úterý 26. března 2013

Mikulka: Před západem slunce (Činoherní klub)

Tak tohle byl opravdu prazvláštní zážitek, ale ani ne tak z ryze divadelního hlediska. Inscenace sama o sobě nestojí za moc, je poslepovaná ze stylově nesourodých kousků, občas se hraje tak mizerně, že je to v Činoheráku ostuda, learovské odkazy moc nevycházejí, původně spíš jen tušený protinacistický osten je podtržen polopaticky tlustou čarou a ještě to celé zazdí násilný happy end.

Jenže to taky bylo to úplně nejvíc generační divadlo, jaké jsem za posledních pár let viděl. Akorát, že obráceně, než bývá zvykem. Jako kdyby se ti sedmdesáti a víceletí, všemi neduhy, nedoslýchavostmi a zubními protézami prolezlí herci společně s Ladislavem Smočkem rozhodli, že to ještě jednou pořádně nandají celému světu.
Před západem slunce je pro tyto účely skvěle vybraná hra, však ji Hauptmann psal až kolem sedmdesátky. Všemi obletovaná dvacítka se beznadějně zamiluje do duchem mladého sedmdesátníka a on do ní a je to tak úplně správně; kdyby jim zloduši ze střední generace neházeli klacky pod nohy, vše by směřovalo k idyle. 

U Hauptmanna to tak úplně zřetelné není, samotná inscenace však nezaváhá ani na okamžik: ušlechtilé a morální stáří se rve na život a na smrt s přesilou bezskrupulózní mladší generace. Za spojence si přibírá jen úplné mládí. A společnými silami také slavně zvítězí. Vtip je v tom, že když se do boje pustí Petr Nárožný se Stanislavem Zindulkou a jako doktor jim pomáhá Michal Pavlata, může zápletka vypadat, jak chce, a stejně je to hlavně jejich osobní zápas. Z tohoto úhlu pohledu vlastně dává smysl i ten jinak hodně podivný happy end.

Recenze vyjde v Respektu 1.4.2013
Více informací o inscenaci zde

15 komentářů :

  1. Klara Prochazkova27. března 2013 v 13:20

    Pane Mikulko, Vy jste jednim slovem ubozak. Nic vic ani min se neda k takove sprostarne, kterou zrejme povazujete za divadelni kritiku, dodat. Nevim, za jakou generaci se povazujete Vy a kolik jste toho v zivote dokazal, ze si dovolujete takovymto zpusobem urazet lidi jako pan Smocek, pan Narozny, pan Zindulka, ci pan Pavlata. Ve Vasem hluopem textu totiz nejde vubec o urazku jejich hereckeho ani rezijniho umeni, ale o urazku lidskou souvisejici s jejich vekem. Je to nechutnost a trapnost prvniho stupne a bude mi opravdu lito, pokud casopis Respekt takovou vec otiskne. Piste, prosim, erudovane kritiky, pokud jste toho schopen, a sve mindraky si vybijejte jinde a jinak.

    OdpovědětVymazat
  2. Ať si tu glosu čtu, jak chci, nemůžu tam vykoukat nic tak zlého, aby si za to Vladimír zasloužil označit za ubožáka. Ba vlastně v ní nemůžu vykoukat vůbec nic zlého - když jsem ji četl včera, přišla mi vlídná a chápavá, a i když se teď snažím co to jde, pořád mi taková připadá.

    OdpovědětVymazat
  3. To je mi opravdu líto, že to čtete takhle - já to psal, a to bez sebemenší ironie, jako uznání, skoro obdivně. Právě navzdory tomu, že čistě jako divadlo mi ta inscenace přišla spíš nepovedená. Možná se mi to nepodařilo napsat dostatečně zřetelně, ale to, co napsal Michal Zahálka, myslím svědčí o tom, že to zas tak nesrozumitelné nebylo.

    OdpovědětVymazat
  4. No a vlastně ještě úplně pro jistotu: věta "občas se hraje tak mizerně, že je to v Činoheráku ostuda" se netýkala Nárožného, Zindulky či Pavlaty, ale některých jejich mladších kolegů.

    OdpovědětVymazat
  5. Musím se přiznat, že jsem to taktéž vnímal spíše jako vyzdvihnutí starší generace oproti mladším kolegům. Možná právě proto, že s příspěvkem převážně souhlasím. Takovou nesourodost hereckého ansámblu bych bohužel čekal spíš na jevišti ND. Člověk by od tak početného obsazení čekal hodně muziky a výsledek připomíná spíše Matějskou - každý hraje tu svou písničku.

    OdpovědětVymazat
  6. Klara Prochazkova27. března 2013 v 22:34

    Dobry vecer vsem, rad bych se omluvila za ubozaka, byla jsem rozzlobena a takove oznaceni si pan Mikulka zrejme opravdu nezaslouzi. Pokud jsem text precetla spatne, pak jsem zdaleka nebyla jedina. Psane slovo se da vykladat jiste ruzne, ale dobre psane slovo by asi nemelo vzbudit tak protichudne reakce.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to jsem rád, že se to vysvětlilo alespoň dodatečně.

    OdpovědětVymazat
  8. Jana Machalická28. března 2013 v 11:24

    Já bych řekla, že to jak se starci šklebí mládeži ja na celém pojetí nejzábavnějším a v tomto duchu je i přepsan závěr. Chápu, že tenhle výklad je pro Smočka lákavý a dá se i pochopit - zatímco před listopadem se o mladých říkali, že jsou nadějní a k ničemu se nepustili až náhle byli beznadějní tak te´d všude vládne mateřská školka. A pak - o tom přece sní všichni muži po šedesátce - do jejich života vstoupí něžná víla a zamiluje se do nich - pro ně samé, ne pro jejich prachy. Daleko pravděpoddobnjší by bylo kdyby tato víla byla mrcha,co převeze i to nablblého nácka - apropó Ondřej černý z něj udělal jednostrunnou figuru a ta dikce proboha, vždyť vždycky mluvil normálně kdo mu řekl, že zarputilost se vyjadřuje sevřenou hubou a mumláním. Doufám, že mě pí Procházková také neosočí, ale vždyť pan Nárožný má úplně děsivé potíže s výslovností když volá strašné a zní štrašné, tak bych chtěla vidět tu dvacítku, které bude šišlající kmet imponovat. Těch řemeslných nedostatků je tam spousta, úvod pekelně rozvleklý - tam není vůbec vyřešené to napětí, co z toho vlastně vyleze jestli to třeba není konverzačka, že? Atd. atd. - to že to pojmenujeme ještě neznamená, že posmíváme stáří, přece. Recenze vyjde v Lidových novinách 2.4. - nejspíš

    OdpovědětVymazat
  9. Jana Machalická28. března 2013 v 11:26

    Ondřej Vetchý samozřejmě

    OdpovědětVymazat
  10. Klara Prochazkova30. března 2013 v 19:27

    Nebudu osocovat ani pani Machalickou, ani pana Mikulku, ani nikoho jineho. Byla to moje spontanni reakce na text, ktery se mi nelibil a nelibi a ktery me rozzlobil. Vite, mne je to cele nakonec celkem jedno a rada zduvodnim proc. Nase divadelni kritika se az na par vyjimek zuzila predevsim na plivani zlych slin. Jediny vysledek, jaky takovy zpusob psani ma je, ze to lidi, ktere by to zajimat melo, zajimat prestalo. A to prave proto, ze se z kritik krome spousty jizlivosti dovedi o divadle opravdu malo. Diky za diskuzi. Timto ji z me strany ukoncuji.

    OdpovědětVymazat
  11. Pokud si o divadelní kritice skutečně myslíte tohle, pak už docela chápu, proč jste Vladimírův dobře míněný text četla apriorně rudě.
    Tímto veřejně vyzývám všechny, kteří mají dojem, že jsem na ně kdy plivnul nějakou zlou slinu, aby se mi přihlásili, vrhnu se na ně s kapesníčkem a budu pucovat.

    OdpovědětVymazat
  12. Pokud neplánuješ psát až do konce života samé pochvalné kritiky, tak si trochu zahráváš, Michale :)

    OdpovědětVymazat
  13. Klara Prochazkova2. dubna 2013 v 8:29

    A jsme zase u toho neposlouchani a ironie. Nepsala jsem o divadelni kritice obecne, panove, psala jsem, ze existuji vyjimky. Stejne tak jsem nenapsala ani slovo o tom, ze kritiky maji byt jen pochvalne. Kritika ma jiste plne pravo vytykat a poukazovat na nedostatky inscenace. Zalezi ovsem na tom, jak to dela. Nevadi. Preji hodne uspechu pri psani.

    OdpovědětVymazat
  14. Napíšete-li, že "Nase divadelni kritika se az na par vyjimek zuzila predevsim na plivani zlych slin", přijde mi to tedy dost obecné, ale třeba tentokrát neumím číst já. Pěkný den! :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Milá Kláro Procházková, jsem moc rád, že Vás prostřednictvím Vašich skvělých replik poznávám. A rád bych o Vás věděl víc.
    Srdečně zdraví Aleš Fuchs

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme