Na Divadelní svět Brno jsem dorazil až v neděli coby druhá redakční směna nasazená ke sledování závěrečné třetiny festivalu. Mé dosavadní divadelní zážitky jsou, jak už to tak bývá, rozporuplné. S jednou zajímavostí: z toho, co jsem stihnul vidět, bylo nejpříjemnějším překvapením to úplně nejkratší představení - a naopak. Nic obecného se z toho samosebou vyvodit nedá, ale za zmínku to stojí: magická drobnička Ostrov Domov (Katanari Bratislava) a proti ní Zaměstnanci, mohutný a halasný kýč varšavského Teatr Studia.
Katarína Caková si vystačí se stolem, s jednou lampičkou a spoustou malých objektů či loutek. Mluví klidným tichým hlasem a doprovází to jednoduchými akcemi, které – když se to povede – dodávají vyprávěným příběhům další rozměr. Příběhy jsou kratinké a navíc neurčité, spíš jakési průhledy do světa, ve kterém se není nutné přesně orientovat, nabízí však svébytně magickou atmosférou. Třeba hned v úvodu, kdy Caková pomocí obyčejných papírových kelímků na kávu rozehraje malé existenciální drama: pouť za zámkem, který se stále vzdaluje, a když úplně zmizí, ukáže se, že už se není kam vrátit. Netrvá to o moc déle než minutu a je to skvělé.
To Zaměstnanci se vlečou dvě půl hodiny a kromě sedmi herců využívají velkou konstrukci, několik kameramanů, obří obrazovky a záplavu agresivní hudby, která ždímá emoce s tak bezostyšnou návodností , že je to místy skoro až legrační. Herci jsou naživo ke spatření jen minimálně, to podstatné se odehrává skrze projekce: záměrně zamotaný příběh pojednává o vesmírné lodi, na kterou tajemná Organizace vyslala ony titulní „zaměstnance“ společně s roboty, kteří vyhlížejí jako jejich přesné kopie.
Postupně se vše dle očekávání komplikuje, objevují se tajemné objekty, roboti se polidšťují a lidé poroboťují, schyluje se ke vzpouře - a tak Organizace nakonec všechny raději „terminuje“. Doprovázeno je to instantním tajemnem, mezidruhovými citovými vzplanutími, nahotou, kouřem, efektními projekcemi a především nekonečnou záplavou hlubokomyslného mudrování. V první půlce alespoň občas došlo na náznaky úlevné ironie, ve druhé už se to všechno valilo s naprostou vážností. Ředitel festivalu Martin Glaser označil v úvodním proslovu Zaměstnance za vrchol letošního ročníku Divadelního světa. Raději optimisticky zadoufám, že to byla jen povinná zdvořilostní fráze.
festivalové stránky zde
o festivalu budeme psát v SADu 4/2024
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme