Machalická: Strakonický dudák (Národní divadlo)

Docela by mě zajímalo pro koho pan režisér Pitínský svou inscenaci zamýšlel. Pro děti není - nejméně půlce nebudou rozumět. Pro dospělé? O čem pak se to asi hraje, že? Marně přemýšlím nad smyslem předložené tříště - tolik poloh, žánrů, stylů a proč vlastně. Chvíli psychodrama, chvíli rakvičkárna, chvíli hrajeme velké city, pak zase ironie až parodie, nadsázka. A masky a loutky. Jeden je z toho jelen. Svět jsou nespojitelné fragmenty nebo blábol. Anebo je blábol tahle inscenace.   

Machalická: Citový komediant (Studio Hrdinů)

Právě jsem se vrátila z Veletržního paláce a jsem hluboce zklamaná. Takhle prohospodařit lákavé téma jakým je Julius Fučík. Parodovat a karikovat Fučíkovu rudou propagandu, jeho budovatelské, kýčovité a naivní žvásty, zamontovat do toho Gottwalda, vymyslet pár nesmyslů stran Osvobozeného divadla a pomocí toho všeho udělat z Fučíka jen pozéra a hystriona - to mi jako výpověď věru nestačí. Že režie je rytmus a tvar nikdo z pánů inscenátorů netuší, i když se jim musí přiznat (aby ne) výtvarné cítění, v tomto směru je tam skutečně pár zajímavých nápadů, které fungují. Kromě Standy Majera se také nedá moc mluvit o herectví, přečkat poloamatérské etudy na úvod je hodně náročné.
Recenze vyjde v Lidových novinách      

Machalická: To byla moje písnička! & Troilus a Kressida

Zdravím všechny diskutéry a zkusím přijít se svou troškou do mlýna.
Stran skvělé dramaturgie Vinohradského divadla jsem již vychladla, ale pan Kracik s panem Vedralem mohli klidně ty své "slavné báby" v inscenaci To byla moje písnička! ukazovat jen tak na jevišti, dámy by si nemusely tejrat paměť a vyšlo by to levněji.
Včerejší premiéra Troila a Kressidy v Národním divadle byla zvláštní úkaz - inscenace je postavená, vymyšlená, nejsou tam žádné nesmysly, i výpověď je zřetelná a nějak funguje, ale přes rampu to absolutně nepřeleze, jako kdyby člověk nahlížel z dálky do nějaké expozice, která cosi sděluje, ale na něj to nepůsobí.