Festival Sněz tu žábu! (pátek 6. března - Loni v Marienbadu)

ZPRAVODAJ STUDENTŮ DIVADELNÍ VĚDY (č.5)

Jak se dá zpracovat věčné téma setkání muže a ženy? Řekněme v prostředí lázeňského hotelu? Různě. Soubor Depresivní děti toužící po penězích nabídl v posledním festivalovém představení hned několik variant. Vedle adaptace surrealistického francouzského filmu Loni v Marienbadu (režie Alain Resnais) předkládá k porovnání stejný námět uchopený českým kulturním prostředím.

Festival Sněz tu žábu! (čtvrtek 5. března - Shakespeare a Cervantes + Odcházím dvakrát)

ZPRAVODAJ STUDENTŮ DIVADELNÍ VĚDY (č.4)

Předposlední festivalový večer byla scéna Venuše ve Švehlovce věnována dvojici absurdních dramat (v obou případech byly uvedeny v překladu a režii Lindy Duškové).

Škorpil: Marbot (Studio Hrdinů)

U inscenací Michala Pěchoučka a Jana Horáka mi vždy chvíli trvá, než se donutím uvědomit si, že nesedím na (třeba i netradiční) divadelní inscenaci, ale že jsem přítomen spíše teatralizované eseji, kde jsou si slovo i obraz rovny a kde přímé sdělení nenese každá jednotlivá věta, ale více jejich řazení, vzájemná pozice. A Marbot, velmi volná adaptace románu Wolfganga Hildesheimera je navíc v tomto ohledu dosti radikální:

Festival Sněz tu žábu! (středa 4. března – Rapsodie bez tváří + Heavy Metal Soap Opera)

ZPRAVODAJ STUDENTŮ DIVADELNÍ VĚDY (č.3)

Třetí festivalový den zahájilo scénické čtení Rapsodie bez tváří v režii Simony Petrů. Impresionistickou hru napsala mladá francouzská autorka Sigrid Carré Lecoindre, která v následující diskusi sama rozebírala vlastní text a přidala i postřehy z českého nastudování díla. Heavy Metal Soap Opera souboru Wariot Ideal zakončila zvučnými tóny a situačním humorem jeden z nejbohatších večerů (co se kulturního vyžití týče) celého festivalu.

Festival Sněz tu žábu! (úterý 3.března - Lidožroutek)

ZPRAVODAJ STUDENTŮ DIVADELNÍ VĚDY (č. 2)

Druhý festivalový den přinesl „pouze” jedno scénické čtení a tematický navazující diskuzi. Janek Lesák inscenoval současnou frankofonní hru quebecké autorky Suzanne Lebeau Lidožroutek., která se v současnosti těší ve Francii velkému zájmu inscenátorů. Posloužila také jako iniciační text diskuze, ve které byly probírány otázky týkající se dramatiky a inscenací určených dětskému divákovi. Debaty se zúčastnilo několik odborníků z obou zemí, byla přínosným a poutavě poučným závěrem tematického večera.

Festival Sněz tu žábu! (pondělí 2.března - Warpig)

ZPRAVODAJ STUDENTŮ DIVADELNÍ VĚDY (č.1)

Slavnostní zahájení festivalu proběhlo před sálem zaplněným do posledního místa a díky přítomnosti herečky Anne-Françoise Josephové v roli tlumočnice se z povinných úvodních proslovů Natálie Preslové, Michala Zahálky a Anežky Večeřové z pořádající Venuše ve Švehlovce stala milá českofrancouzská performance. Kromě poděkování byla vyhlášena cena Grenouille, která se poprvé předá příští rok, a to českým inscenacím, vzniklým na základě francouzskojazyčného textu v průběhu roku 2015. Pro tuto chvíli jsou známými členy poroty Ilona Smejkalová, Veronika Štefanová, David Košťák a Rudolf Leška.

Švejda: 1789 (Národní divadlo)

Zkusme Morávkovu inscenaci vnímat především jako emocionální atak. Francouzská revoluce, zvláště v prvé polovině večera, se na diváky snaží valit jako tlaková vlna. Nezdržuje se "detaily", tedy tím co se říká, jde jí o to, jak se to říká. Režisér vyrukovává se svým obvyklým arsenálem: účinkující se "vlamují" do hlediště (v přízemí molo vybíhá až do poloviny řad), křičí, zní spousta zvuků (někdy opravdu dosti hlasitých), světla se porůznu rozsvěcují a zase zhasínají... Touha ovládnout a zmocnit se prostoru (i diváků) nakonec ale vychází jen napůl, přeci jen jde oproti Morávkově domovské scéně o příliš velký a akusticky nevlídný prostor, a tak se toho vlastně k obecenstvu zas tolik "nedovalí". Nicméně té snaze lze, myslím, rozumět a akceptovat ji.

Mikulka: Proč už nebudu psát do Lidových novin

Protože už nechci psát do novin, které si koupil člověk, o kterém si myslím, že je to nebezpečný darebák. A především majitel odpudivého politického spolku.

Mikulka: 2x 2013 (Tygr v tísni, Divadlo v Dlouhé)

Dlouhá vs. Štvanice

Viděl jsem v jednom týdnu dvě divadelní adaptace úspěšné knihy Floriana Illiese 1913, a byly z toho dva až nečekaně rozdílné zážitky. A přitom si byly ty inscenace - Tygra v tísni ve Vile Štvanice a v kavárně Divadla v Dlouhé - v lecčems docela podobné. Zkrátka další učebnicový příklad toho, jak mohou zdánlivě drobné rozdíly zásadně ovlivnit výsledek.

Festival Sněz tu žábu! (pár informací úvodem)

ZPRAVODAJ STUDENTŮ DIVADELNÍ VĚDY (č.0)

V prvním březnovém týdnu se Praha dočká prvního ročníku festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu! Festival vznikl z iniciativy studentek Katedry divadelní vědy FF UK Natálie Preslové a Denisy Burešové, které záhy přizvaly ke spolupráci absolventku DAMU, režisérku Lindu Duškovou, toho času doktorandku na pařížské konzervatoři.