Setkání s poslední hvězdou letošní Letní Letné přineslo (konečně?) nový cirkus v přímočaré, nekomplikované podobě, která má v řadě ohledů blíž k cirkusu „starému“, tedy takovému, který si na žádné zdivadelnění nehraje. Čtyři artisti prostě padesát minut sázeli jeden skvělý trik za druhým, prokládali je jednoduchými (ale ne hloupými) situačními či sebeironickými vtípky a přitom se ještě navíc tvářili, jako že jsou vlastně jen nešikové, kterým se to všechno spíš jaksi „děje“ než že by museli vynakládat velké úsilí. Čímž se zas od zmíněného starého cirkusu docela zásadně odlišovali, tam se virtuozitu sluší předvádět co možná nejefektněji.
Nemyslím si, že je to jediná správná možnost, jak k novému cirkusu přistupovat, dokonce je mi osobně sympatičtější, když se daří fyzické výkony propojit i s jakýmsi obsahem a divadelním tvarem. Pokud je ale takhle varianta provedena natolik technicky skvěle a ještě navíc i s takovou performerskou samozřejmostí, jakou disponuje Cirque La Compagnie, je to setkání bez sebemenší ironie radostné.
festivalové stránky zde
foto Letní Letná
o letošní Letní Letné budu podrobně psát v SADu 5/2021
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme