Voska: Smečka (Archa+)

Býci a volové

Trochu to může připomínat Dějiny násilí Édouarda Louise – jde o sexuální zločin a bolestnou náročnost prosazování pravdy o tom, jak přesně se stal. Tentokrát ovšem proti sobě ve španělské Pamploně stojí jedna žena (Karolína Lea Nováková) a pět mužů (Matěj Pour, Štěpán Tuček, Kristián Laštovka, Tomáš Sedláček, Adam Královič). Ani jedna ze stran nepopírá, že se skutek stal, avšak muži obvinění odmítají s tím, že šlo o konsenzuální aktivitu.

Dubský: Nebezpečné známosti (Divadlo F. X. Šaldy Liberec)

Režisér Jakub Čermák si dlouhodobě rozumí s klasickými předlohami, které umí převést do současného divadelního jazyka. Po Faustovi v Horáckém divadle Jihlava se mu podobně zadařilo s Nebezpečnými známostmi, které nastudoval v Liberci.

Dubský: Festival Divadlo 2025 (neděle 14.9.)

Svatá Johanka z jatek (Berliner Ensemble)
Tatarka (Slovenské národní divadlo, Bratislava)

Dubský: Festival Divadlo 2025 (čtvrtek 11.9.)

Tramvaj do stanice Touha (Slovácké divadlo Uherské Hradiště)
Parallax (Divadlo Proton, Budapešť)

Voska: Tragická historie magistra Jana Fausta (Divadlo Fénix)

Faust jako hledač zkratek

Navzdory dlouhatánskému názvu je faustiáda, kterou uvádí Divadlo Fénix v prostorách Divadla Kámen, docela příjemnou pětasedmdesátiminutovou jednohubkou. Vystačí si vlastně jen se dvěma hlavními postavami: Faustem Vojtěcha Franců a Mefistofelem Lucie Brychtové.

Mikulka: BRRR a SKRRR (KHWOSHCH)

Lesk a bída rapu

Příšerný název mezinárodní skupinky KHWOSHCH stojí za to si pamatovat, byť třeba jen pasivně. Pod touto hlavičkou se totiž pravidelně objevují tituly, které stojí za zhlédnutí Jakkoli je tvorba KHWOSHCHe co do stylu a žánru značně měňavkovitá, společným jmenovatelem je cosi jako handagotovský cit pro kombinaci absurdity, ironie a poetična. K hudebně loutkové Dinopeře (psali jsme o ní tady a tady), objektovému Těžkému divadlu (tady) a Louskáčkovi, vyvedenému jako zeleninový balet, nyní přibyla rapová minioperka BRRR a SKRRR, jejíž pražská premiéra se odehrála v klubu Letka. Tvůrčí tým je mezinárodní, mluví a zpívá se vesměs v angličtině.

Dubský: Argonauti (Antická Štvanice 2025)

Tradiční plenérovou akci Antická Štvanice letos reprezentuje nová hra dramaturgyně Marie Novákové, která reinterpretuje mýtus o argonautech. Na první pohled zaujme scénické řešení (hraje se v západní části ostrova poblíž bikeparku), diváci sedí ve dvou řadách naproti sobě, herci se pohybují převážně mezi nimi. Hořící ohně, blízkost aktérů i jejich familiérní komunikace s publikem vytváří až trochu spikleneckou atmosféru, jako kdyby se člověk usadil s přáteli u táborového ohně. Hučení vody z nedalekého jezu zase dobře evokuje, že se děj odehrává na lodi Argo, v níž se po letech setkávají někteří účastníci Iásonova tažení za zlatým rounem.

Voska: Argonauti (Antická Štvanice)

Terapie u ohňů

Zpětně viděno, nejslabší částí inscenace uvedné v rámci letošní Antické Štvanice je samotný úvod. Shromážděné obecenstvo si v prologu u štvanické VILY zpracuje Jakub Gottwald coby Héraklés, a ačkoli to později stejně vyjde najevo, raději už teď - když diváky a divačky vede do hracího prostoru v západní části ostrova Štvanice - svou postavu vykresluje pořádně tlustými tahy jako otravně žoviálního nadřazeného chlapáka.