Škorpil: Dynastie (Palm Off Fest - Husa na provázku)

Stefano Massini napsal rodinnou kroniku rodiny Lehmanů od příchodu do Ameriky v roce 1850 po nucený prodej jejich investičního impéria o 153 let později. Zvládá to po brechtovsku (a nemusí mu ani na začátku telefonovat), se spoustou komentářů, vystupování z postav a jiných zcizovacích prostředků. Navrch přidává řadu refrénů, opakujících se motivů a situací. Aktivity dravců kapitálu přitom prvoplánově neodsuzuje a dlouho by jim dokonce šlo držet palce, kdyby jen jeden nevěděl, kam to vše míří a jaká byla role Lehman Brothers (nejen) ve finanční krizi roku 2008. Ale nakonec přeci jen dojde na – nevyslovené – poučení, že „kdo chtěl víc, nemá nic“ (čemuž staří latiníci říkají hybris).
Dočekalova provázkovská inscenace vystačí s poměrně malým a ryze pánským obsazením, které střídáním rolí ještě podtrhuje onen zcizený charakter. A tam kde jde – jak se ošklivě říkává – po textu, není jí v podstatě co vytknout (pominu-li, že některým pánům je ztěží rozumět i v mikroportech). Obešel bych se ale bez rozehrávání některých vtípků (klausovská parodie, různé jakoby náhodné osobní „šťouchance“, až příliš „veselé“ hraní dam pány), které inscenaci spíš tříští, a vůbec od jakési „odvázanosti“ celého představení, které snad má provést diváka techničtějšími pasážemi, vysvětlujícími bankovní či investiční principy. Stejně tak zbytné jsou myslím některé ornamenty, především pak rámování hudebními motivy v podání „vypravěčky“, jež časem zmechaničtí, a samozřejmě i neustálé pršení flitrů z provaziště (bez kterého se ostatně Michal Dočekal neobešel ani při inscenování tematicky blízkých textů Davida Harea a Lucy Prebble).