Švejda: Na protest (Husa na provázku)

Nad jednou inscenací a jejím režisérem

Vladimír Morávek se inscenací Na protest. Pokoj lidem dobré vůně loučí s Husou na provázku. Připomeňme: na jaře tohoto roku soubor ve svém dopisu odmítl pod Morávkovým vedením dále pracovat a Morávek se nakonec rozhodl z divadla odejít. Na protest je Morávkovou reakcí na tuto situaci. Vytváří k ní pararelu osudem hlavního hrdiny Bulgakovova Divadelního románu, využívá ale i dalších aluzí.

Ohniskem inscenace je samo divadlo. Husa na provázku. Provázek je Morávkovým osudovým divadlem. Zde začínal, odtud byl v polovině devadesátých let vypovězen, sem se jako "ztracený" syn - poté, co uspěl ve "světě" - vrátil a posledních dvanáct let ho vedl. Morávek je Huse na provázku celé oddán. Jak však z celé kauzy patrno, došlo k jedné nepříjemné myšlenkové přesmyčce: Morávek podlehl dojmu, že i Husa na provázku je cele oddána jemu. Že mu musí cele sloužit. Což ostatní, zdá se, jednoho dne už dále odmítli akceptovat a vzepřeli se.
Vladimír Morávek není oddán jen Huse na provázku. Je oddán divadlu jako takovému. Divadlo je bytostnou součástí jeho existence. Je stejný případ jako Petr Lébl. Na protest je vyjádřením tohoto jeho založení. Odnímajíce mu Husu na provázku, jako by mu odnímali srdce z těla. Jak lidsky pochopitelné! VM si však odmítá připustit, že někdo to může mít postavené úplně jinak. A že vzývání společné lásky ke stejnému objektu tento fatální rozpor nijak neřeší.