Mikulka: Vyškrtaný Bůh (Masopust)

Začal festival ...příští vlna/next wave... a zároveň odstartovalo definitivní loučení spolku Masopust. Jiří Adámek Austerlitz společně s dramaturgyněmi Kateřinou Součkovou a Terezou Marečkovou pro tuto příležitost připravili scénické čtení nazvané Vyškrtaný Bůh, které bude po nedělní premiéře v Eliadově knihovně k vidění pouze třikrát (derniéra je ohlášená na půlku prosince).

Dubský: Festival Divadlo (pátek 13.9.)

Deklarace závislostí (Masopust)
Solness (Örkény Színház, Budapešť)
Sága rodu Marxů (Husa na provázku)

Dubský: Hekuba, ne Hekuba (Comédie-Française, Festival Divadlo, čtvrtek 12.9.)

Vzhledem k tomu, že pětihodinová délka berlínské inscenace Extinction mě trochu děsila, zvolil jsem si na úvod letošního ročníku plzeňského festivalu druhé uvedení inscenace Hekuba, ne Hekuba proslulého souboru Comédie-Française. A vlastně mě celkem překvapilo, o jak klasickou činohru se jednalo. Režisér a ředitel Avignonského festivalu Tiago Rodrigues v ní zkombinoval nepříliš hranou Eurípidovu tragédii s aktuálním tématem podfinancované ústavní péče, přičemž ho inspiroval skutečný případ zanedbání péče o postižené, který se stal v Ženevě.

Škorpil: Hekuba, ne Hekuba (Comedie-Français a Festival d'Avignon; MF Divadlo 2024)

Tvrzení, že mne Tiago Rodrigues svou inscenací Hekuba, ne Hekuba nezklamal, může samozřejmě znít poněkud samolibě. Pravda je ovšem ta, že spolu se souborem Comedie-Français předvedl přesně to, co jsem po pět let staré divácké zkušenosti s inscenací Dech (Sopro; psal jsem o ní v SADu 2/2019) lisabonského Teatro Nacional D. Maria II očekával. Na pohled vlastně nenápadnou, okázalých efektů prostou inscenaci soustředěnou k rafinovaně vyprávěnému příběhu a využívající herectví kombinující prožitek s ostrými střihy a vystupováním z postav. A také jistou míru humoru, spíš laskavého než ironického, a nemenší dávku sentimentu.

Voska: Hráči (Činoherní klub)

Nejen párty čepička

Kdo zavítá do Činoherního klubu na představení Hráčů, jistě nepřehlédne, že tato pražská scéna slaví šedesáté narozeniny. Po obligátním hlášení o mobilech je o tom publikum informováno ještě Ondřejem Vetchým (ze záznamu) a v prvních i posledních minutách inscenace jsou využity zvukové ukázky ze čtyřicet let starého uvedení téže hry v režii Ladislava Smočka. Až to na chvilinku vypadá, že nová inscenace Lukáše Brutovského se spokojí s rolí výročního upomínkového předmětu. Naštěstí tomu tak není.

Voska: Kafka has left the building (Das Thema / To téma)

Jak prodat Kafku

Na webových stránkách inscenace s předlouhým názvem Kafka has left the building / úřední název - amtliche Bezeichnung: Kafka 24/7 by mělo stát: „doporučeno zejména němčinářům od úrovně B1 nahoru a/nebo fundovaným kafkologům“. Aspoň první podmínku jakž takž splňuji, takže jsem si nevšední večer ve společnosti letošního úmrtního jubilanta mohl docela slušně užít.

Dubský: Večer tříkrálový (Letní shakespearovské slavnosti)

Vedle Marné lásky snahy byl letos na Letních shakespearovských slavnostech uveden - v ostravské produkci - rovněž Večer tříkrálový v režii šéfa činohry Národního divadla moravskoslezského Vojtěcha Štěpánka (v Ostravě a Brně se hrál v červenci, v Praze koncem srpna). A právě souhra ostravských herců dělá z téhle komedie velmi příjemnou záležitost - u pražských shakespearovských produkcí nebývá taková vyrovnanost hereckých výkonů vůbec pravidlem.

Voska: Perseidy (Tygr v tísni - Antická Štvanice)

Perseus pro starší a pokročilé

Obří železná konstrukce, vyrostlá v západní části ostrova Štvanice, a uvaděčky rozdávající kromě dek i špunty do uší – ještě před začátkem se Perseidám daří vzbudit očekávání čehosi výjimečného.