Varyš: Když Burian řídil Národní

Ani já si nemyslím, že by Jan Burian měl být ředitelem Národního divadla a Tomáš Töpfer DnV. Vtip je v tom, že to v příslušných kruzích nechali dojít tak daleko, že už nebylo moc koho jiného vybrat. Po blamáži s odvoláním Černého (který měl být sesazen už dávno, ovšem jinými metodami, s řádným zdůvodněním a především s již uzavřeným konkurzem na jeho nástupce) a vypsaným a zrušeným konkurzem by ministerstvu kultury už utrhli hlavu, kdyby se do čela ND nedostal někdo, kdo má alespoň elementární předpoklady. Můžeme být rádi, že je nenapadlo vytáhnout třeba Jana Mrzenu. Od komise s daným složením (mj. Hančil, Uhde, Šesták, Moša) nebylo lze čekat nic moc jiného. Fňuk. Do vinohradského konkursu se zas nikdo relevantní nepřihlásil, jistě veden složením komise (mmch. obdobným) a pověstí konkursu. Se skomírajícím zájmem sledujme, kdo stane včele DNz a DPP. Resp., a to je důležitější, kdo se o ně bude vůbec ucházet. Nepochybně je pravdou, že pod Burianovým řízením bude ND stabilizovanou institucí s vyrovnaným rozpočtem. Nebude dělat vrásky úředníkům, politikům a slušným občanům, ale pro diváky zívačka. Jenom že u ND bychom se měli rozhodnout, jestli ho vůbec chceme mít a v jaké podobě. V případě, že bychom z něj chtěli udělat skutečně první scénu státu a reprezentativní divadlo, jistě by muselo následovat masivní propouštění zaměstnanců (nejen, leč zejména v uměleckých úsecích) a nastavení ambiciózního a především KONCEPČNÍHO plánu. Tedy ne, jak jsme byli svědky, mix jakžtakž zajímavých titulů a do jisté míry renomovaných režisérů, jehož výsledkem je kočkopes (a navíc s notně kolísavou kvalitou), nýbrž jednotný esteticko-politický směr, který by jedny bavil a druhé rozčiloval, který by vzbuzoval diskuse, protesty, vajíčka na scénu, dopisové bomby do ředitelny, petice slušných lidí, pozvání na zahraniční festivaly, ceny kritiků a tak dále. Kdo bude českým Alföldim? Ale třeba nám ještě Burian ukáže, koneckonců byl to on, kdo kdysi šéfem plzeňské opery udělal Petra Kofroně.