sobota 31. ledna 2015

Švejda: Putin a Bilak u trezoru (Švandovo divadlo)

Přízrak Vasila Bilaka navštíví Vladimira Putina s žádostí o vydání tzv. zvacího dopisu z roku 1968. Jenže Putin nemá na neodbytného staříka náladu, koho mají zajímat nějaké padesát let staré záležitosti, osud stejně už zaniklé zemičky po roce osmdesát devět či staříkovo věčné popotahování soudy, sám má starostí dost a i když je to velkej sportsman, jde mu ze všeho hlava kolem a je z něj spíš takovej ustrašenej uzlíček nervů. Zneškodnit ho! Jenže zasáhne Putinova věrná pomocnice Anna, která odhalí svou pravou tvář (je ostatně sestrou jedné z členek Pussy Riot) a povolávajíc na Vladimira Vladimiroviče Erýnie, zastřelí ho. Bilak zůstává v Putinově sídle sám, zvací dopis nachází v kleci potkana Angely (Merkelové), omylem zavadí o jakési tlačítko na pracovním stole, dochází k (zřejmě jadernému) výbuchu, načež se rozhostí ticho a Bilak, přemítaje nad zbytečností svého pátrání po originále dopisu, cituje slova Bible: "Dej mi milost svou a uchovej ve mně obraz své podoby."
Takové (v lepším případě) opáčko z dějepisu. A nebo také holčičí představa o angažovaném politickém dramatu. Napsala a zrežírovala Viktorie Čermáková.


Podrobnější reflexi (spolu s Lenkou Jungmannovou) vizte v pořadu Josefa Chuchmy Jasná řeč 2. 2 na ČT Art (k vidění zde)

9 komentářů :

  1. Jan Šotkovský1. února 2015 11:17

    "Holčičí představa"? To myslíte vážně? A jak se liší od klučičí, prosím pěkně?

    OdpovědětVymazat
  2. Martin Švejda2. února 2015 11:27

    Pokud přistoupíte na pojmy jako ženské drama (např. Lagronová, Bláhová, Frydrychová), či ženský film plus na žánr dívčí román, lze myslím jejich interpolací dospět i k "holčičí představě", jež se v textu Čermákové zvláště projevuje v řešení děje prostřednictvím neohrožené "Lary Croft" Anny.

    OdpovědětVymazat
  3. Jan Šotkovský2. února 2015 12:27

    Dívčí román je definován příjemcem, nikoli tvůrcem. Na ostatní pojmy bych s dovolením nepřistupoval - píší snad Kolečko, Drábek či Zelenka "mužská dramata"? Navíc pojem "holčičí" zní oproti pojmu "ženský" o dost pejorativněji, obzvlášť když mluvíte o renomované režisérce.

    OdpovědětVymazat
  4. Martin Švejda2. února 2015 22:14

    Mluvím o autorce, jež renomovaná není (to, zdali je VČ renomovaná režisérka, zde nechám stranou). Howgh.

    OdpovědětVymazat
  5. To vaše "Howgh" je velmi nemístné. Vůbec jste svůj termín "holčičí představa" nevysvětlil. Jak lze, třebaže interpolací, dospět od pojmu dívčí román k pojmu holčičí představa o angažovaném politickém dramatu? To je absurdní, odpovědět, že autorka není dle vašeho názoru renomovaná. Renomovaný kritik by mohl mít ambici termíny, které používá, poněkud obhájit, zvlášť v momentě, kdy tímto pejorativním termínem odsuzuje práci - nepoužiji-li slovo renomovaná - tedy profesionální a známé - režisérky.

    OdpovědětVymazat
  6. Martin Švejda5. února 2015 13:42

    Pokud diskutující nechce přistoupit na pojem "ženské drama" a termín "dívčí román" definuje jen vztahem k příjemci, aniž by mu přiznával nějaké stylotvorné vlastnosti, nezdá se mi smysluplné v debatě pokračovat. Osobně se však domnívám, že interpolací daných pojmů (tedy na jedné straně specifického - např. lyričtějšího, senzitivnějšího i genderově vyhraněného (feministického) - dramatického pohledu na svět a na druhé straně zjednodušeného, až kýčovitého obrazu světa) lze k mnou použitému označení dospět. Zvláště pokud se rozhodneme nevnímat hru jen jako pouhou politickou satiru, ale třeba i jako vážnější pokus nazřít situaci v Rusku. V tom případě rozuzlení děje v podobě náhlého "odhalení pravé tváře" Anny, která učiní spravedlnosti zadost a samotné finále s dobytím Putinova sídla (zřejmě) davem žen (lze číst v textu, v inscenaci to tak není) si mi jako taková "holčičí představa o angažovaném politickém dramatu" Putin a Bilak jeví.

    OdpovědětVymazat
  7. Jan Šotkovský6. února 2015 9:48

    Tak jo, tak na rovinu - když muž ve své recenzi použije o práci umělkyně ne zrovna dívčího věku spojení "holčičí představa o angažovaném politickém dramatu", čiší z toho machisticky nadřazené "děvenko, ty tu politiku vidíš hodně naivně, radši se do ní nám chlapům nepleť". Alespoň pro mě. A opakuju otázku - kdyby nějaký "zjednodušený, až kýčovitý obraz světa" zplodil autor mužského pohlaví, jaký výraz byste použil, Martine?

    OdpovědětVymazat
  8. Martin Švejda6. února 2015 13:59

    Honzo, naše nesrozumění pramení z toho, že snažíte být úzkostlivě genderově korektní a odmítáte přistoupit na typ "ženského dramatu" (jehož některé rysy jsem se pokusil vyjmenovat), který je sám o sobě hodnotově neutrální, nicméně v některých svých negativních projevech si myslím může zasloužit (nyní už samozřejmě hodnotící) označení "holčičí představa....". A protože dějiny dramatu, ať se nám to líbí či ne, psali povětšinou muži, žádný pojem typu "mužské drama" pochopitelně není. Pokud by se nějaké drama, psané mužem vyznačovalo např. nějakými obzvláště politováníhodnými genderovými stereotypy, použil bych třeba slova jako "machistická představa..."

    OdpovědětVymazat
  9. Jan Šotkovský6. února 2015 14:16

    1) Já bych řekl, že naše nedorozumění pramení z toho, že to, čemu vy říkáte "úzkostlivá genderová korektnost", je po mém soudu obyčejná slušnost.
    2) Lyrická, senzitivní i genderově vyhraněná dramata (byť jinak, feminismus není jediná možnost genderového vyhranění) píší i muži - říkat jim třebas "lyrické drama" bych považoval za všestranně vhodnější než "ženské drama". Jak k tomu ten chudák Topol přijde?
    3) Ano, "dějiny dramatu, ať se nám to líbí či ne, psali povětšinou muži". Ale posledních 50 let je už tomu docela jinak a bylo by asi dobré z toho vyvodit důsledky.
    4) Výraz "obzvláště politováníhodný genderový stereotyp" se mi moc líbí.
    5) Vašimi slovy: howgh.

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme