Škorpil: Ztratili jsme Stalina (Dejvické divadlo)

 Inscenace Ztratili jsme Stalina, kterou v Dejvickém divadle podle adaptace Daniela Majlinga režíroval Michal Vajdička má podtitul „groteska z Kremlu“. Jde však o poněkud matoucí vymezení. Správněji by totiž mělo znít „fraška z Kremlu“. (A pro ty méně chápavé snad i „řachanda z Kremlu“.)

Komiksová předloha i její filmové zpracování jsou jistě groteskní. Dobové sovětské politbyro je sbírka podivných figur, vodka i krev tu tečou proudem, ale zároveň je všude a ve všem cítit strach, paranoia a především film pak geniálně ukazuje mocenskou šachovou partii mezi Chruščovem a Berijou. Ostatně jedna z ikonických hlášek filmu zní: „How can you run and plot at the same time?“, neboli „Jak dokážete zároveň utíkat a kout pikle?“. Obdobně impozantního výkonu jako filmový Chruščov v podání Steva Buscemiho ovšem postavy z dejvické inscenace schopny nejsou. Jak by také mohly, když jsou tu všichni tlustí, hysteričtí a permanentně ožralí. Ale takoví přeci Rusové a komunisti jsou, ne? A když je navíc jeden z nich – bůhví proč – homosexuál, musí všechny ostatní ochmatávat, sahat si do poklopce ledva vidí lepého vojáka a dokonce se mu „omylem“ dostane vtipného oslovení „Gej-orgii“. Uděláte-li z notně temné grotesky frašku, přijdete o to podstatné: možnost jakkoli se k zobrazovanému vztáhnout a odnést si víc než jen laciný a nakonec dosti únavný výsměch.

foto Alena Hrbková

info o inscenaci zde