Někdy se stane, že člověku prostě dojde trpělivost pro určitou divadelní
poetiku a má pocit, že čas, který chtěl v životě strávit sledováním
inscenací daného souboru, už vypršel. (Výhled na řeku Labe, Divadlo kámen Praha)
Někdy se stane, že člověk
dokáže odpustit bezelstné sousedské inscenaci průměrného amerického
bulváru leccos a díky tomu se většinu času dobře baví, ale záplava
sentimentu valící se z jeviště ho v poslední třetině zcela dorazí. (Potichu to neumím, jsem vášnivej, DS Vojan Hrádek nad Nisou)
Někdy
se stane, že se na plátno promítá solidní videoart a před ním dva
androgynní chlapci předvádí svou roztomile naivní představu o tom, co je
to performování. (Z 00, ON AN)
Někdy se stane, že je inscenace prostě zázrak a člověk jí pak odpustí i to, že to napodruhé menší zázrak než napoprvé. (Pohyblivé obrázky, Hana Voříšková a MUZIGA)
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme