Hořkost lásky z musu
Adaptací klasického dramatu Lope de Vegy zakončilo ústecké Činoherní studio minulou sezónu, v níž se věnovalo inscenacím kanonických titulů. Celkem se ztotožňuji s výhradami směřujícími ke splývání jednotlivých počinů nového uměleckého vedení a ve Fuenteovejuně hostujícího režiséra Martina Modrého se najde dost momentů, které těmto hlasům dávají za pravdu, ovšem přesto jsem z pražského hostování v prostoru ARCHA+ odcházel vlastně docela spokojený. Čím to?
Velkou zásluhu na tom má Jiří Spišák, jemuž se v roli Komtura povedlo artikulovat vlastně všechna zásadní témata inscenace: levnou práci, brutální bossing čili šikanu na pracovišti a odpudivý přístup části společnosti k ženám. Fyzická zdatnost a herecká preciznost Spišákovi dovoluje Komtura pojmout skoro jako akční figurku záporáka z videohry, jako excentrického šoumena, který s gustem a infantilním humorem rafinovaně trápí svoje poddané. Jistěže sexuálně útočí především na ženy, ovšem jeho násilnictví neujdou ani muži, třeba když mu Mengo (Václav Ponikelský) musí až do vyčerpání aportovat šroubovák. Právě zde se inscenaci daří bez zbytečné doslovnosti, která přijde až později, jasně vyjádřit, že patriarchát škodí i mužům, ač si myslí, že jsou před ním v bezpečí.
Režisér Modrý navíc zručně pracuje se světly a hudbou a dokáže díky nim překvapivě proměňovat atmosféru, z pochmurného celku se tak na chvíli vyloupne i nečekaně poetická scéna romantické svatby Laurencie (Anna Peřinová) a Frondosa (Erich Michal Sikora).
Dobře rozjetou inscenaci bohužel postupem času trochu zrazují připsané pasáže, které s ubíjející názorností pro jistotu ještě znovu řeknou to, co je z dění na jevišti (i ve světě) bezpečně zřejmé – že je potřeba zamezit násilí na ženách, že rovnováha celého lidského společenství je dramaticky vychýlena ve prospěch mužů, že je nutné postavit se tomu všemu na odpor. Neobratná stylistika těmto proklamacím také příliš nepomáhá – zejména té poslední, kterou pronáší Luciana Tomášová. I když je nutno přiznat, že ve vyhrocené atmosféře posledních dní bylo možno přistoupit na ledasjaký dobře míněný apel, byť ne úplně dokonale formulovaný.
VOJTĚCH VOSKA
foto Patrik Borecký
více zde
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme