sobota 9. března 2013

Švejda: Česká válka (Divadlo Na zábradlí)

Česká válka měla v Divadle Na zábradlí derniéru. Co po ní zůstane? Strach z ní.
Miroslav Bambušek s Davidem Czesanym hovořili prsním tónem. Komponována víc jako báseň než jako drama, byla jakousi patetickou "modlitbou za třetí odboj". Za doprovodu temné, nervní hudby vynořovalo se na scéně, téměř jako na orloji, defilé papírových černobílých figur, pronášejících nechtěně parodické, čítankové promluvy. Agitka naruby. Či nedělní chvilka revoluční poezie. Tvůrci, zdálo se mi z jejich siláckých gest, z jejich výraziva psaného bezmála krví, jako by měli potřebu vést "válku" nejen za třetí odboj, ale prostě tak nějak všeobecně - "tady a teď".
Dnešní doba, o níž už se stalo téměř obligátní hovořit, že prochází "hlubokou krizí", hlasy tohoto typu, které mají naproto jasno, které nerozlišují nuance (a je jedno, zaznívají-li zprava nebo zleva), skutečně potřebuje...

8 komentářů :

  1. Martina-musilova9. března 2013 23:24

    Přidala bych ještě znásilňování historických faktů, když v inscenaci katolická vesnice brání před příslušníky SNB svého katolického faráře a zpívá při tom protestantský husitský chorál "Ktož jsú boží bojovníci". To vše probíhá v 50. letech 20. století, kdy tyto zpěvy propagoval znalec (skutečný) husitských písní Zdeněk Nejedlý, ministr školství a národní osvěty Gottwaldovy vlády.

    OdpovědětVymazat
  2. Vladimír Hulec10. března 2013 10:50

    Martine,
    u Tebe člověk neví, kdy si děláš srandu a kdy to myslíš seriózně. Ale pokud je toto ten druhý případ, pak s Tebou - i Martinou musilovou - velmi souhlasím.
    Byla to myslím zcela nepovedená inscenace a problematický text, ale je dobře, že takový projekt Na zábradlí byl. Ojedinělý byl i způsob, jakým vznikal. Autor - Miroslav Bambušek - dostal poměrně velkorysou nabídku rezidenčního pobytu, aby mohl text napsat a být u vzniku celého projektu. Tak začala jeho spolupráce s DNz, podle mě jeden z hodnotných proudů současné - poetikou asi příliš roztříštěné - podoby DNz.

    OdpovědětVymazat
  3. Berenika Urbanová11. března 2013 8:25

    Podepisuji názor Martina Švejdy a Martiny Musilové. Dotaz k Vladimírovi: jestli šlo o zcela nepovedou inscenaci a problemtický text, jak to mohl být jeden z hodnotných proudů současného DNz? V čem ta hodnota spočívala?

    OdpovědětVymazat
  4. Vladimír Hulec11. března 2013 11:43

    Bereniko,
    to je jeden z rozporů, který dlouhodobě svádím s některými kritiky - i otevírání obcházených, závažných, v divadle často tabuizovaných témat, důsledná "jinakost", neuhlazenost, názorová razance, otevřenost a občanská angažovanost vnášené do divadla jsou podle mne hodnota. Ale myslím, že si toho tentokrát ve svém příspěvku cení i Martin Švejda, rozumím-li mu dobře.

    OdpovědětVymazat
  5. Martin J. Švejda11. března 2013 13:13

    Nerozumíš.

    OdpovědětVymazat
  6. Vladimír Hulec11. března 2013 14:36

    :-)
    Martine,
    a tu je jeden z důvodů potřeby přesnějších charakteristik a formulací. Doříkávání řečeného, neboli otevřených diskusí. Jak si mám vysvětlit Tvou větu: "Dnešní doba, o níž už se stalo téměř obligátní hovořit, že prochází
    "hlubokou krizí", hlasy tohoto typu, které mají naproto jasno, které
    nerozlišují nuance (a je jedno, zaznívají-li zprava nebo zleva),
    skutečně potřebuje..."
    Ironie? Jízlivost? Výsměch? Já ji beru seriózně. Že dnešní doba prochází hlubokou krizí a hlasy tohoto typu, které mají naproto jasno a které
    nerozlišují nuance (a je jedno, zaznívají-li zprava nebo zleva), potřebuje. I kdyby byly neobratné a mylné. Pro to, abychom ji dokázali definovat, pochopit, poznat.
    Konečně, autoři zde včetně Tebe mají - zdá se mi - často jasno až moc.
    :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Berenika Urbanová11. března 2013 16:28

    Vláďo, myslím, že jasno má asi jenom Bambušek. Právě ty klady, co jsi vyjmenoval (důsledná jinakost, otevřenst a občanská angažovanost) v této inscenaci myslím zoufale chyběly. V přepólování znaménenek černá - bílá žádnou občanskou angažovanost prostě nevidím a popravdě: ani nechci. Bambušek ohýbá historii přesně ve stylu doby, o níž pojednává (nevím, jestli je to jen paradoxní, spíš z toho jde strach: viz podtitul inscenace "nesmířit se s daným stavem věcí a ozbrojit se"). Jestli je právě toto důsledná jinakost, tak pánbů s námi a zlý pryč. :-)     

    OdpovědětVymazat
  8. Vladimír Hulec12. března 2013 0:56

    Vnímám
    Myru Bambuška v dlouhodobější perspektivě než jen touto - podle mne též vysoce nezdařilou - inscenací.

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme