sobota 15. června 2013

Mikulka: Vyhnanci (Buranteatr)

Po nezávazně rozverném Pánovi s kaméliemi se Buranteatr pustil do inscenace zcela opačného rázu. Joyceovi Vyhnanci jsou komplikovaná hra, která navíc mate tím, že nejednoznačně traktovanou změť témat, týkajících se mezí osobní svobody v nejširším slova smyslu, předvádí na půdorysu podivného manželského troj až čtyřúhelníku. A ještě ke všemu to celé balí do poněkud zastaralé ibsenovské rétoriky. Inscenátoři stojí před dramaturgicky i herecky hodně komplikovaným úkolem, jak to celé převést do divadelního tvaru, který by se nezhroutil pod svou vlastní vahou.

V Buranteatru se to lépe podařilo po dramaturgické stránce. Hra je účelně proškrtaná a přestože nesledujeme nic jiného než řadu slovních soubojů, nepůsobí představení rétoricky ani tezovitě. Hořce paradoxní příběh muže, který ničí své okolí v sebevzhlíživé touze nenechat sebe ani své okolí „spoutat konvencemi“, lze sledovat jako skutečně dramatický střet téměř rovnocenných soupeřů, z nichž každý má svůj nepopiratelný kus pravdy. Zřetelný a pevný základ inscenace je ovšem po herecké stránce spíše solidně naplněn, než dotažen do tvaru, který by dokázal strhnout. Vyhnanci jsou tak inscenací, která vzbuzuje spíše „racionální“ respekt než jednoduché „prvosignální“ nadšení.

Recenze vyjde v SADu
Více informací o inscenaci zde 

Žádné komentáře :

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme