sobota 8. prosince 2012

Žantovská: Troilus a Kressida (Národní divadlo)

Politické a válečné machinace a manipulace jako zdroj deprimujícího koloběhu, ze kterého není cesty ven, i následné zničující apatie a všeobecného rozkladu, společenského, morálního, psycho-fyzického - tak nějak si asi David Radok interpretoval Shakesperova Troila a Kressidu. Hru seškrtal skutečně na dřeň, čímž se ochudil o množství „podvratností“ , které hra obsahuje, o jakýsi až groteskní škleb, který je jí vlastní. To lze ovšem v rámci zvolené koncepce pochopit. Těžko říct, zda je tedy na vině přísná naaranžovanost či sami herci, že výsledný tvar působí zcela neživotně. Osobně jsem měla pocit, že sleduji množství sošných, deklamujících panáků, kteří se mnou – ani s ničím jiným – v podstatě nesouvisí.
Každopádně už se nic nevyrovnalo působivosti prvního obrazu, první aranže, v níž vojsko čeká na akci – do ticha šumí vlny, do modra zbarvené jeviště až po prodloužený horizont je plné posedávajících, polehávajících vojáků v tónech modrozlaté, mrtvolnost nápadně narušují jen drobné, mechanické úkony a gesta. Jen začít zpívat.

4 komentáře :

  1. Ano, ano, to se zpěvem bych jen podepsal - na mě vlastně skoro celá inscenace působila tak trochu jako opera bez zpěvu.

    OdpovědětVymazat
  2. Machalicka Nadivadlo8. prosince 2012 15:08

    Je to silná režijní koncepce, kterou nemusí každý akceptovat ale hlavně se jí nepodařilo herecky naplnit. Příčiny jsou za současného stavu ND asi hlubší. Šumění moře a příliv vypadá hezky metaforicky, ale žádný objev přesně takhle začínaly Pokořitelé Tróje v Labyrintu  - ono se to tak nějak nabízí - moře a jeho vlny to je takový silný motiv.

    OdpovědětVymazat
  3. Jedna věc je koncepce (ta byla čitelná až až, a s tou jsem ¨zejména v závěru souzněl), ale druhá věc je "úprava" - proč nikdo nepoukáže na to,  to byl jen digest z prvých dvou třetin Troila a Kressidy, jen taková delší jevištně rozvedená citace ze hry (to. že se spojí Prolog, trojský Pandarus z jednoho tábora a řecký  Thersites z druhého tábora do jedné figury, je jistě možná úprava - ostatně ji použil už kdysi Rajmont a umožnil tak vytvořit ivotní roli L.Suchařípovi, ale to, že se téměř celou dobu i v této úpravě hraje mj. narůstající konflikt mezi dvěma klíčovými hrdiny Trojské války - přemlouvaným ješitou Achillem a řimbabou Hektorem, a pak v inscenaci k jejich srážce vůbec nedojde (zatímco Shakespeare ústřední konflikt války ironicky shazuje zbabělým podříznutím odpočívajícího Hektora "hrdinným" Achillem), to už není vážení a milí pouhá "úprava", to je kruciální změna syžetu i vyznění hry,takže po Learovi už podruhé by každé poctivé divadlo, které nechce klamat své diváky etiketním podvodem,  muselo napsat na ceduli: "Volně na motivy Shakespeara napsal...XY". Jïnak s tou zmrtvující operní sošností, ("operou bez zpěvu") až do půle inscenace dost nesnesitelně nudnou (snad s výjimkou Pechláta a Černého - díky za ten ždibec "Komedie" v Kapličce!) 100% souhlasím.          

    OdpovědětVymazat
  4. Petr Pavlovský13. prosince 2012 8:23

    Na rozdíl od Vladimíra se mi to představení velice líbilo, ale souhlasím s jeho námitkou proti "falešné inzerci". Navrhuji:
    Troillus a Kressida odjeli /z Tróje/ na dovolenou. Volně ma motivy W. Sh.
    Bylo by sice potřeba škrtnout stávající výstupy T. a K., ale to by, po mém soudu, inscenaci nijak nepoškodilo, ba právě naopak.
    Oproti  její substandardní délce - snesl bych klidně o hodinu víc - bych rád viděl ještě další a další z těch výstupů  Sh. hry, ve kterých T. a K. absentují.

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme