Varyš: Amadeus (Husa na provázku)

Vladimír Morávek režíroval v Huse na provázku Amadea, Salieriho hraje Miroslav Donutil, Amadea Martin Donutil a Konstanci Simona Zmrzlá. Co dál? Kdo by čekal kolotavý koktejl divokého patosu a ohlušujících melodií, mýlil by se tentokrát. Je to takové umírněné prostě.


Poněkud obehraná písnička o střetu závistivé průměrnosti s nezřízenou genialitou může získat nový smysl díky nečekanému výkladu, obvykle se však uvádí kvůli tzv. hereckým příležitostem - zde jistě uznáme, že "souboj" otce a syna Donutilových, jakož i návrat staršího z nich na domovskou scénu jsou v tomto směru velmi atraktivní.

Od režiséra Vladimíra Morávka bychom zároveň snad čekali autorský, třeba i bláznivý výklad, něco, čím by dal celé ta laciné historce ani ne hollywoodských rozměrů nějakou přidanou hodnotu. Morávek se výjimečně krotil a když po hodince nastala přestávka, a navíc většina podstatného již byla odehrána, byl jsem celkem v šoku. Patosu, kouře, světel a jednoho a toho samého motivu z Mozarta jsme se dočkali až v druhé půli v míře, kterou bych označil za téměř vrchovatou - zase ale, pokud by nešlo o Morávka.

No nic. Miroslav Donutil je podle mého vysmíván neprávem, na televizi veřejné služby už se stejně nikdo nedívá, jeho vypravěčské večery jsou snad zapomenuty a z Národního odešel, takže zas můžeme vidět, jak dobrý a vtipný je to herec. Salieriho vystřihl bez potíží.

Taky Martin Donutil, jak ho na Provázku můžeme obdivovat v (neobyčejně silném!) Mikuláškově Višňovém sadu nebo v Hábově náčrtu hry S.dCh. Zátiší ve Slovanu, je okouzlující a i když jeho Mozart v sobě - u poněkud prudérního Morávka pochopitelně - nemá zdaleka tolik erotické živočišnosti, jako by mít měl, je to adekvátní a zdařilá kreace.

Myslím, že je to rodinné divadlo, takové, kam vezmete potomky i prarodiče, kteří nemají rádi všelijakou tu avantgardu, ale vyslechnou si pěkně zahraný a působivě podaný příběh z historie se známou tváří v hlavní roli.

Reflexe vyjde v Reflexu.