Fotografický ateliér, vycpaná zvířata, drapérie, nějaká ta vydělaná kůže, fotoaparát na stativu. Plátno, které slouží jako pozadí a na nějž se promítají obmyslné citáty v angličtině. Přichází fotografka. Nejprve celkem oděná. Posléze se zpoza tmy vynořuje rafinovaně nahá a v dalších a dalších pózách se různě nakrucuje, ale tak, aby to stále působilo sice smyslně, ale nijak přehnaně vyzývavě. V plném světle se k nám otáčí jen zády. Vidíme její tetování, typ, kterému Němci říkají "arschgeweih". Postupně se zpřítomňuje atmosféra osamělé, snad trpící umělkyně, která hledá další formy sebevyjádření, předtím, než spáchá sebevraždu.
Hlavní postavou a tématem nové show Slávy Daubnerové Untitled je Francesca Woodman, fotografka. V sólovém tvaru, který je spíš instalací než divadlem, jí Daubnerová, performerka, autorka i režisérka v jedné osobě, a zde tedy také modelka a fotografka, vzdává hold, ale také se tak trochu vystavuje. Zaumné úvahy na téma "women in art", po nichž se vtipně ptávala Ivana Uhlířová v zemi beze slov, naskakují až v druhém či třetím plánu. V tom prvním je to mladá a krásná žena - často nahá. V prostředí, které je obvykle asociováno s dalšími lascivitami - jako jsou zmíněné zvířecí propriety - nebo naopak s prudérností až nechutností - to jsou ty obnošené punčochy. A k tomu pár vtipných hlášek "na zdi". V zemi bonmotů... Vlastně je Untitled druh narcistní meditace, ne?
Report o KioSKu také zde.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme