Po zážitku z žilinského představení, jehož účast v programu
Divadelního světa ospravedlňuje jen fakt, že se jednalo o náhradu za jiné
žilinské představení, které muselo být pro nemoc zrušeno, přišel zážitek v něčem
obdobně kuriózní, ovšem pro mě suverénně aspirující na prozatímní vrchol
festivalu.
Opera mleczana vychází ze satirických kreseb Andrzeja
Mleczki a pro přiblížení českému kontextu je to asi něco jako kdyby se činohra
Národního divadla moravskoslezského pokusila udělat operu z kreseb Vladimíra
Jiránka. V principu absurdní záležitost, udělat inscenaci vlastně ani ne z anekdot,
ale v podstatě jen z textu „bublin“ kreslených vtipů, které bez
kontextu obrázku jsou jen surovým materiálem. Poláci ovšem nejdou cestou situačního
rozehrání (kam až to může vést, dávají jasně tušit Troškovy Kameňáky). Stylizaci
kreslené karikatury nahradí stylizací operní, resp. hrou na ni (v čistě
činoherní inscenaci by něco obdobného fungovat nemohlo). Tak třeba
postavy jezdící na točně jako na orloji jen sázejí do publika jednu pointu
vytrženou z kontextu za druhou, divák ať se zorientuje, jak je mu libo. Působí
to nonsensově, lehce absurdně, někdy skoro „zenově“, vždycky je to lehké a
veskrze zábavné (snad s výjimkou třetí časti, kdy po – pro mě
nejzdařilejších - anekdotách výchovných a následně sexuálních přijdou na řadu
anekdoty společenské, kde se Poláci už místy nevyhnuli pouhé ilustraci.)
Čtveřice herců vše podává s přesnou mírou nadsázky a
hravosti, je až neuvěřitelné, jak elegantně, vkusně a přitom zábavně se dají z jeviště
sdělovat vtipy o sexu.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme