Handa Gote má za sebou své asi nejúspěšnější období a je to znát i na zájmu diváků. Nová premiéra byla událostí, o které se „vědělo“ i mimo úzký okruh zájemců o divadelní alternativu. A samotný soubor jako kdyby tomuto zájmu vyšel vstříc stravitelnější, přístupnější inscenací: variace na klasický antický mýtus o Persefoně je víc než čím jiným sofistikovanou parodií (byť zaštítěnou vznešenými slovy o „nemožnosti velkého příběhu“).
Úlet, který Handa Gote předvádí tentokrát, není o nic menší než obvykle. Není tu ale ani stopy po kutilsky „zemité“ rukodělnosti, která charakterizovala předchozí dva tituly (Erben: Sny a Mutus Liber), dominuje virtuální realita, projekce, tablety. Třičtvrtěhodinové představení začne jako „seriózní“ powerpointová prezentace, záměrně vyšperkovaná těmi nejbanálnějšími formálními triky, a příběh dívky, unesené do podsvětí, se pak převypráví pomocí banalit, sesypaných z nejrůznějších koutů operního, popového i www světa. Včetně obligátních roztomilých kočiček. Bizarně kostýmovaní Tomáš Procházka a Veronika Švábová do toho nadšeně tančí nebo podivně prozpěvují, za zády jim přitom podle operního vzoru běží dvojjazyčné titulky, které všeprostupující banalizaci klasického mýtu ještě dále podtrhují.
Tajemství a spodní proud tentokrát chybí. Důsledkem je, že se princip po výborném rozjezdu vyčerpá a poslední třetina už tak trochu dojede samospádem. Nicméně: zábavné je to velmi, a vzhledem k rozumně krátké stopáži je Elesius i tak kouskem docela sympatickým a široce doporučeníhodným.
více informací o inscenaci zde
Úlet, který Handa Gote předvádí tentokrát, není o nic menší než obvykle. Není tu ale ani stopy po kutilsky „zemité“ rukodělnosti, která charakterizovala předchozí dva tituly (Erben: Sny a Mutus Liber), dominuje virtuální realita, projekce, tablety. Třičtvrtěhodinové představení začne jako „seriózní“ powerpointová prezentace, záměrně vyšperkovaná těmi nejbanálnějšími formálními triky, a příběh dívky, unesené do podsvětí, se pak převypráví pomocí banalit, sesypaných z nejrůznějších koutů operního, popového i www světa. Včetně obligátních roztomilých kočiček. Bizarně kostýmovaní Tomáš Procházka a Veronika Švábová do toho nadšeně tančí nebo podivně prozpěvují, za zády jim přitom podle operního vzoru běží dvojjazyčné titulky, které všeprostupující banalizaci klasického mýtu ještě dále podtrhují.
Tajemství a spodní proud tentokrát chybí. Důsledkem je, že se princip po výborném rozjezdu vyčerpá a poslední třetina už tak trochu dojede samospádem. Nicméně: zábavné je to velmi, a vzhledem k rozumně krátké stopáži je Elesius i tak kouskem docela sympatickým a široce doporučeníhodným.
více informací o inscenaci zde
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme