sobota 20. dubna 2013

Mikulka: Králova řeč (Divadlo pod Palmovou)

Neboj, mami


Se standing ovations mi to poslední dobou nějak nevychází. Tedy, ne že by jich bylo tolik, ale ty troje, na které si vzpomínám, mi vysloveně nesedly. Na laputykářském Risku jsem zůstal zarputile sedět, za což jsem byl popotahován dokonce i na těchto stránkách, předminulý týden na Zlatých šedesátých bych si naopak stoupnul s chutí, ale bylo nás na to málo. Dneska se tleskalo ve stoje na Palmovce po Králově řeči a mně se už zase vstávat nechtělo. Ovšem s jistým pocitem provinění: vlastně to byla docela dobře odvyprávěná pohádka pro dospělé, a tak když se po třech hodinách dopracovala ke všemi očekávanému dojemnému happy endu, zdálo se být všeobecné nadšení vcelku na místě. Přiznám se, že jsem šel na Palmovku po delší pauze a se značnými obavami; vlastně to nakonec bylo docela příjemné překvapení.

Dalo by se to ovšem napsat i trochu jinými slovy: libeňskou Královu řeč lze s klidným svědomím doporučit konzervativněji založeným rodičům. A obecněji vzato všem, kdo stejně jako moje matka rádi používají onu trochu rozčilující hodnotící větu „bylo to na mě moc moderní“.

Recenze vyjde v Lidových novinách
Více informací o inscenaci zde 

4 komentáře :

  1. Jakub Škorpil20. dubna 2013 23:09

    jen kontrolní otázka (jako doplněk ke tvé "kritické metodě"): viděl jsi film?

    OdpovědětVymazat
  2. Neviděl, neviděl! A to tentokrát zcela cíleně, chtěl jsem zůstat v čiré nevinnosti.

    OdpovědětVymazat
  3. Eva Kyselová21. dubna 2013 9:13

    Prečo sa bojíš standingu osamote? Veď keď sa ti to lúbi, tak neni o čom ne....

    OdpovědětVymazat
  4. O statutárních divadlech, nasazujích spolehlivé tituly jako Králova řeč nebo Jistě, pane ministře, tituly těžící z úspěhu ve sféře kinematografie, lze říci jen jediné: Na takovou hru na jistotu mají morální právo výhradně soukromé scény, jako jsou divadla J. Hrušínského nebo K. Heřmánka.

    Dotovaná divadla nemají co hrát na jistotu, dotace dostávají jako určitou pojistku proti nezdaru. Patří sem i Kdyby tisíc klarinetů v Libni, což je replika filmu a nikoli inscenace původního divadelního leporela.

    Naopak nepatří sem např. Morávkova inscenace Lásky jedné plavovlásky, za kterou nestojí současný kinemtografický hit. Starší skvělý film stojí sice za titulem Mefisto, ovšem v Libni hrají původní francouskou dramatizaci, z mediální popularity filmu netěží ani v nejmenším a mj. proto je výsledek skvělý.

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme