úterý 4. prosince 2012

Mikulka: Vladimír Just o Ostravaru

NESOLIDNOST JAKO METODA, AROGANCE JAKO STYL

„Letos došlo k pozorovatelné změně, když diskuse místo olomouckého Štefanidese moderoval brněnský Drozd. Patrně větši obměnou byla však absence některých známých firem z předchozích let, díky čemuž byla diskuse věcnější a snad i kultivovanější.“ …pochvaloval si v neděli kolega Varyš v posledním čísle Zpravodaje letošního Ostravaru. Potěšení to ovšem bylo poněkud předčasné: Vladimír Just sice na diskusích chyběl, ve svém shrnujícím článku o Ostravaru v Lidových novinách však s dvoudenním zpožděním názorně předvedl, o čem byla ve Varyšově článku řeč.


Některé myšlenky První část svého textu věnuje Vladimír Just kritice festivalových diskusí. Nejprve blahosklonně uzná „nepopírám, že „na semináři mohly zaznít i některé myšlenky“, pak ale dá průchod znechucení nad prostředím, ve kterém se diskutovalo a oznámí, že zde vydržel sotva půlhodinu. Pro nezasvěcené: semináře jsou celkem tři, dva dvouhodinové a jeden čtyřhodinový. Kdyby Vladimír Just dokázal překonat své znechucení z toho, že se prostor „změnil v kongresovou halu ODS“ mohl se sám přesvědčit, že se letos diskutovalo docela věcně a docela kultivovaně. Když nepřekonal, je s podivem, že cítí tak silnou potřebu se k tomuto tématu vůbec vyjadřovat.

Co přesahuje které hranice Ale čert vem diskuse, horší je, že obdobnou metodu Vladimír Just používá i dále. Hodnocení samotného festivalu začíná sebevědomými slovy: „Ze čtrnácti inscenací letošního ročníku chci upozornit pouze na ty, jež považuji za přesahující hranici regionu.“ Načež zmíní Ivanova, Kuřačky, Správkaře, Plešatou zpěvačku a Amiga. S jeho hodnocením (jakkoli si o něm lze myslet své) zde nemá smysl polemizovat, názor je názor. Vtip je v tom, že naprostou většinu ostatních festivalových inscenací Vladimír Just letos na Ostravaru jednoduše neviděl, protože s námi v Ostravě příliš nepobyl. Vynechal dokonce i Ivanova, kterého se vášnivě zastává; patrně byl v tomto případě odkázán na zážitky z některého staršího představení, ne-li dokonce z jarní premiéry.

Takže pro pořádek: ze všech festivalových titulů hodnotili festivaloví hosté nejvýše S nadějí, i bez ní, Chlív/Paternoster a Jak důležité je mít Filipa. Škoda, že Vladimír Just žádnou z těchto inscenací - které patrně „nepřesáhly hranice regionu“ - neviděl.

Idiotské soudy a tak podobně A to nejtrapnější nakonec. Zhruba čtvrtinu článku věnuje Vladimír Just tomu, aby si bez zjevného důvodu, ale o to arogantněji zapolemizoval se svým dávným soupeřem Josefem Hermanem. Ten si o Ivanovovi myslel něco jiného než Just (konkrétní názory na inscenaci opět nechme stranou), což bylo dostatečným důvodem k jemnůstkám typu „idiotský soud“ nebo „kritik není od Pánaboha nadán právě těmi vlastnostmi, jež požaduje od režiséra“. Mimochodem, kdyby se Vladimír Just obtěžoval přijít nejdřív na festivalové představení Ivanova a pak na debatu, mohl se Páclovy inscenace spolu s J.P.Křížem proti Josefovi Hermanovi a prakticky všem ostatním diskutujícím zastat. J.P.K. ovšem na rozdíl od něj viděl jak premiéru, tak festivalové představení a zapřísahal se, že se premiéra povedla o mnoho lépe.

Celý článek zde: Židem může být kdokoli z nás...

24 komentářů :

  1. Teší ma, že nie som sama, kto Páclovho Ivanova "odmietol", mrzí ma len, že som na debate nebola.
    BTW kedy sa stal z V.J. takýto mudrlant? Alebo som si to doteraz nevšimla?

    OdpovědětVymazat
  2. Martin J. Švejda4. prosince 2012 v 22:09

    Jen k doplnění faktů: Vladimír Just viděl Ivanova při jeho hostování v Praze 28. října a napsal o něm recenzi, která vyšla pod názvem Ostravský Ivanov vyroste po přestávce v Lidových novinách 5. 11.  

    OdpovědětVymazat
  3. Ne že bych se v Ostravě zabýval sledováním Vladimíra Justa, ale z letmého nahlédnutí do programu lze odvodit, že na místo činu dorazil ve čtvrtek v poledne, viděl pět (ze čtrnácti) festivalových představení, zašel se na dvacet minut podívat na diskusi a v pátek ještě před oběma večerními představeními odjel pryč. O těch pěti inscencích (a o Ivanovovi,  kterého znal z pražského hostování) pak napsal článek, který sebevědomě zhodnotil celý Ostravar. Ach jo.

    OdpovědětVymazat
  4. Podtitul článku je velmi výstižný, myslím že postihuje i jeho texty o divadle v odborných periodicích, o tomto justovi mě nic nenapadá.

    OdpovědětVymazat
  5. Co dodat. Snad jen že to není poprvé ani naposled, jak napsal Vladimír Mikulka, je to setrvalá metoda-

    OdpovědětVymazat
  6. Martin J. Švejda6. prosince 2012 v 17:20

    Přitakání, milí pánové, je zajisté fajn věc, ale to koneckonců stačí kliknout na "líbí". Za mnohem prospěšnější, věci si vyjasňující, bych považoval, kdybyste svá tvrzení "postihuje i jeho texty o divadle v odborných periodicích" či "je to setrvalá metoda", doložili, tak jako VM, na konkrétních příkladech. 

    OdpovědětVymazat
  7. Tak já bych se místo pouhého přitakání s dovolením ocitoval - tohle jsem na téma Just napsal letos v únoru...
    http://sotekburan.blogspot.cz/2012/02/kratka-meditace-nad-starou-recenzi.html

    OdpovědětVymazat
  8. Martin J. Švejda7. prosince 2012 v 11:41

    Připojím též odkaz na jeden svůj starší text: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=DivNII/12.2003/20/11.png 

    OdpovědětVymazat
  9. Adéla Vondráková8. prosince 2012 v 14:01

    Opravdu je sdělením tohoto článku, že Vladimír Just viděl jen pět představení (alespoň jak se pan Mikulka domnívá)? A pokud ano, vážně to stojí za celý jeden článek a bezpočet komentářů k němu? Jasně, nedělá se to, je to neseriózní, ale to všichni, zcela jistě včetně pana Justa, víme. Tak proč o tom psát...

    A proč je jako hlavní usvědčující důkaz využita síla většiny, které se líbila jiná představení než panu Justovi? I kdyby byl jediný v divadle, kterému by se dané představení nelíbilo, jak zaručíte, že nemá "pravdu" ? A proč to vůbec dokazovat? Důkazem, že pan Just vyhodnotil Ostravar špatně, rozhodně nemůže být to, že ostatní festivaloví hosté preferovali jiné inscenace.

    OdpovědětVymazat
  10. Důvod Adélo, proč o tom psát - o zvoleném způsobu a formě bychom se mohli jistě dohadovat - je např. proč aktuální díl pořadu Divadlo žije! vypadá tak jak vypadá. Pro diváka, který na festivalu nebyl (či ani nemohl být), podává mírně řečeno dosti zkreslenou představu o přehlídce z Justovy perspektivity, nejvíce se odrážející v závěrečném hodnocení celého festivalu a kvalitativní úrovně zúčastněných divadel. Člověk, který byl skutečně přítomen jen krátce a rozborových seminářů se neúčastnil, na to dle mého názoru nemá ani právo. Ost-ra-varští návštěvníci posoudí sami. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095352674-divadlo-zije/

    OdpovědětVymazat
  11. Adéla Vondráková8. prosince 2012 v 17:31

    A tím se opět dostáváme k již tradiční otázce o objektivitě kritiky. Pokud zvolil pro prezentaci Ostavaru těcht pár inscenací, je to zcela regulerní autorská volba. Chce-li nějaký divák/čtenář naprosto objektivní informaci o festivalu, může nahlédnout tak maximálně do programu. 

    Asi tomu nerozumím, ale připadá mi, že pohnutkou k vytvoření tohoto článku a dalších několika komentářů  byl obyčejný nesouhlas s hodnocením pana Justa. Ten se ovšem podle skrývá za domněnkou (jak se zdá, nijak nepodloženou), že se pan Just nechoval korektně, a následně za osočováním pana Justa. A to mi nepřipadá správné.

    OdpovědětVymazat
  12. ďábel je ukryt v detailu: Vladimír Just "zvolil pro prezentaci Ostavaru těcht pár inscenací" KTERÉ VIDĚL. A to není "regulérní autorská volba" ale něco co zas mě nepřipadá správné a korektní. Kdyby totiž byl přítomen na celém festivalu a pak o něm vynášel soudy, teprve tehdy by mohl podat co možná nejvíce "objektivní informaci o festivalu". (jinak je to totiž totéž, jako kdyby o inscenaci psal jen na základě její části, nebo o fotbalovém zápasu na základě sestřihu gólových situací).
    to nemá s jeho názory na konkrétní inscenace nic společného, jak ostatně Vladimír Mikulka zdůrazňuje, a ještě méně pak s otázkou objektivity kritiky.

    OdpovědětVymazat
  13. Vážení, je neuvěřitelné, jak jedna nehorázná vstupní vstupní lež je všemi diskutujícími (včetně těch, kteří se mé osoby zastali) brána jako hotový fakt, a diskutuje se pak o ní jako o relevantní pravdě. Kolegovi Mikulkovi bych doporučil, aby si napříště objednal pro sledování mé osoby detektivní agenturu, aspoň by nepsal - když už ho mé pohyby po Ostravě tak zajímají - takové nesmysly. Nuže, taková agentura by zjistila, že sledovaná osoba - dále jen s.o. - pobývala na festivalu v pilné práci - tentokrát mj. i pro ČT - od čtvrtka do soboty, což lze doložit sobotními vlakovými jízdenkami, a že s,o. viděla (až na Chlív, SajnsFikšn a Filipa - ani o jedné ovšem s.o.nepsala) všechny festivalové inscenace, včetně obou večerních posledního dne, ať už přímo na festivalu nebo mimo něj, o některých - Pestré vrstvy, Pygmalion, Hole dupy  -  už dokonce s.o. referovala v médiích dříve, takže je do svého článku v LN nezahrnula. S.o.totiž, na rozdíl od V.Mikulky, jezdí do Ostravy průběžně vícekrát do roka i mimo Ostravar (jsouc mj.členem Umělecké rady NDMS). Tolik k první lži, že snad s.o. psala o inscenacích, jež neviděla a že snad hodnotila festival jako celek, aniž na něm "s námi hochy, co spolu mluvíme" pobyla. S,o.psala pouze o 5 vybraných inscenacích (všechny recenzovala na místě i pro ČT), a o té jediné, kterou viděla v předstihu (Ivanov) psala v polemice s nepochopením režijního záměru pouze o tak základních, reprízami nezpochybnitelných faktech, jakými byly jevištní metafory (violoncello, spadlý racek, kulovnice), jež určovaly koncept hry.   Druhá lež se týká seminářů - s.o.neposuzovala vůbec jejich průběh i odbornou úroveň, psala pouze o tom, že už loni byla spolu s mnohými - viz loňský Zpravodaj - znechucena nesoustředěnou debatní atmosférou nádražní haly, a letos, kdy se poprvé po patnácti letech z účasti na seminářích pro pracovní zaneprázdnění omluvila, což čtenářům ve svém článku s.o. sdělila, pouze při pohledu na předsednický stolek s mikrofony vyjádřila svůj nedobrý pocit nádražní haly či stranického kongresu z loňska, co se týče nevhodného místa konání, nikoli vlastního průběhu besed. Sečteno a pdtrženo - to vše vypovídá o něčem zcela jiném, než o čem mluví článek kolegy Mikulky. Jeho článek je typicky podpásovou rétorikou, prozrazující  argumentační nouzi  (polemika ad hominem, nikoli ad rem): :namísto odborných argumentů, jimiž by vyvrátil (i když by prý mohl???) jediné mé tvrzení, včetně diskutabiních soudů, jež jsem v nadsázce nazval (byly-li by vztaženy například ke Krejčovi) , idiotskými. Omlouvám se všem čtenářům, kteří se prokousali až sem, za délku této mé obrany. Ale musel jsem se ohradit už proti samotné metodě článku p. Mikulky: postavit jako vstupní tezi lživou domněnku, hraničící s pomluvou,  a na ní pak vybudovat celou argumentůprostou úvahu,  to jsem opravdu u kritika jeho formátu (s nímž ne vždy souhlasím, ale o to raději jej vždy s potěšením čtu) nemohl nechat bez komentáře. .    ,   

    OdpovědětVymazat
  14. Ano, nikoli k osobám, ale k faktům:
    V každém případě díky za upřesnění. Opravdu jsem se na Ostravaru sledováním trajektorie a aktivit kolegy Justa nijak speciálně nezabýval. Z toho, že se neukázal na několika festivalových představeních za sebou, jsem ovšem vcelku logicky usoudil, že už z Ostravy odjel. Pokud Vladimír Just v Ostravě byl, ale zabýval se něčím jiným než chozením do divadla, třeba natáčením pro televizi (což naznačuje formulace „pobýval na festivalu v pilné práci“), omlouvám se za nepřesnou formulaci i nepřesný odhad.
    Ale na podstatě věci to, obávám se, zas tak moc nemění. Rozumím-li tomu tedy nyní správně, Vladimír Just přímo na Ostravaru viděl oněch pět představení, o kterých v článku píše; ty ostatní neviděl buď vůbec, nebo někdy dřív. Z trojice inscenací, které byly na letošním festivalu obecně považovány za nejdovednější, zcela jistě neviděl dvě (Chlív/Paternoster a Filipa). Pokud mu za těchto okolností připadá solidní psát velmi suverénním o celém festivalu, je to přinejmenším s podivem. A to i kdyby si odpustil formulace typu „Ze čtrnácti inscenací letošního ročníku chci upozornit pouze na ty, jež považuji za přesahující hranici regionu.“
    Ke kauze „seminář“ a „idiotské soudy“ snad ani nemá smysl se vracet. Kdo chce, nechť si Justův článek přečte (je přiložený v mému úvodnímu textu) a udělá si obrázek sám. Lze ovšem ocenit, že nyní již Vladimír Just nazývá Hermanovy soudy „diskutabilními“ a nikoli „idiotskými“, což je sympatický posun v tónu.

    OdpovědětVymazat
  15. Milý Vladimíre, i já jsem zaznamenal sympatický posun v tónu, už to není "Nesolidnost jako metoda, arogance jako styl" - tedy paušalizace, generalizace, zevšeobecňování, které mi tak vadí u některých Vašich kolegů, kteří jinak psát a debatovat prostě neumí,  a které bych od Vás nečekal. Jen pro Vaše upřesnění - viděl jsem toho v Ostravě víc než uvádíte,  pravda, některé z inscenací (právě Ivanova) jsem viděl měsíc a něco před Ostravarem, jiné jsem neuváděl prostě proto, že už jsem je pro ČT recenzoval, a nově jsem se chtěl chtěl vyjadřovat jen k těm, které jsem předem vybral pro recenzi, protože není v silách ani novinové  recenze, ani jednoho dílu Divadla žije, aby pojednala všech 14 představení, to je pak všechno a nic, vejdou se Vám do formátu ke každé inscenaci 2 věty a konec,  proto ten před-výběr, namísto mělké "šířky", když mi prominete nemístné sebevědomí, pokus o "hloubku".  A co se týče toho nešťastného Ivanova - cítil jsem nutnost obhájit proti nepopchopení koncept, nikoli konkrétní festiovalové vyznění inscenace, a k tomu jsem snad směl využít měsíc  starého diváckého zážitku, polemizoval jsem jen s jedním výrokem ve Zpravodaji, a uznávám jako chybu, že jsem v dodatečném telefonátu prozradil na přímý dotaz zvídavé redakci LN po jejich loudění jméno osoby, s níž jsem polemizoval, a které v článku do LN, čestné pionýrské, nebylo, a že jsem téže redakci přímo nezakázal ho tam uvést - šlo mi opravdu o polemiku s názorem, nikoli s osobou. Na tom Vy jste pak vystavěl jakousi umělou konstrukci o mém dávném nepřátelství k této osobě, ubezpečuji Vás, že v tom nebylo nic osobního, kdyby tam bylo jméno Mikulka nebo J.P.K. nebo Pavlovský, můj odsudek recenzentova kritéria z Hrnce smíchu "nikdo se ńesmál" - a proto je to špatný Cechov - by zněl stejně. A k té "myšlence", co zazní na semináři - původní redakcí nekrácená formulace zněla jinak: že totiž nepopírám, že NA ROZDÍL OD PAR TAJNÍCH KONGRESů  tu může zaznít i hlubší myšlenka. Za ten pahýl, co tam zbyl, neodpovídám. Tolik tedy k faktům´, nikolik k osobám. .       

    OdpovědětVymazat
  16. My, polemičtí pekelníci, jsouce citýrováni, dostavíme se. "Pedluke, padluke!"
         Přítel Just není o tolik mladší než já (FFUK absolvoval dokonce dřív), a tak nemohl být mým studentem. Je to znát: do omrzení užívá pojem inscenace ve smyslu představení. A právě zde se ukazuje, jak je to zavádějící!
       Kritik, referující o divadelní přehlídce (jako nepedagog nebyl jsem už, žel, pozván), má samozřejmě vidět přehlídková představení. Pokud některé tituly, resp. nějaké představení příslušné inscenace, viděl už dřív, není to v podstatě k ničemu, protože KAŽDÉ PŘEDSTAVENÍ JE JEDINEČNÉ, SINGULÁRNÍ UMĚLECKÉ DÍLO! (Tak pravil Pavlovský :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Klidný a věcný tón polemiky samozřejmě vítám, ale opravdu bych velmi nerad skončil na mělčině jakéhosi „co jsme si, to jsme si, všechno dobrý“. Fakta zazněla, takže pro jistotu shrnu své stanovisko:
    Je velmi nesolidní napsat článek, který se tváří jako hodnocení celého festivalu, a přitom na tomto festivalu vidět jen malou část představení - tedy některé inscenace znát pouze „ze dřív“ a některé z těch podstatných dokonce neznat vůbec.
    Je velmi nesolidní se s posměšným despektem vyjadřovat o celé sérii festivalových debat,  pokud se autor článku zúčastnil pouze jediné a to jenom na půl hodiny.
    Tón, který Vladimír Just používá v polemice s názory Josefa Hermana, je velmi arogantní - bez ohledu na to, jakým způsobem zde vysvětluje své motivy se do této polemiky pustit.

    OdpovědětVymazat
  18. Jakube, Jakube! Vy jste, na rozdíl od profesora Justa, tu zkoušku u mě dělal. Jak můžete napsat: "Vladimír Just zvolil pro prezentaci Ostavaru těcht pár inscenací, KTERÉ VIDĚL"?
       Neviděl, neviděl, neviděl! Divadelní inscenaci nelze vidět, neb je to struktura ve svém celku NEHMOTNÁ! Vidět je možno jenom její představení, jedno nebo třeba i všechna, všechny reprízy.

    OdpovědětVymazat
  19. Abych byl spravedlivý na obě strany, dělá to i inženýr Vladimír: "...naprostou většinu ostatních festivalových inscenací Vladimír Just letos na Ostravaru jednoduše neviděl...", napsal.
       Svatá pravda! Je to podobné, jako kdybyste, Vladimíre, napsal, že na hudebním festivalu nějaký kritik VĚTŠINU PARTITUR NESLYŠEL.
       Ono to prostě nejde a právě tak nelze VIDĚT  DIVADELNÍ INSCENACI. Je možné vidět maximálně některou její složku, např. přečíst si text.

    OdpovědětVymazat
  20. Dvě poznámky:
    První: Zastat se koncepce inscenace je jistě správné, jen nevím, proč musí být názor opačný označen za idiotský. Just před časem v zábavné show Divadlo žije! odsoudil olomouckou Arabskou noc na základě videonahrávky - neměl by vynadat do idiotů také těm, kteří inscenaci udělili Cenu Josefa Balvína?
    Druhá: Jak řekl Petr Pavlovský - Tvrdit, že v inscenaci existují "základní, reprízami nezpochybnitelná fakta", tedy že lze na základě jedné konkrétní reprízy soudit o repríze jiné, resp. polemizovat s názory na ni, je prostě nonsens. Referovat o festivalu lze jen z festivalových představení.
    Třetí: Co Just napsal o festivalu do Lidových novin, co opravdu viděl a co si schoval pro jiné médium, je autorské rozhodnutí. Jen se divím, že na ně přistoupila redakce Lidových novin. I když Jana Machalická dřív postupovala podobně a Just jí to tenkrát, pokud mě paměť neklame, měl za zlé. Lidovým novinám asi vyhovuje jen kusá ostře osobní informace o festivalu, v níž například není vůbec zmíněn jeden z účastníků, Divadlo loutek, v níž je třetina či čtvrtina textu věnovaná urážlivě vedené disputaci s glosou ve zpravodaji, kde se místo o odborných diskusích píše o prostoru prý evokujícím kongresy ODS.

    OdpovědětVymazat
  21. "Tvrdit,...že lze na základě jedné konkrétní reprízy soudit o repríze jiné, resp. polemizovat s názory na ni, je prostě nonsens".
    Samozřejmě, podobně by bylo zcela nesmyslné posuzovat třeba prosincový koncert ČF podle poslechu jiného vystoupení ČF s týmž repertoárem třeba v září (a třeba v jiném sále).
          Samozřejmě, ve standardní (neimprovizované, zafixované) "inscenaci existují základní, reprízami nezpochybnitelná fakta". Ta nám ovšem neumožňují hodnotit nějaké představení, ta pouze umožňují identifikovat: jde o představení té a té insenace. 

    OdpovědětVymazat
  22. Lucie Křápková20. prosince 2012 v 23:12

    Vážený pane Mikulko,

    Váš článek (nejen pro post studentky teorie a kritiky) velmi vítám. Pro zavádějící či dokonce mylné informace na světě opravdu není místo. Je třeba na ně reagovat. Jedině tím je eliminujeme.

    Děkuji Vám za to.

    Lucie Křápková

    OdpovědětVymazat
  23. Petr KlariN Klár24. prosince 2012 v 1:21

     Brrr...až na některé pořady o divadle...to už snad radši zdvyžený prs(t)...prostřední, samozřejmě!!!

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme