Hoši z Handa Gote si vyrazili na Hanou a secvičili s olomouckým studentským ansámblem Divadla na cucky takovou taškařici. Něco jako když přijel Robert Wilson do Národního divadla (nutno dodat, že Handa Gote v ND by mělo větší smysl. Možná ani Wilson na cucky by nebyl k zahození...) Bane. Na cuckách je symaptická umanutá touha zkoušet nové a jiné věci a ne jen hrát pořád dokola činohru. Taky kdo by se na to furt díval, že jo. Mlčení zahajovalo letošní Divadelní Floru a šlo o nadmíru zajímavou podívanou.
Jak napovídá název, dost se mlčí. Ne úplně, ale téměř. Kromě toho se taky hodně často nic neděje, méně vnímavý divák by mohl říct, že kromě toho, že se mlčí, se taky nudí. Okázalé obrazy nicoty - nicnedělání - nudy přivádějí do zvláštního meditativního tranzu, nad nímž bdí v rohu sedící rybář (Jan Plíhal) s mikrofonem na prutu. Neuloví ani rybu, ani slova. Tak aspoň občas upije piva.
Na scéně se taky vaří. Vyrábí se dezert za pomoci vajec, hrnku a mikrovlnky. Téma "Vaření v českém alternativním divadle aneb Vracíme televizi úder" by už taky vydalo na slušnou seminárku. To máme Kittchen drama, Mileniny recepty, Mlčení...
Trvá to asi tři čtvrtě hodinky, čas, který se samozřejmě zdá jako mnohem delší. Ale platí, že pro pořádný účinek by se takhle mohlo pokračovat třeba půl dne. Jako když se ve filmu Bély Tarra Turínský kůň dvakrát uvařily brambory. V reálném čase.
Jak napovídá název, dost se mlčí. Ne úplně, ale téměř. Kromě toho se taky hodně často nic neděje, méně vnímavý divák by mohl říct, že kromě toho, že se mlčí, se taky nudí. Okázalé obrazy nicoty - nicnedělání - nudy přivádějí do zvláštního meditativního tranzu, nad nímž bdí v rohu sedící rybář (Jan Plíhal) s mikrofonem na prutu. Neuloví ani rybu, ani slova. Tak aspoň občas upije piva.
Na scéně se taky vaří. Vyrábí se dezert za pomoci vajec, hrnku a mikrovlnky. Téma "Vaření v českém alternativním divadle aneb Vracíme televizi úder" by už taky vydalo na slušnou seminárku. To máme Kittchen drama, Mileniny recepty, Mlčení...
Trvá to asi tři čtvrtě hodinky, čas, který se samozřejmě zdá jako mnohem delší. Ale platí, že pro pořádný účinek by se takhle mohlo pokračovat třeba půl dne. Jako když se ve filmu Bély Tarra Turínský kůň dvakrát uvařily brambory. V reálném čase.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme