Mikulka: To tam (X10 - Strašnické divadlo)

Co nového (a co starého) ve Strašnicích

Zatímco Company.cz odešla ze Strašnického divadla do centra za doprovodu mohutného mediálního halasu (jehož oprávněnost se bohužel stále víc potvrzuje), její strašnický nástupce se v bývalé Solidaritě zabydluje nenápadně a bez fanfár. Evidentní přitom je, že se přinejmenším co do programového zaměření oba soubory liší naprosto zásadně. Na rozdíl od spíše konzervativní, „herecky orientované“ Company.cz se totiž Divadlo X10 výslovně hlásí k moderní, mladé, společensky průbojné dramatice a tomu odpovídajícímu inscenačnímu stylu. Plně to platí to i pro první strašnickou premiéru nové sezóny. Českou premiéru hry současného německého autora Philippa Löhle režíroval Jiří Honzírek z brněnského divadla Feste, které patří v českých krajích k těm úplně nejangažovanějším.

Samotné představení však nabídlo paradoxní déjà vu. Jako kdyby se v trochu módnějším balení vrátilo to, co bylo typické pro Company.cz: vcelku přijatelná, jenže taky docela nevzrušivá průměrnost.

To tam připomíná přehlídku autorských a inscenačních postupů, se kterými se lze obvykle setkat u tvůrců inspirovaných tím, co v posledních letech letí v Německu. Lehce angažovanou „globální“ páteř hry tvoří příběh personifikované bavlny, která v podobě trička putuje z Afriky do Číny, z Číny do Evropy a pak zase zpátky do Afriky. Do toho se volně prolne několik propletených efektních podpříběhů, zalidněných náležitě barvitými postavami. Počínaje zvlčilým švýcarským idealistou a konče evropskou paničkou s exhibicionistickými choutkami, do níž se po internetu zamiluje čínský obchodník (dohromady i zvlášť to působí poněkud násilně). Obdobně si počíná Honzírek, který bez valné invence a opodstatnění vystřídá celou plejádu osvědčených netradičních režijních postupů. Počínaje kabaretně groteskním představováním účinkujících a několika druhy projekcí konče (svět je prezentován ve stylu Google Earth, jak jinak). A protože nic zvláště oslnivého nepředvedou ani účinkující, je výsledek spíš než co jiného jakýsi nemastný-neslaný.

Nic proti ničemu. Zároveň však silně pochybuji, že by nové divadlo dokázalo upoutat pozornost diváků zrovna tímto způsobem.

Více informací zde