Kam až môže siahať "originalita" pretalentovaného režiséra? Napríklad tam, že použije klasickú prozaickú predlohu, resp. jej dramatizáciu, pekne si rozloží na papieri kto?, s kým?, ako? a takto jednoducho to prenesie na javisko. Ale hlavne tak, aby to pochopil úplne ale úplne každý! Slepý si z podrobných opisov vypočuje ako to bolo s Catherine, Heatcliffom a tými ostatnými (samozrejme podfarbené drsným šumom prírody), hluchý zasa pochopí, že keď prinesú na scénu spustošeného vypchatého bociana, a žena v bielych šatách rytmicky rozťahuje nohy, tak asi budú na ceste detičky (alebo snaha o ne), že by?
A zrazu to nie je o ničom inom ako o nudnom, otrepanom zdoslovňovaní, ktoré zabíja nielen hĺbku príbehu ale zároveň môže prekaziť divákovi, aby sa sám s videným vyrovnal. Nemusí, veď režisér prináša na javisko dôsledný manuál, ako sa na situácie pozerať.
Trochu škoda, ešte že sa ale nevyhol ostentatívnej neľudskej krutosti, ktorou Catherine a Heatcliff oplývajú a ktorú si našťastie nechal "poradiť" od Bronteovej....
A zrazu to nie je o ničom inom ako o nudnom, otrepanom zdoslovňovaní, ktoré zabíja nielen hĺbku príbehu ale zároveň môže prekaziť divákovi, aby sa sám s videným vyrovnal. Nemusí, veď režisér prináša na javisko dôsledný manuál, ako sa na situácie pozerať.
Trochu škoda, ešte že sa ale nevyhol ostentatívnej neľudskej krutosti, ktorou Catherine a Heatcliff oplývajú a ktorú si našťastie nechal "poradiť" od Bronteovej....
A kdyby ses stále nechytala, tak ti to všechno hezky po lopatě řeknou do těch mikrofonů:-)
OdpovědětVymazatEmocionální výlev bez jakýchkoli argumentací!? Super!
OdpovědětVymazatA prečo nie? Tento blog to jednak dovoľuje a jednak 22:57 mi po tom naozaj "strhujúcom" zážitku nič iné ani nenapadlo. ale očakávam, že sa fanclub Jana M. a jeho kusov ozve :)
OdpovědětVymazatPavlo, viz prosím i moji reakci na Marii Reslovou v diskusi zde: http://nadivadlo.blogspot.cz/2012/10/zahalka-ve-vleku-metafor.html?showComment=1351843201033
OdpovědětVymazatAk to má byť slobodný priestor pre vyjadrenie, tak asi by sa nemali príspevky hodnotiť, prípadne klasifikovať....
OdpovědětVymazatEvo, neurážej se. kdo hodnotí práci jiných, musí se také umět nechat hodnotit; suďme, abychom byli souzeni.
OdpovědětVymazat"vypchatý bocian" mě zaujalo a pobavilo - ale co to znamená?
souhlas
Vymazatvycpanej čáp a netvár sa, že nerozumieš :)
OdpovědětVymazatJa som sa neurazila, ja som ozrejmila povod vzniku toho príspevku, that is all!
OdpovědětVymazatEvi, Tvůj příspěvek mi připomněl jednu debatu z Ostravaru, jestli háky na maso jsou příliš explicitní metaforou, nebo naopak náznakovým symbolem :) Jistě, čáp může být příliš "přímočarým" symbolem, zároveň jde vždy o kód, jeho porozumění, záměrnost jednoduchosti (nepochybuji, že by Mikulášek přišel i na mnohem "důmyslnější" symbol). Otázka - je fén taky přímočarý pro "vítr"? Má smysl? (čistě jako řečnické, nechci se zdaleka pouštět do debaty o nuancích rovin symbolů)
OdpovědětVymazatVíc než v inscenační podobě jako takové vidím problém v samotné dramatizaci, ze které by ten příběh podle mého zdaleka nepochopil každý, neboť v ní chybí zdůraznění některých motivů nutných pro pochopení motivací (za všechno přerod Heatcliffa v pomstychtivého a zlého). Mikulášek několikrát dokázal, že do inscenace dokáže dostat Tebou zmiňovanou "hloubku" příběhu/tématu (jednalo se však především o inscenace sestavené ze sledu obrazů a provázané tématem jako V+W), ovšem ve chvíli, kdy pracuje s fragmentární dramatizací prozaického textu, může se snadněji chytit do pasti.
