Ale dopadlo to jako obvykle. Zábavně neformální úvod Marka Bečky, a pak nemilosrdný sestřel velké předlohy. Tentokrát Pána prstenů, ale svým způsobem to bylo jedno, zběsilé akce všech těch (ve fantasy naprosto nepatřičných) českých Honzů, ježečků a dalších loutek obsazených s pobavenou svévolností, byly víceméně samonosné. I když znalci Tolkiena, mezi které se rozhodně nepočítám, evidentně dokázali ocenit absurdní distanci mezi předlohou a groteskním provedením o poznání víc než já.
S jistou lítostí je nutné dodat, že Športnici tu byli tak trochu do počtu. Přesněji řečeno, do hudby. A taky do improvizovaně působících meziher, ve kterých všichni zúčastnění u velkého stolu vespolně popíjeli pivo, rozbíhavě hovořili o tom, co že to vlastně hrají - a dotyčnou mezihru obvykle zakončili písničkou. Upřímně řečeno, kdyby na písničky vůbec nedošlo, nic moc by se nestalo a spádu představení by tahle absence nejspíš docela pomohla.
Pokud tomu dobře rozumím, Malý pán prstenů je spíš jednou z položek v oslavách třiceti let Buchet a loutek než standardní inscenací. Z tohoto úhlu pohledu to byl docela milý večer, přece jen se však těším spíš na další „řádnou“ premiéru. Což samozřejmě platí i pro dlouhodobě hibernující Športniky.
více zde
o inscenaci budu mluvit v Mozaice ČRO Vltava, v pátek 4. února po třetí hodině
lepší fotku jsem neobjevil
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme