Etlíková: Happy New Fear (Rima Najdi - Pražské křižovatky 2019)

Politický rozměr inscenace Happy New Fear libanonské umělkyně Rimy Najdi se rozhodně nevyčerpává pouhým faktem, že se inspiruje autorčinými osobními zkušenostmi z života v Bejrútu. Riziko, že se v tomto městě odehraje teroristický útok, je mnohonásobně vyšší než v jakémkoliv evropském městě. Pro Evropany však není snadné si tento nepoměr názorně představit, protože mívají jen velice zkreslenou představu o tom, co to obnáší žít pod intenzivní hrozbou smrti. Najdi s pomocí svého alter-ega Madame Bomba publiku přibližuje, co se za takových okolností děje v lidské psychice.

Výstavba jejího díla přejímá formu představových smyček, skrze něž se ve vědomí upevňuje paralyzující a agresivní „válečné“ myšlení. Zprostředkují ho až tranzovní, mnohnásobně variované zpovědi člověka, který se na všechny lidi dívá jako na potenciální teroristy a je přesvědčen, že oni s ním dělají to samé. Po chvíli takovéto „masáže“ začne být jasné, jak se i ten nejnevinnější podnět může stát spouštěčem úzkosti, vzteku i agrese. Že mě hra pohltila, jsem pochopila ve chvíli, kdy se na videoprojekci objevil záběr na skupinu hrajících si dětí a Madame Bomba ho suše okomentovala otázkou, jestli se také může do jejich hry zapojit. Nevím, jak se to stalo, ale ta otázka na mne dolehla v plné intenzitě velice drsného a sebezraňujícího humoru. Madame Bomba mě nakazila emocí beznadějné osamělosti, který se až do konce večera jen stupňoval (mám na mysli i chvíle dlouho po představení, neboť nekončilo děkovačkou).

Najdi přesně odhaduje naivní představy svého publika a snaží se mu umožnit, aby samo sebe vidělo perspektivou frustrované postavy. V jednu chvíli se na diváky obrátí s tím, že teď si určitě říkají, že už si udělali představu o tom, co se jim dílo snažilo sdělit, ale už by uvítali konec. Něco takového bych byla bezpochyby schopná říct buď já nebo leckdo z mých známých. Významnost zážitku ovšem nespočívala ve sdělení, ale v možnosti „ochutnat“, jak pevně dokáže spoutat a srazit k zemi nikdy nekončící destruktivní nátlak na psychiku. Happy New Fear je velmi edukativní inscenace, nicméně vzdělává o perspektivách, které je nezbytné pochopit, a divadlo je navíc pro tento typ "emoční osvěty“ ideálním médiem.