Středa 15.: Troilus a Kressida (Národní divadlo)
KD jako Odysseus. První v řadě. Řečník. Stratég, který ví, co chce: chytrou zdrženlivou mluvou dovést lidi k názorům, které sám potřebuje; a několika ráznými, chlapskými slovy i rozpoutat peklo (nejsilnější scéna inscenace – přivítání, rozuměj znásilnění Kressidy).
Sobota 18.: Ohlušující pach bílé (Národní divadlo)
KD jako Vincent van Gogh. Přeexponovaný, rozkolísávající už tak nevyrovnaný text. Psychotik, který sotva může přesvědčit o tom, že si zaslouží být propuštěn z blázince. A ve finální scéně ovečka, důvěřující dobrotivému panu řediteli (což ale není chyba KD, nýbrž textu a režisérky).
Neděle 19.: Strakonický dudák (Národní divadlo)
KD jako Vocilka. Hercův typ. Žádná bodrá, komická figurka, ale fantaskní, uhrančivý ďábel – elegán v červeném fráčku, s rozčepýřenými vlasy, s knírkem a hůlčičkou. Švandovo temné alter ego.
Úterý 21.: Církev (Studio Hrdinů)
KD jako Bardamu. Jako Ferdinand. Jako Céline. Až dětsky otevřený, radostný doktor a zanícený spisovatel (zprvu); štvanec a pária (vprostřed); sžíravý, sebevztahovačný, osamělý stařík – misantrop (v závěru). Herectví mnoha tváří. To nejlepší z celého týdne.Herecký portrét Karla Dobrého vyjde v časopisu Svět a divadlo.
Koukám, že z Dobrého vyrostla herecká superstar - Respekt, Svět a divadlo, kdo další?
OdpovědětVymazatTaky se zase někdy těším naživo.
Superstar? Tak silné slovo bych nepoužil. Ale prostě bylo dáno nezaměnitelnému, výraznému (s tváří, která "něco podstatného skrývá") a s viditelnou energií hrajícímu herci od počátku minulé sezóny hned několik velkých hereckých příležitostí (a to nejen v produkcích, které jsou méně na očích, ale i v Národním divadle) a on je využil.
OdpovědětVymazatMyslím, že Karel Dobrý je herecká "superhvězda" (v pozitivním významu tohoto slova) již dávno. Jen to je v poslední době více vidět a tím pádem následuje i zasloužená pozornost médií.
OdpovědětVymazatSuperhvězda už dávno... nevím, nevím. Jedna věc je, že se o něm už od Léblových dob vědělo, že je to talentovaný, svérázný a slibný herec, a druhá věc je, že se po rozchodu Dočekalovy Komedie prakticky ztratil z očí všem, kteří neobcházeli alternativní štace typu Meetfactory. Osobně jsem Dobrého v letech 2008-2012 neviděl na divadle víc než třikrát čtyřikrát - a jakkoli si držel solidní úroveň, žádný velký zázrak to nebyl, navíc se ty inscenace hrály jen párkrát. S tím, jaké role dostává teď, se to naprosto nedá srovnávat (a nedá se to dokonce srovnávat ani s legendární Léblovou érou - tam byl Dobrý sice výraznou figurou, ale nikoli hlavní hvězdou).
OdpovědětVymazatMně osobně se na Dobrého "comebacku" (on sám se tomuhle výrazu docela vzpěčuje) zdá úplně nejpozoruhodnější, že se dokázal dát natolik dohromady, že to teď všechno zvládne a že se na něj mohou v divadlech spolehnout. Při vší úctě: kdo by tomu ještě předloni věřil...
Docela by stálo za to se při této příležitosti zamyslet nad tím, jak koncepčně vlastně dramaturgie Národního divadla pracuje při obsazování herců. Karel Dobrý, v ND stále jako host, dostal od minulé sezóny Odyssea v Troilovi a Kressidě, hlavní roli v Ohlušující pach bílé, Vocilku ve Strakonickém dudákovi a studuje titulní postavu v Tartuffovi. Chraň bůh, že bych mu to nepřál - ale myslí takhle ND např. na ten zástup velice schopných hereček zvláště mladšího středního věku, které ve svých řadách má?
OdpovědětVymazat