Já vim proč to nefunguje
Je takový vtip: skupinka pánů opravuje auto a neví si rady. Marně hledají poruchu. Dohadují se a okolo pobíhá blbý Pepíček a neustále opakuje: „Já vím ploč to nefunguje. Já vim ploč to nefunguje...“ Nakonec pánům dojde trpělivost a nechají Pepíčka, ať jim tedy řekne „proč to nefunguje“. A Pepíček vítězoslavně praví: „Je to lozbitý.“
O tom, že Radokův Troilus a Kressida nefunguje a je „lozbitý“ je to jediné co o inscenaci mohu s určitostí říct. Vše ostatní je v mlhách. Je chyba v úpravě redukující text na digset zdůrazňující nakonec jen mlživost a neurčitost veškerého dění? A opakování marných figur, postojů a blábolů? Je chyba ve scénografickém řešení, které odkrývá scénu tak, že sice nabízí „hezký obraz“ ale akusticky podráží hercům tak zásadně nohy, že jakmile kdokoli zajde za portál, přestane mu být rozumět? Je chyba v tom, že herci neumí přednést monolog (a někteří ani milostný dialog aby nevapadal jako ze špatného Romea a Julie)? Ale proč by to měli dělat? Čemu má taková promluva sloužit? Demonstraci vyprázdněnosti? Ale pak je možná dobře, že to není „dobře“ předneseno a nakonec ani slyšet, ne? Je chyba...
Nepopírám vizuální působivost úvodního a závěrečného obrazu (a moc se mi líbily), a ač to tak možná nevypadá, je mi to všechno především líto. Být svědkem prohry není nikdy příjemná věc.
není obvyklé komentovat si jako první vlastní příspěvek, ale nedá mi abych se nezeptal: takése vám zdálo, že onen hlasitý akord (?) znějící těsně po bitvě je ze závěru A Day in The Life od Beatles? Nebo je mu přinejmenším velice podobný?
OdpovědětVymazatNejde o nic jiného než o mou nejistotu ( a možná i pobídku pro ty co se rádi oddávají tzv. "interpretačním běsům").
Už jsem v případě Troila a Kressidy slyšel nebo četl výrok o "digestu" vícekrát, ale myslím, že jde o nedorozumění. To přece není digest, Radok inscenuje pouze rozsáhlou expozici - v okamžiku, kdy se ve hře konečně rozbíhá děj, inscenace náhle skončí. Což amozřejmě nevypovídá zhola nic o kvalitě nebo nekvalitě inscenace.
OdpovědětVymazatvida jak se nevyplatí psát o inscenaci poté, co už jsem si o ní ledasco přečetl. prostě mám ten digest automaticky v povědomí. beru zpět. máš samozřejmě pravdu.
OdpovědětVymazatAno, ale ne jenom ten akord, ozval se i kus předcházející chaotické sekvence s rozstříhaným páskem. Přinejmenším to tomu bylio hodně podobné.
OdpovědětVymazattak si při svém hudebním (ne) vzdělání nebyl jist co ještě je akord etc. Ale teď si s tim interpretátore poraď, protože nepletu-li se, tak tam právě chybí ten úplně finální - s odpuštěním - akord, který tomu dává rovnováhu. Tedy to není ukončeno ale v neklidu trvá. Ale co s tim, že? (aby bylo snad jasno - je tam ta gradující chaotická pasáž, ale nikoli koda/?/ neboli závěrečný akord)
OdpovědětVymazatNa téma T a K nesouhlasím s Jakubem téměř v ničem. O tom, že Radokův Troilus a Kressida je „lozbitý“ nejenomže pochybuji, ale přímo to popírám a tvrdím, že alespoň druhá premiéra bylo výtečné představení.
OdpovědětVymazatVynikající scénografické řešení akusticky hercům nohy nepodráží! Ačkoli jsem už diagnostikován jako nahluchlý (uříznuté výšky, nedoslýchavost na pravé ucho) právě na T a K jsem z prvního balkonu výborně rozuměl, určitě líp než mnohdy jindy (lístky na premiéry v ND dostávám vždy na I. balkon).
Pokud někdo zašel za portál, rozuměl jsem mu i nadále (Agamemnon, Odysseus, Priamos, Hektor. Naopak, často jsem nerozuměl Kressidě (uřízunuté výšky!) a Troillovi (ani když byl před portálem).
Herci rozhodně recitovat uměli (Němec) a přednést monolog dovedli rovněž (Karel Dobrý hned v úvodu). Považuje snad J. Škorpil Davida Radoka za takového břídila, že by si na troli Odyssea pozval do ND hosta s tím, že neumí říci monolog?
Tvrdí-li kritik, že "byl svědkem prohry", měl by to doložit něčím víc, než jen subjketivním názorem. Kupříkladu popisem diváckých reakcí při konkrétním představení a po jeho skončení. O kterém představení vlastně Jakub píše? O první premiéře? (Byla prý horší než ta druhá.)
píšu, tak jak je zvykem na tomto blogu, o včerejší repríze.
OdpovědětVymazatdivácká reakce byla chladná, ale je samozřejmě otázka měla-li být jiná. po skončení se odehrál režisérem připravený počet děkoveček zakončený spuštěním železné opony.
Ano, Karel Dobrý je určitá výjimka, byť i jeho monolog (stejně jako Němcův) postrádal jakoukoli gradaci a hierarchyzaci a byl jen další z prázných árií (i to je nějspíš úmysl).
Scénografické řešení je efektní a - nepopírám - působivé. Je ale i efektivní.
je to další otázka a téma k zásadní diskusi: Co nám Radok vlastně ukazuje? Kde jsme? V Tróji? Nikdy a nikde? Mimo prostor a čas (který je v inscenaci opakovaně zdůrazňován)?
Davida Radoka za "břídila" rozhodně nepovažuji. Břídilové neprohrávají, ti jen znovu dokazují jak mizerní jsou.
fíííha, tak to se na to asi půjdu podívat:-) Včerejší HN to viděly očima své recenze spíše pozitivně...
OdpovědětVymazataniž bych četl tipnu si: Radok to dobře vymyslel a kazí mu to někteří herci?
OdpovědětVymazatJménem včerejších HN hlásím, že sdílím mnohé pochyby kolegů, což by snad mělo být patrné i z oné recenze (tímto se omlouvám, že jsem nestihl také patřičně zablogovat), ale zároveň mi ten výklad přišel ohromně lákavý a pokládám to přinejmenším za viděníhodnou inscenaci.
OdpovědětVymazatNo více-méně. Radok to zajímavě vymyslel, ale je to z jakýchsi důvodů neenergetické a málo kontaktní.
OdpovědětVymazatNo více-méně. Radok to zajímavě vymyslel, ale je to z jakýchsi důvodů neenergetické a málo kontaktní.
OdpovědětVymazatViděla jsem druhou premiéru, velmi chválím scénu a kostýmy, nepochopila jsem předčasné spuštění železné opony (nevím zda to byl režijní záměr, ale vyznělo to přinejmenším zvláštně). Z herců musím opravdu vyzdvihnout Karla Dobrého, kterému je jednoznačně nejlépe rozumět a je radost pozorovat jen jeho mimiku i když zrovna nemluví. Na druhé straně opravdu některým hercům příliš rozumět nebylo (Troillus). Celkově jsem zklamaná nebyla, ale také jsem asi čekala více.
OdpovědětVymazatViděli jsme totéž představení a já s uspokojením konstatuji shodu, až na to "zklamané očekávání".
OdpovědětVymazatUž nejméně 40 let jsou insenace činohry ND uměleckou úrovní průměrné, ba i substandardní, nadprůměrné jsou výjimkou (např. Macháčkovi Furianti, Krobotův Rok na Vsi, Burešové Zázračný mág a teď i Pán z Prasečkova, Pitínského Zvony, Nebeského Král Lear) častější v Kolowratu.
Kdybych nevěděl, že půjde o režii D. Radoka, byl bych příjemně překvapen, takto jsem kvalitu už předem předpokládal.
Jinak souhlas: fenomenální scénografie (který jiný divadelní režisér by to dokázal?), všestranně výtečný Dobrý, nesrozumitelně artikulující Dolanský.