Švejda: Scratch! (Divadlo X10 ve Strašnickém divadle)

Před dvaceti lety začínala dramaturgyně Lenka Kolihová Havlíková kariéru se spolužáky v ústeckém Činoherním studiu, dnes, po vzestupné kariéře (HaDivadlo, Národní divadlo) podniká ve Strašnickém divadle se souborem Divadlo X10 „restart“. Je mezi těmi divadelními místy nějaký rozdíl? Mezi „dalekým severem“ s divadlem pro minoritní skupinu obyvatel a „sídlištím“ divadlem, kam musíte z centra putovat dalekou cestu metrem a pak jít ještě dobrých deset minut pěšky? Vlastně ne. V obou případech jde o hodně náročný úkol získat diváky. Lenka Kolihová Havlíková volí strategii, jíž se jako dramaturgyně prosadila: přilákat mladé lidi současnou dramatikou. O prvém titulu letošní sezóny, To tam, tu psal Vladimír Mikulka, jako třetí inscenaci strašničtí uvádějí hru Scratch! Lutze Hübnera, který se – cituji z programu – proslavil především hrami pro mladé publikum a získal za to též některá ocenění ASSITEJ…
Účelovost hry i inscenace (režie Viktorie Čermáková), zaujmout mladé lidi, se vnucuje jako první. Hra upoutá schopností postihnout slovník i chování mladých lidí, inscenace její pozitiva, prostřednictvím mladých herců, věrohodně podává – no, a to je asi tak všechno. Text víc nenabízí, má rozvláčnou kompozicí a chatrný a kýčovitý hlubší podtext (dva mladí lidé se náhodně sejdou, milují se, rozejdou se, projdou si každý jinou životní zkušeností, pak se zase sejdou, mohli by se milovat, ale už jsou někde jinde; to všechno v „cool“ Berlíně plném přetvářky); inscenace, sázejíc na zmíněnou autenticitu, je rozdrobená do série detailů (hlášek či charakteristických gest a pohybů), které nacházejí u „cílové divácké skupiny“ odezvu... A je to vlastně málo? Není opravdu důležitější, že inscenace (odhaduji) dojde svému účelu a její umělecké kvality jsou až druhořadé?
Jistě: to co Lenka Kolihová Havlíková kdysi pomáhala prosazovat je dnes samozřejmé. Současné hry se hrají všude možně a jsou již jaksi „přebrané“. Ta produkce mi přijde taková mladicky jalová. Ale není nutné to chápat pouze záporně.

Recenze vyjde v Divadelních novinách