Po více jak třech letech přišel Petr Lanta a jeho Společnost doktora Krásy s novou regulérní inscenací pro dospělé. Úvod premiéry Svaté inscenace (Obrazy ze života Františka z Assisi) v Divadle v Celetné byl jak se na toto divadlo sluší: začalo se s půlhodinovým zpožděním (soubor ještě dozkušoval...), následovalo vstupní vysvětlující slovo v režisérově podání, které samo o sobě představovalo jistou performanci. Vlastní představení ale ukázalo, co bylo lze pozorovat již v předchozí práci, Mnichovi 2009: jako by slábla režisérova klíčová přednost: promlouvat pomocí silných obrazů; způsob vyjadřování jako by se stával tradičnějším, konvenčnějším.
Tomuto trendu napomohla i skutečnost, že nová inscenace má charakter de facto životopisného dramatu. Sledujeme výjevy ze života světce, které se vizuálně spíše ilustrují než svébytně zpřítomňují. Stopáž je dlouhá (téměř sto pět minut), dramaturgie neujasněná (co stojí za to opravdu ukázat a co ne; jaké je vlastně hlavní téma práce – pokud tedy za něj nebudeme považovat samo odvyprávění Františkova života). Jistou záchranu pro inscenaci nicméně představuje protagonista hlavní role Kryštof Nohýnek, který ji svým přesvědčivým, profesionálním výkonem de facto „odtáhne“.
Hovořit třeba chaoticky, ale stylem Petra Lébla – toť bylo devízou Petra Lanty. Stárnutí? Únava?
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme