Dubský: Zřít do tmy [oidipus] (Východočeské divadlo Pardubice)

Pardubické divadlo na své komorní scéně uvedlo v české premiéře současnou variaci na oidipovský mýtus, který pro berlínskou Schaubühne a jejího uměleckého šéfa Thomase Ostermeiera napsala dramaturgyně této scény Maja Zade.

Dubský: 50 způsobů, jak se rozejít (Klicperovo divadlo Hradec Králové)

Dubský: 50 způsobů, jak se rozejít (Klicperovo divadlo Hradec Králové)

Českou premiérou britské hry 50 způsobů, jak se rozejít hradecké divadlo tematicky tak trochu navazuje na loni uvedené dokudrama Láska režisérky Barbary Herz. Inscenace Petra Štindla se ovšem soustředí na neslavné konce partnerských vztahů.

Mikulka: Král Lear (Klicperovo divadlo) + Knoflíková válka (Drak)

Legrácky a nelegrácky

Do Hradce jsem se v pátek vypravil na dvoják Drak & Klicperovo divadlo a výsledek byl tak trochu paradoxní. Cosi jako „zásadní sdělení“ (nebo snahu o něco takového) by jeden čekal spíš od Krále Leara než od Knoflíkové války. A ono to dopadlo naopak.

Mikulka: Teoréma (Divadlo v Dlouhé)

„Přijedu zítra“

S trochou nadsázky (ale ne zas tak velkou) by se dalo napsat, že Čermákova a Ljubkové divadelní adaptace Pasoliniho filmové a prozaické Teorémy vešla dveřmi, které předloni dosti drsně a ne úplně šťastným způsobem vykopli Jan Frič s Kateřinou Součkovou. Ti se svou „divnou“ inscenací Už není třeba dělat vůbec nic (psal jsem o ní tady) docela tvrdě narazili a vykoledovali si jednu z nejrychlejších derniér v historii Divadla v Dlouhé. Teoréma působí divácky o poznání vstřícněji, i když odhaduji, že ani z ní se velký hit nestane.

Mikulka: Ptačí sněm (Divadlo bratří Formanů)

„To je ono, tohleto nic?“

Jakožto dlouholetý příznivec Divadla Bratří Formanů to píši s opravdovou lítostí, ale nemá smysl opatrně chodit kolem horké kaše: dlouho připravovaný Ptačí sněm je s velkým odstupem nejslabší inscenace, jaké se kdy tahle jinak velmi sympatická skupina dopustila.

Dubský: Hrozny hněvu (Horácké divadlo Jihlava)

Adaptací románu Johna Steinbecka Hrozny hněvu pokračuje jihlavské divadlo v trendu náročné dramaturgie, které se v posledních sezonách vytrvale věnuje. V režii Ondřeje Štefaňáka tu ovšem vznikla inscenace divácky dost nevstřícná.

Voska: Noc zlomených nehtů (Divadlo pod Palmovkou)

Divoká jízda, která ne a ne skončit

Našlo by se toho docela dost, co by se Noci zlomených nehtů, údajně prvnímu českému rapovému muzikálu, dalo na první dobrou s úspěchem vytknout. Třeba hodně řvavou stereotypizaci ženských (nebo spíše jakýchkoli) postav, kolísavou kvalitu rapu či několik nadbytečných vulgarismů.

Dubský: Festival Divadlo (neděle 15.9.)

Veřejní nepřátelé (Divadlo Na zábradlí)
Jenom konec světa (HaDivadlo)
Jak jsem nezabil svého otce a jak moc toho lituji (Laznia Nowa, Krakov / Teatr Żeromskiego, Kielce)

Dubský: Festival Divadlo (sobota 14.9.)

Červený balónek (Naivní divadlo Liberec)
Střípky ženy (Divadlo Petra Bezruče)
Pes na cestě (Slovenské národní divadlo, Bratislava)

Mikulka: Vyškrtaný Bůh (Masopust)

Začal festival ...příští vlna/next wave... a zároveň odstartovalo definitivní loučení spolku Masopust. Jiří Adámek Austerlitz společně s dramaturgyněmi Kateřinou Součkovou a Terezou Marečkovou pro tuto příležitost připravili scénické čtení nazvané Vyškrtaný Bůh, které bude po nedělní premiéře v Eliadově knihovně k vidění pouze třikrát (derniéra je ohlášená na půlku prosince).