Švejda: Tu noc těsně před lesy (Divadlo X10 - Strašnické divadlo)

Daniela Jobertová v doslovu k českému výboru her B.-M. Koltése o Tu noc těsně před lesy píše: "Mluvčí hry je první typicky koltésovskou postavou prosící o kontakt, o komunikaci, o spolu-bytí, o lásku v tom nejširším slova smyslu." A právě tahle skutečnost je také svorníkem celé hry - rozbíhavého, z různých "storek" sestaveného monologu mladého muže - arabského Francouze? gigola? homosexuálního prostituta?... prostě (v širším slova smyslu) vyděděnce, který vede k mladíkovi, jehož náhodně osloví na ulici.

Michal Balcar, v černých džínách a černé bundičce s kapucí, jej hraje jako frajírka s morrisonovsky ležérní chůzí a pohyby. Jeho výkon je však příliš "artistní", schází mu něco, co by nás přesvědčilo, že se herce postava něčím dotýká, že v něm nějak „žije“. Chybí mu nějaký spár, který by se v divákovi nějak zasekával a vtahoval nás do jejího vyprávění.
Tento problém se promítá i do tvaru inscenace. Herec monolog občas zbytečně „rozehrává“ (převtěluje se např. do jiných postav), čímž ovšem celistvost a účinnost figury zřetelně umenšuje. Monolog vede vlastně od jednoho příběhu k druhému, jako sérii samostatných čísel - a monologu tak schází jednotný tah. Samotný závěr, kdy se pozornost soustředí pouze na hercův hlas, který vyjadřuje touhu postavy vše, co ji obklopuje, zničit (aby se pak hrdina za "rozednění" jako Ahasver vydal dál), sice vychází lépe, celkový dojem z inscenace už to však nenapraví.
Recenze vyšla 3. 3 v Lidových novinách