středa 1. dubna 2015

Škorpil: Poněkud delší odpověď Vladimíru Hulcovi (a Vladimíru Justovi) aneb Ještě k Lidské tragikomedii a "situaci Divadla v Dlouhé"

technická poznámka: v prohlížeči Internet Explorer se bohužel pod tímto příspěvkem nezobrazí diskuse pomocí modulu Disqus. s příčinami ani řešením si nevím rady. dopručuji tedy používat Mozillu nebo Chrom. -- Jakub Škorpil


Vrátím se – s dovolením – k meritu věci, tedy k Lidské tragikomedii. Vlastně jsi mi, Vladimíre, výborně nahrál několikerým zopakováním spojení „divadlo pro děti a mládež“. Pominu-li, že osobně si myslím že DvD je (a chce být) i něčím víc než jen tím (aniž bych zároveň onu kategorii nějak shazoval), je to vlastně hezký popis inscenace, která všechnu zdejší diskusi odstartovala. Ano, Lidská tragikomedie Hany Burešové je pro mne Klíma „pro děti a mládež“, či – jak se dříve hezky psávalo – „pro školu a dům“. A to je asi to, co mi na inscenaci vadilo nejvíc. Vladimír Just zde několikrát zdůrazňuje Klímovu ironii, smích nad světem, ludibriozitu atp. Ale to je právě to, co podle mne inscenace postrádá. Či co zůstává skryto jen v dramaturgickém výkladu překrytém nakonec hereckou exhibicí. Ale to krapet přebíhám. Jistě je to již namnoze věc osobního čtení klímovské poetiky, ale podle mne k ní patří jistá podvratnost, znejistění. Nikoli jen ironické pousmání, ale škleb. (Ty bys Vladimíre – to prosím bez ironie – věřím neváhal označit Klímu za pankáče.) Ale aby to bylo v inscenaci naplněno, nesměl by Odjinud být v posledním dějství tak nemilosrdně (operetně) shozen.
To není demonstrace něčeho absolutního, co je strašné i nekonečně směšné zároveň (protože samo už je to prosto takových kategorií), ale obyčejná karikatura „božského“ jak z plakátku Vesmírných lidí. Je nekonec stejný jak ti o berlích se ploužící důchodci, bezdomovecký kapitalista, zpovykaná dcerka či ožralecká troska Pulcova (s krásně vypracovanou študýrkou alkoholického třasu rukou) z druhého dějství. Zkrátka a dobře: zde není žádný spravedlivý, tady není žádné „nahoře“, žádné víc, nijaká „aboslutní vůle“. Jen směšné pinožení človíčků, stejných jako my. (A jsme samozřejmě rádi za takové sdělení. Čeho se pak bát, proč být nervózní. Všichni jsou stejný svině a blbci, tak co, ne? Pohoda.) Takový je možná (při vší úctě) Karel Poláček, ale nikoli Ladislav Klíma. Ten je totiž divný jako ti tygři pobíhající náhle po ulicích. Což je myslím nejlepší obraz (spolu s probouráním papírové scény před druhou pauzou) inscenace. A příznačné se mi jeví, že je vytvořen dotáčkou (či scénograficky) nikoli hereckou akcí. Vedení herců zde – rozvíjím svou poznámku pod Mikukovou glosou – totiž jde až příliš vstříc jejich zavdeným - a prověřeným - typům. Je to – opět – hra na jistotu. Kalkulace s přijatelností známého a nepřekvapivého. Můžete to s Vladimírem Justem klidně nazývat vyzrálostí sehraného souboru a já vám to neberu. Dokonce i souhlasím. Ano, soubor DvD je vyhraný jako v Praze (Čechách?) málokterý. Jako ten Dejvický, třeba. A teď jsme opět u toho, proč Mikulka, Švejda a nakonec i já máme potřebu o Divadle v Dlouhé a Haně Burešové psát a proč někteří z nás – jak píše Tomáš Vokáč – dokonce (s jistou neobratností sobě vlastní) kádrují.
V anglojazyčné fotbalové terminologii existuje pojem „overplaying“. Myslí se jím taková hra, která spoléhá na perfektní techniku hráčů, staví na kombinaci a fintičkách. Takové mužstvo dokáže dokonale „podržet míč“, ale je pramálo produktivní. Vyčerpává se „krasohrou“ a chybí mu „tah na branku“. A zdálo se mi, že toho jsem svědkem během Lidské tragikomedie (a jindy a jinde vlastně do značné míry i na Rackovi, Ucpaném systému či krapet i v Pařízkově Komedii). Všichni hráči tu mají své figury výborně postavené, vládnou jimi a jako jednotlivci jsou skvělí. Ale jejich dokonalá hra (záměrně se vyhýbám termínu souhra) dokáže zastínit smysl inscenace. Byl-li – váhám – vůbec režisérkou upřednostněn. Je totiž taky možné poslat své „playery“ na hříště a být přesvědčen, že to „nějak uhrají“. Jsou přeci skvělí, ne? A právě odtud pramení ta „naše“ (když už z nás nutně chcete mít snajperskou partičku) pochybnost. Zda tu totiž současná Hana Burešová nespoléhá až příliš na známé a osvědčené. Zda by nebylo lepší klást souboru i divákům více překážek. Říkejme si tomu tradice, osvědčená kvalita a „obchodní známka“. Funguje to už dlouho a dobře. Mně to ale – s odpuštěním, začíná zavánět muzeem. A to je mi – PŘEDEVŠÍM – líto.

11 komentářů :

  1. Vojtěch Varyš1. dubna 2015 15:59

    velmi dobře. mimochodem, Dejvické divadlo je ještě problematičtější, páč to je - narozdíl od Dlouhé - skutečně obecně pokládané za špičku. A po "odchodu" Miroslava Krobota se navíc může tvrdit, že onou "změnou" již prošlo...

    OdpovědětVymazat
  2. Jakub Škorpil1. dubna 2015 23:08

    Vladimíre!
    - co v tom co jsem se napsal se nějak dotýká "vědomí smyslu divadla v této společnosti", proboha
    - jaké blbosti konkrétně máš na mysli, kruci
    - které věci jistě řeší a potýkají se s nimi sami tvůrci? a co plyne z toho že se jich dotýkám? je to dobře nebo špatně?
    - a nech si - prosím! - příště to "málo moudrého díš/díte" od cesty. zas o tolik starší (a moudřejší nejsi)

    OdpovědětVymazat
  3. Vojtěch Varyš2. dubna 2015 22:52

    smysl divadla v této (i jakékoli jiné) společnosti je snad otevírat bolavá témata, provokovat, srát, jet divoce. ne hrát na jistotu pro partu píchačkářů, jejich manželek nebo vdov a dětí. divák se nemá v divadle cejtit dobře. divák má být v divadle obviňován, má být konfrontován se svojí vlastní ubohostí.

    OdpovědětVymazat
  4. Jan Šotkovský3. dubna 2015 7:19

    "Divák se nemá v divadle cejtit dobře, divák má být v divadle obviňován"
    Jo? A on někdo chodí pravidelně někam, kde je obviňován a kde se necítí dobře?

    OdpovědětVymazat
  5. Vladimír Hulec3. dubna 2015 14:50

    Vojto,
    mluvíš jen o jedné - a to dokonce velmi úzké - skupině divadel a jejich smyslu. Je jasné, že velká část kritiky (včetně mne) je bude mít vždy ráda a budou ji zajímat. Jan Šotkovský ale správně poukazuje na daleko širší "rozptyl" funkcí divadla. I divadlo méně vyhraněné a méně provokativní má smysl. A to možná s dopadem větším než to, které nasírá. A právě co se týká DvD ten smysl jejich dramaturgie a proč si jich velmi vážím, vidím v tom, že propojuje "vysoké" s přístupným, aniž by jeho tvůrci snižovali intelektuální rozměr svých produkcí.

    A jen na okraj: pojmenování jako "parta píchačkářů" dokládají velkou přehlíživost a neukojitelnou touhu po vtipu za každou cenu (v divadle se tomu říká utírá si nos židlí), kterou by si publicista měl odpustit. Znevěrohodňuje celé jeho psaní.

    OdpovědětVymazat
  6. Vladimír Hulec3. dubna 2015 15:01

    Jakube,
    tím názvem svého textu jsi mě v podstatě vyzval, abych zareagoval. Nenašel jsem v něm však, na co vlastně, vždyť o Lidské tragikomedii jsem vůbec nepsal, neb jsem ji ještě ani neviděl. Psal jsem o stavu současného DvD, které sleduju po celou jeho éru.
    Původně jsem myslel - jak je z reakce patrné - že onu "poněkud delší odpověď" psal Vojta Varyš a dával jsem ji do kontextu toho, co jsme si psali pod textem Martina Švejdy. Tedy ber mou reakci spíš adresovanou Vojtovi. S ním se pře hezky, nenasírá se a je vtipnej. Byť je nosorožec...
    :-)

    P. S. Máte ten server nějak náročnej - z domácího počítače ne každou diskusi otevřu, takže pak musím regovat jen z redakce DN. To je i tento případ. Proto odpovídám později, než by bylo záhodno.

    OdpovědětVymazat
  7. Jakub Škorpil3. dubna 2015 16:07

    jenže Vladimíre, právě Lidská tragikomedie byla impulsem k tomu Martinovu příspěvku. A právě na ní jsem se snažil poukázat proč se podobné úvahy o DvD a Haně Burešové objevují. Totiž v tom, že váhám(e) zda stále propojují ono vysoké s přístupným.
    Ten příspěvek byl snahou vrátit diskusi na pole konkrétního. Protože obecnýma řečma (mojema, Vojtěchovýma, tvýma, Jana Šotkovského...) se tu můžeme libovolně mlátit až do uplného vymlácení.
    Howgh!

    OdpovědětVymazat
  8. Vojtěch Varyš7. dubna 2015 12:49

    já proti tzv. zábavnému divadlu nic nemám. naopak. jen nevím, proč jej dotovat coby umění z veřejných zdrojů. myslím, že ztenčení sféry dotovaných divadel by min. v Praze mohlo vést k k většínu rozvoji (a také kultivaci) komerční scény.

    OdpovědětVymazat
  9. Vladimír Hulec9. dubna 2015 18:46

    Nebo naopak -
    k její devastaci. Kolik tzv. "zábavných" divadel Praha podporuje? Myslíš DvD a DD?Nebo MDP? To spíš Brno muzikálové produkce MD, tam by možná stálo za úvahu, zda tuto velmi komerční část neoddělit a nenabídnout soukromému podnikání. Ale to se už dostáváme jinam.
    Zato Praha podporuje řadu mini-projektů, které jsou kvasným podhoubím divadla, podle mne nezbytným k vzniku (výjimečné/ojedinělé) kvality.

    OdpovědětVymazat
  10. Vojtěch Varyš11. dubna 2015 11:48

    myslím, že mícháš "podporuje" a "zřizuje" (ano, a vím, že už ne všechno je p.o., ale o.p.s., bohužel to však byla jen formální změna). o mini-projektech se přece nebavíme. jinak všechna velká divadla v Praze - od Dejvic po Karlín - řadím - v jejich současné podobě - mezi tzv. zábavná. o jejich úrovni nemluvě. // jinak divadel (malých i velkých, zábavných i jiných) je v Praze moc, ale to je známá věc, a jiná debata

    OdpovědětVymazat
  11. Bohumil Nekolný12. dubna 2015 9:54

    Prosím registrovat přece jen rozdíl mezi "zřizovanými" a "zakládanými"!

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme