Etlíková: Divadelní Flora Olomouc, díl 2

THE SYMPTOMS: LOOP

JIJA SOHN: GEISHA´S MIRACLE

JAN MOCEK - TÁŇA ŠVEHLOVÁ: ZÁŘÍCÍ MĚSTO

Přivázaný k hlubinám

Maďarský tanečník Daniel Szász pracuje v sólové inscenaci Loop s upomínkami k hrubé síle, jež vyvolává už samotný pohled na jeho svalnaté tělo. S náporem neurčitých agresivních emocí postava svádí niterný boj. Při pomalých, ale pevných pohybech tanečníka vyniká postupné zatínání svalů, zdá se, že sledujeme živý svazek uzlů, které protagonistu stále pevněji poutají k animálním propastem vědomí.
Čím usilovněji se z nich snaží vyvázat, tím beznadějněji se ve svém nitru topí. Není kam se schovat, ani jak získat odstup. Po většinu času je osvětlené jenom performerovo tělo, zatímco zbytek scény zahaluje hustá tma. Do představení se občas vlamují klidné, meditativně vyrovnané nebo téměř roztomilé momenty (postava se na chvíli v klidu zastaví nebo si líže kůži jako srst). Jsou to ale jen krátké záblesky na rozbouřené hladině. Jedinými živly jsou tu bolest a námaha, které lze spolu s aktérem intenzivně prožít.

Potíže lehkých panenek

Geisha´s Miracle japonské choreografky Jijy Sohn má rámec zábavní show tří japonských „lolitek“. Děj by se mohl odehrávat na diskotéce nebo v pokoji hodinového hotelu. Divadelní Flora Olomouc ji uvádí v podkroví bývalého jezuitského konviktu. V programu se píše, že má jít o konfrontaci odlišných mentalit, což toto zasazení jednoznačně podtrhuje.

Geishy ukazují strategie, s nimiž se jim daří či nedaří ve světě svého povolání obstát. Pod vlivem nepříjemně pronikavých a surově rozkazovačných mužských skřeků, které vydává jedna z tanečnic, klesají druhé dvě lolity k zemi a musejí se po kolenou plazit s vystavenými zadky. Sadisticky chladná atmosféra ovšem pomine ve chvíli, kdy se jedna dopachtí k elektrickému pianu a začne na něj dlouze hrát uklidňující veselou píseň. Nyní je tím, kdo se plazí jako slimák po zemi, sténající klient. Později dívky předvádějí choreografii, v níž zpívají do mikrofonů, se kterými si s dvojznačností pohrávají, aniž by zrušily lolitkovskou stylizaci nevinně roztomilých panenek. Jedna z nich se z této hry ovšem po čase zblázní: její zpěv je čím dál falešnější, prolíná se do něho hysterický smích i pláč zároveň, až se tento strojek na sexuální rozptýlení na čas úplně rozbije.

Řekla bych, že inscenace ironizuje otupující stereotypy spojené s prostitucí v Japonsku a snad i s modelem erotického vztahu mezi mužem a ženou obecně. Sledovat Geisha´s Miracle je ale jako nahlédnout do jiného světa, o jehož pravidlech se může publikum jen dohadovat. Exotický zážitek vzbuzující smích i údiv dokáže případnou frustraci z nejasného smyslu přinejmenším vykompenzovat.

PS: Po dokončení tohoto textu jsem tanečnice potkala a povídala si s nimi o jejich inscenaci. Říkaly, že hlavním tématem má být duchovní cesta trojjediné dívky a její přerod k jinakosti. Ironizující rovinu prý zamýšlely ve svém díle také, jen rozhodně ne jako hlavní téma.

Smutný panelák

S projektem Zářící město jsem se minula. Do sluchátek nám zněl skoro celou dobu dialog dvou osamělých sousedů, který mě ale neinspiroval k tomu, abych si cokoliv představovala při pohledu na panelový dům, v jehož oknech a v jehož blízkosti se představení odehrávalo. Naopak jsem měla pocit, že se vše podstatné o životních situacích oněch dvou postav dozvídám ze slov a že je to navíc řečeno velmi napřímo. Zabavilo mě hlavně pozorování života paneláku jako takového. Smutek obou postav umocňoval úzkost z pohledu na zatažené žaluzie, opuštěné byty a blikající světlo televize. Vlastně jsem jen o něco málo intenzivněji cítila to, co zakouším při pohledu na podobné budovy každý den.

PS: Měla bych upřesnit, že v celé inscenaci nevystupovaly jen dvě postavy. Dialog Jakuba Folvarčného a Iriny Andreevy mi jen připadal nejvýraznější. Nicméně jsem se od ostatních diváků dozvěděla, že ve sluchátkách běžely tři kanály, zatímco já jsem nejspíš našla jen dva, byť jsem se celou dobu usilovně snažila přehrávat všechny. Je možné, že se má neschopnost vyhledat třetí kanál výrazně podepsala na celkovém zážitku ...

info o festivalu zde

foto z festivalového webu