Mikulka: Cirk-UFF Trutnov (pátek)

La Putyka, Cirk Xanti, Vít Neznal aj.

Pátek v lehce tropickém, podhorském a především novocirkusovém Trutnově přinesl jednu vcelku očekávatelnou show, jeden buranský koncert a jedno velmi milé překvapení. A taky vyschlou Krakonošovu kašnu na náměstí, tu, co na ní Krakonoš vypadá k nerozeznání od Neptuna.

Koncert kapely G-point Hunters zcela odpovídal jejímu chlapácky pitomému názvu; dusavý elektronický základ, technicky dobrý zpěv a dva upocení pánové ve středních letech (Roman Holý a Matěj Ruppert), kteří při první písni nadšeně vykřikují „uděláme si pořádnej mejdan!“, při druhé „a teď se všichni svlíknou, chceme vidět kozy!“, a při třetí si sami rozepnou košile a ukážou vlastní vyhřezlé pupky. Silně se obávám, že nic z toho nebylo míněno sebeironicky. Co se dělo dál, nemám tušení, nemusím být u každé trapnosti až do hořkého konce. 

Takže Show. Cirk La Putyka a hlavní festivalové hvězdy, finský Cirkus Xanti, uspořádali společně s dalšími přítomnými artisty olbřímí show Cometa 45 615 o kosmonautovi, který se v sedmdesátých letech ztratil v černé díře a teď se vrátil zpátky. Primárně samozřejmě nešlo o kosmonauta, ale o záminku, aby záplava přítomných předvedla své triky - což nebylo úplně marné, akorát že jim to nešťastný kosmonaut po docela slibném začátku dost kazil všelidskými řečmi, které se při podobných příležitost obvykle říkávají. Dohromady to byla úplně učebnicová ukázka novocirkusového představení, kde se obsah (respektive divadelní rámec) vůbec nepotkává s předváděnými čísly. Což je u jednorázové akce samozřejmě přijatelnější, než u normálně nazkoušené inscenace . A koncepce byla opravdu sympaticky rozmáchlá i odvážná: diváci stáli v UFFU dole na ploše i kolem dokola na balkónech, a nesčetní artisté se hemžili mezi nimi, nad nimi i v prostoru. Z jednotlivých čísel bylo nejlepší to na Cyrově kole (doufám, že si název té velké obruče vybavuji správně). 

A na závěr Milé překvapení. Vít Neznal a kol. (což je čtyřčlenná česko–zahraniční formace) předvedli jemné, nenápadně groteskní představení Mimo provoz. Žádné technické exhibice nebo třeskuté pointy, ale hezky rozehrávané absurdní situace, u kterých se všichni účinkující udiveně tvářili, jakože vlastně ani pořádně nerozumí tomu, co se jim pod rukama děje, a taky, že to, co předvádějí, není nic ani malinko vtipného. Je vždycky sympatické vidět artisty, kteří úplně samozřejmě zvládají to, co je ve skutečnosti zatraceně obtížné: být přirozeně zábavný a nesnažit se svou zábavnost publiku horem dolem vnucovat. Nabízí se srovnání s Plovárnou, podle mého názoru silně přeceňovaným hitem českého komorně novocirkusového nebe posledních let. Mimo provoz je inscenace postavená na trochu podobném principu, jenže nesrovnatelně silnější, protože herecky zdatnější a především jaksi samozřejmá a nenásilná. Doporučuji nejen fandům žánru.

Článek o festivalu Cirk-UFF vyjde ve Světě a divadle

Web festivalu je zde
foto archiv Cirkusu Mlejn