sobota 29. června 2024

Škorpil: Dotyky a spojenia (sobota 29.6.)

Bábkové divadlo Žilina: Robinson.ka
Divadlo bez domova: Antigona (podľa Sofokla a iných)
Divadlo Ludus: História istého náslila

Škorpil: Dotyky a spojenia 2024 (pátek 28.6.)

Divadlo Jozefa Gregora Tajovského: Tel3gram
Divadlo Jána Palárika v Trnave: Filip

pátek 28. června 2024

Mikulka: Festival Regiony 2024 (čtvrtek 27. 6.)

Malé divadlo České Budějovice: Gaga
Tantehorse: Light in the Darkness
Company WoW: Tíha duše – vše je dočasné
Škrobotník, Šlundra, Šibrová: Pitva
Hm…

Škorpil: Dotyky a spojenia 2024 (čtvrtek 27.6.)

Bábkové divadlo na Rázcestí: Kamil
Mestské divadlo Žilina: Lilith
Slovenské komorné divadlo Martin: Divadelník

Dubský: Festival Regiony 2024 (čtvrtek 27. 6.)

Nie sme doma (Divadlo Husa na provázku)

Mistrovská lekce (Městské divadlo Zlín)

čtvrtek 27. června 2024

Dubský: Festival Regiony 2024 (úterý 25. 6.)

Na první pohled (Švandovo divadlo)


Hra Suzie Miller slavila úspěch na West Endu i Broadwayi, kde se hrála v sálech pro stovky lidí. Ve Švandově divadle ji režisérka Lucie Ferenzová nazkoušela ve studiovém prostoru a řekl bych, že to byla dobrá volba, která umožnila reflektovat intimnost příběhu.

Voska: Wernisch (Národní divadlo)

Činohra má v klopě orchidej


Navnaděn všeobecným nadšením mých divadelních známých jsem se na Wernische na Nové scéně opravdu těšil. Když jsem si k tomu navíc přečetl text Jakuba Škorpila (zde), přirovnávající novou inscenaci Jana Nebeského k tvorbě Jana Borny, moje nedočkavost ještě vzrostla.

Škorpil: Dotyky a spojenia 2024 (středa 26.6.)

Odivo: Kozmos
Nude: Emily
Slovenské národné divadlo: Deti

Mikulka: Festival Regiony 2024 (středa 26. 6.)

Apolena Vanišová: Ana Pego
Divadelní skupina FRAS: Kosmokopce
Městská divadla pražská: Pan Polštář
Orchestr posledního dne


středa 26. června 2024

Dubský: Festival Regiony 2024 (pondělí 24.6.)

Divadlo pod Palmovkou: Prodaná nevěsta

Divadlo Na zábradlí: Bar

Klicperovo divadlo: Lovu zdar! 

Škorpil: Dotyky a spojenia 2024 (úterý 25.6.)

Slovenské národné divadlo: Čaute!
Divadlo Petra Mankoveckého: Amatéri
Spišské divadlo: Šeptuchy

úterý 25. června 2024

Mikulka: Festival Regiony 2024 (pondělí 24. 6.)

Damúza: Bosí rytíři
Compagnie Bakélite: Láska k riziku
Divadlo Na zábradlí: Bar

pondělí 24. června 2024

Voska: Štíři z února (Studio Dva)

Krobot je lesa pán


Jistě jsem nebyl sám, kdo byl zvědav, jak dopadne nevšední propojení Krobot a spol. + Šoposká + Studio Dva. A dlužno poznamenat, že tahle rovnice s názvem Štíři z února vychází docela slušně, i když viděné se asi nezařadí mezi nejzásadnější zážitky této sezony. Na to ale patrně ani neaspiruje, vypadá to spíš jako taková pozoruhodně nejednoznačná hříčka.

Dubský: Festival Regiony 2024 (neděle 23.6.)

Emily (Divadlo NUDE)


Téma ženské emancipace se nabízelo už u páteční Zkrocenky, bulharští divadelníci se mu ale spíše vyhnuli. To u inscenace o radikální anglické sufražetce Emily Davisonové, která bojovala za ženské volební právo a svůj život ukončila na dostizích skokem pod kopyta koní, rozhodně nehrozilo. Bohužel jsem měl u produkce slovenského Divadla NUDE přesně opačný problém, jelikož se tvůrci rozhodli svou kritiku nerovnoprávnosti a patriarchátu doslova vykřičet, aby náhodou nikdo v hledišti nezůstal na pochybách, jak to vlastně myslí. Na někoho to možná zabírá, já se v divadle při podobných pokusech o agitaci dost ošívám, byť by mi sdělovaná myšlenka konvenovala sebevíc.

Mikulka: Festival Regiony 2024 (neděle 23. 6.)

Drak: Tichohoří gumák
Drak: Sedmero krkavců
Silly Season: Král Oidipus
TOF Théàtre: Léto 69
Jelení loje
Matija Solce

neděle 23. června 2024

Dubský: Festival Regiony 2024 (pátek)

Masopust: Přípravy na všechno
Činoherní divadlo Plovdiv: Zkrocení zlé ženy  

Mikulka: Festival Regiony 2024 (sobota 22. 6.)

Klicperovo divadlo: Vyhubyt
Drak: Válka světů
Klicperovo divadlo: Oslava
Dva


sobota 22. června 2024

Mikulka: Festival Regiony 2024 (pátek 21. 6.)

Zahraniční inscenace, alespoň tedy ty „velké“ činoherní, tradičně na hradeckém festivalu nepředstavují tu úplně nejsilnější položku programu. Letošní devětadvacátý ročník byl oficiálně zahájen představením bulharského Plovdivského činoherního divadla, které přivezlo Shakespearovo Zkrocení zlé ženy – a letitý předsudek se bohužel bezezbytku naplnil.

čtvrtek 20. června 2024

Škorpil: Forman (Letní scéna Musea Kampa)

 Obyčejně lze většinu námitek proti inscenacím jako je Forman na Letní scéně Musea Kampa odbýt s tím, že nejsem cílovka, že na „komerci“ nechodím, takže nemám srovnání a že takhle se to prostě dělá a lidem se to líbí. Cílovka vskutku nejsem, v mém případě šlo o výjimečný výlet mimo zónu polo/sklepních avantgard. A chuť si ho zopakovat po včerejším zážitku notně poklesla. A protože nemůžu vzhledem ke zkušenostem tentokrát tvrdit, dovolím si jen utrousit, že pevně doufám že "takhle se to nedělá". Producentka a autorka v jedné osobě vypráví Formanův život chronologicky až do pražského natáčení Amadea, kdy ho jednoduše utne, nejspíš proto, že po desáté již open air produkce nejsou povoleny. Kdyby měla spolu s režisérkou nějaký nápad jak biografii pojmout (nebo kdyby rozvedly a dotáhly těch pár nápadů, které tu jsou) jistě se by se pohodlně do 2,5 hracích hodin vešly.

středa 19. června 2024

Voska: Frankenstein (MDP Komedie)

Prostě Frankenstein, asi


Je to kuriózní situace – k inscenaci Frankenstein, novince repertoáru Městských divadel pražských, asi těžko směřovat konkrétnější zásadní výtku. Přesně dle anotace na webových stránkách v sobě snoubí divadelní a filmový jazyk, četným použitým předmětům jsou dodávány nevídané významy a dvojhlavá kapela je rovněž na svých místech.

Hankovcová: Máma (Divadlo pod Palmovkou)

Shodou okolností jsem v poměrně krátkém časovém sledu viděla dvě inscenace Tomáše Soldána. O Ohni, který nastudoval v MeetFactory, jsem na Nadivadlo již psala (tady). Dost se mi líbila, takže jsem se těšila, jak režisér zpracuje hru Máma ruské dramatičky Esther Bol. Ta v současné chvíli žije v emigraci ve Francii a ve svých dramatech tematizuje agresi a nesvobodu své rodné země. Máma je však mnohem intimnější, osobnější výpověď autorky. Skrz příběh Olji (Tereza Dočkalová), mladé ženy, které zemřela matka, přede vlákna osobních i společenských traumat, ale také důležitých otázek týkajících se postavení ženy (nejen) v Rusku.

úterý 18. června 2024

Dubský: Tajemný pan Zet, Liebeřeč (festival Šaldova šňůra, pondělí 17.6.)

I pondělí mělo operní začátek, tentokrát v podobě pozapomenutého oratoria Josefa Myslivečka Adam a Eva. Inscenace režisérky a ředitelky libereckého divadla Lindy Hejlové Keprtové mi jako úplnému opernímu laikovi přišla srozumitelně vystavěná a plná nápadů, ideální titul pro lákání nových diváků tohoto divadelního směru.

Škorpil: Wernisch (Národní divadlo Praha)

Wernisch autorské trojice Wernisch/Nebeský/Slouková je z rodu kabaretů, které svého času připravoval pro Divadlo v Dlouhé Jan Borna: pásmo více či méně rozehrávaných textů prokládaných písněmi. To vše věnované jednomu (či dvěma jako v případě unikátního Kabaretu Vian-Cami) autorovi a podřízené atmosféře s jeho dílem spojované. V ideálním případě se vše hezky rámovalo a uzavíralo, v tom méně dobrém (protože úmyslně nechci psát, že horším) vše tak nějak běželo, dokud se neskončilo. Wernisch je spíše ten druhý případ.

pondělí 17. června 2024

Dubský: Kráska z Leenane, Gazdina roba (festival Šaldova šňůra, neděle 16.6.)

Po rozpačitém ranním Nabuccovi, který svými rozmáchlými gesty a kašírovanou scénou, kvůli níž se pěvci jen stěží vešli na jeviště, působil jak z jiného století, nabídlo divadlo F. X. Šaldy naopak dvě moderně vyhlížející činohry.

Dubský: Mezi nebem a zemí (festival Šaldova šňůra, sobota 15.6.)

Seznam divadel, která pořádají přehlídku vlastní tvorby se stále rozrůstá. Ostravar už funguje čtvrt století, skoro dekádu spolupracují scény v Uherském Hradišti a ve Zlíně na Zarázu - a liberecké divadlo od loňského roku pořádá Šaldovu šňůru. Zatímco první dva jmenované festivaly jsou čistě činoherní, v Liberci mohou diváci během čtyř dní zhlédnout také nové inscenace baletu a opery. Je vlastně celkem osvěžující vydat se takhle mimo mantinely svých obvyklých diváckých preferencí, nicméně balet ani operu si hodnotit nedovolím, takže zde nabídnu pár postřehů k letošní činoherní produkci Divadla F. X. Šaldy.

Mikulka: Skupova Plzeň (neděle 16.6.2024)

Bábkové divadlo Žilina: Robinson.ka
Long & Short Company: A Show with Strings
Sanggar Paripurna a I Made Sidia: Arjunawiwaha
Sangsahwa Theatre: Loutková fantazie

neděle 16. června 2024

Mikulka: Skupova Plzeň (sobota 15.6.2024)

Kriplštreka - Divadlo Líšeň 
Spaghetti Futurista! - Jihočeské divadlo - Malé divadlo České Budějovice 
Ubu - Stuffed Puppet Theatre
Hong Dongji a příšera Isimi - Culture Art Bakery FF Wang
Kufr z Tchaj-Peje - Flying Group Theatre

sobota 15. června 2024

Mikulka: Skupova Plzeň (pátek 14.6.2024)

Singe Diesel: Kazu
Naivní divadlo Liberec: Horror Vacui
Squarehead Productions: Stickman
Handa Gote: Třetí ruka

pátek 14. června 2024

Mikulka: Skupova Plzeň (čtvrtek 13.6.2024)

Buchty a loutky: Bludný Holanďan, zamrzlý oceán
Andrej Lyga: Pohádka pro odvážné
Alfa Plzeň: Čarostřelec
Buchty a loutky: Punch and Judy

úterý 11. června 2024

Škorpil: Bůh v Las Vegas (Divadlo Na zábradlí)

 Je nakonec jedno, jak moc je Bůh v Las Vegas inspirován obrazoboreckou kapitolou z Klusákovy knihy o Karlu Gottovi a jak moc atmosférou a výtvarnou podobou (přinejmenším plakátu) Gilliamově adaptaci knihy Huntera S. Thompsona Strach a hnus v Las Vegas či Lynchovým Mulholland Drive. Inscenace zcela obstojí sama o sobě, dokonce i bez znalosti životních příběhů jejích „hrdinů“. Jakkoli právě (polo)zapomenutý herec a bavič Antonín Šůra, jehož osud inscenaci rámcuje, by možná vydal za samostatnou story.

Dubský: Krásný nový den (Pomezí)

Spolek Pomezí ve své nejnovější inscenaci pokračuje v ohledávání netradičních přístupů k divadlu. Tentokrát se tvůrci rozhodli vzít divákovi jeden ze základních smyslů, skrze nějž obvykle představení vnímá. Téměř celou devadesátiminutovku totiž absolvuje poslepu.

Mikulka: Bůh v Las Vegas (Divadlo Na zábradlí)

Ztracení a depresivní v Las Vegas


Inscenací „o Gottovi“ se poslední dobou vyrojilo docela dost (inspirace úspěšnou knihou Pavla Klusáka je evidentní). Na Zábradlí si na závěr sezóny vybrali pobyt Gotta a spol. v Las Vegas, což je akce, kterou Klusák dost nemilosrdně demytizuje, Petr Erbes s Borisem Jedinákem se nicméně k dokumentárním faktům vztahují velmi volně. Navzdory tomu, že se na scéně pohybují postavy, které odkazují k reálným předobrazům; božským Kájou počínaje, přes Ladislava Štaidla až po smolaře Antonína Šůru.

sobota 8. června 2024

Voska: Bílá voda (Národní divadlo)

Klášter jako frekventovaná křižovatka


Dlouhodobě sledovat tvorbu Michala Vajdičky je trochu jako stírat losy. Přitom se jeho inscenace vyznačují celkem podobným režijním rukopisem a Vajdička se opírá o povětšinou stálý tým. Akorát to prostě někdy vyjde hodně dobře (Ucpanej systém, Konec rudého člověka), někdy vůbec ne (Hordubal) a někdy tak napůl – jako v případě Bílé Vody.