Ivko, fén mi úplne "vypadol"! Vďaka za pripomenutie, a keďže sa nepúšťame do debat o nuancách, pre mňa ten fén, latexový kabát, voda z petfľaše znamenali to isté, jednoducho zdoslovnenie.
OdpovědětVymazatSúhlasím s Tebou v otázke problematickej dramatizácie - áno, každý nepochopil príbeh románu!, ktorý ako píšeš je oveľa komplikovanejší, než ako ho režisér ukazuje prostredníctvom úpravy, t.j. v skratkovitej, zjednodušenej (možno príliš schematickej) podobe, ktorú som ja vnímala na hranici seriálového scenára. Túto (konkrétnu dramatizáciu!) však myslím, naozaj nebolo ťažké odčítať! A aj preto ma samú udivuje, že režisér svoj vklad neprizná a ako autorka titulu je uvedená Bronteová...
Podle mě je to prostě metoda ilustrace, se kterou Mikulášek pracuje dlouhodobě a záměrně, jen ta jeho ilustrativnost někdy působí jako zábavné ironické ozvláštnění, jindy prostě jako banalita.
OdpovědětVymazatJinak s váma souhlasím, já si v podstatě většinu času kladla otázku, proč ten titul dělá, když mám dojem, že ho ten příběh,natož postavy nezajímají.
Viděl jsem Větrnou hůrku loni a mám tak vzpomínky už trochu matné, ale zůstává mi z ní nepříjemná pachuť režijní exhibice, kdy se spousta věcí dělá hlavně na efekt. Příznačný se mi zdál třeba ten vlček, který se na forbíně roztočil vždycky, když někdo umíral - nejdřív je to efektní, ale po několikátém opakování celé točení nevyhnutelně začne být být mechanické a tudíž otravné.
OdpovědětVymazatTo, čemu říkáte ilustrace a co je podle mě striktně vzato jevištní perifráze:-), viz dělání bouře stříkáním vody z petflašek, charakterizovalo Mikuláška vždycky - on rozhodně není tvůrce komplikovaných víceznačných metafor. Spíš jde o to, že to funguje tam: 1) kde ty nápady jsou divadelně chytré, byť významově přímočaré (Teiresias s páskou před oči od portálu k portálu v Oidipovi), 2) kde jsou podávány s jistým ironickým nadhledem a slouží k "ochlazení stylu", mírnému shození (a zároveň posílení) emocionálně silných a jednoznačných situací (Oněgin, Oidipús - tam to po mém fungovalo nejlíp). Trábl Hůrky mi přišel v tom, že půlka děje se odvypráví, půlka stylizovaně oddemonstruje a tudíž není co "ochlazovat". Ironizuje se neexistující emoce a tím pádem ony "nápady" působí protivně a sebestředně.
OdpovědětVymazatIn margine: chápu, proč tomu říkat perifráze, ale proč by to zároveň nemohla být ilustrace (přesněji "ilustrace řečeného")? Nejsou to jen aplikace dvou různých (byť podobných) pojmových systémů?
OdpovědětVymazatprotože to není ilustrace, ale stále tropus, básnický obraz. ilustrace je to ve chvíli, kdy nás nějaká složka jen zpravuje o tom, co je z textu nebo z jiné složky evidentní. pustím projekci s deštěm, déšť do zvukové stopy a herec řekne "prší". když se bouře vyjádří tím, že dva herci stříkají na kolegyni vodu z petflašek, je to stále opisné, obrazné vyjádření na základě určitých shodných znaků ("stříkání vody").
OdpovědětVymazatJasně, ale Mikulášek tedy často kromě tropů využívá i ilustrace. Ale už je to dost dlouho, co jsem viděl Hůrku, do diskuze se případně zapojím po Ost-ra-varu.
OdpovědětVymazatNo, každopádně zásadní v té terminologické debatě podle mě je to, že nejedná o symboly, které mají vždycky větší významové pole působnosti, bývají víceznačné.
OdpovědětVymazat