140 minut
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
David Drábek se snaží být příšerně vtipný
dvacetiminutová přestávka
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
(nahraný smích naznačí, že to má být legrace na druhou)
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
David Drábek se snaží být vtipný ještě mnohem příšerněji
písnička
Více informací o inscenaci zde
Recenze vyjde v Lidových novinách
Mikulko, nic zapšklejšího jsem od vás nečetl. A to mě ostřelujete léta. Když tvrdíte, jak mi nerozumíte a jak jdu mimo vás, proč se cpete do recenze pro Lidovky? Drábek.
OdpovědětVymazatMikulko, víš, nad čím mi srdce plesá? Že po tobě nezbude nic víc, než pár těchto upocených, vyblitých "ftípků". Že všech 7 fandů, co máš, buď masturbují či spí u tvých uslintaných a upachtěných pokusech o kabaret. Že se se svým divadlem dostaneš tak maximálně na přehlídku do Vestce.
OdpovědětVymazatTakže jediné, co Ti zbývá, je plivat na vše, co je úspěšnější než ty. Takže vlastně na vše.
S Davidem Drábkem ti můžeme - spolu s plným sálem spokojených diváků - přihodit pár mincí do tvé nešťastné a upocené "kšiltofky". Darek Král.
Víte, už mi došla trpělivost. A doufám, že v té recenzi odborně srovnáte Šamberkovu předlohu i novou verzi. Že to bude vyargumentované a poučené, nejen poflusané. Protože naše generace divadelníků má taky právo na inspirativní kritiky, nikoliv jen na arogantní nemehla. Díky podobným blábolům, jaký jste výše předvedl, ztrácí kritický cech na smysluplnosti. Drábek.
OdpovědětVymazatVladimír Mikulka
OdpovědětVymazatje kritik, který již mnohokrát prokázal analytické schopnosti a patří mezi nejdůslednější a nejpečlivější kritiky u nás. Tato jeho reakce je vtipnou a z jistého úhlu pohledu výstižnou charakteristikou inscenace, kterou v kontextu tohoto blogu je velmi dobře možné použít. Kdybychom se pohybovali v angloamerickém kontextu, byli bychom na takové reakce zvyklí i v odborných periodikách, patří k tamní tradici charakterizovat inscenaci (koncert, knihu, LP/CD...) nějakou jízlivostí či uštěpačností (nebo naopak obdivným citoslovcem slovesem, větou...). Za text pak nemluví jen samotný jeho obsah, ale ručí za něj jeho autor a jeho autorita. Proč ne?
Přijde mi to obohacení umělecké reflexe, byť se může snadno zvrhnout v prázdnou šavlovačku (od obdivovatele jízlivostí a mystifikací Davida Drábka bych očekával spíš kreativní /adekvátní/ odpověď typu "Mikulka se snaží být příšerně vtipný / Mikulka se snaží... ad infinitum / Mikulka je ošklivé káčátko" či tak něco). Kdysi jsem něco podobného prosazoval (a občas nabízím) i v Divadelních novinách, ale nikdy to neprošlo. Bylo by to prý chápano ne jako vážně míněná charakteristika, ale - jak zde text charakterizuje Darek Král - "vyblitý ftípek". Myslím však, že jde o hluboké nedorozumění, byť chápu, že se tvůrci brání.
Tedy po angloamericku:
OdpovědětVymazat-------------------------------
Vladimír Mikulka se mstí za svůj nedar humoru
Vladimír Mikulka se mstí za svůj příšerný nedar humoru
Vladimír Mikulka nechodí k lékaři se svou žlučovitou podstatou
Vladimír Mikulka se mění v klíště a nikde poblíž žádný Kafka ani Troška, co by to zaznamenali
Diváci nechápou úžasnou zábavnost kabaretů Vladimíra Mikulky
(natož aby se jim ti křupani smáli)
Vladimír Mikulka pohrdá humorem Kolečka a Drábka
Vladimír Mikulka posílá Drábka do televize
Vladimír Mikulka nesnáší divadlo Davida Drábka
Vladimír Mikulka miluje Davida Drábka.
(nahraný smích, neboť kde vzít naturální)
---------------------------------------------------
Tak nějak, Vláďo Hulče?
Jo,
OdpovědětVymazatdobrý. A máš minutovou hru...
:-)
No nevím, který z autorů textů je žlučovitější. Potíž bude
OdpovědětVymazatspíš v tom, že jeden z vás to bere moc vážně. Vladimír Mikulka je ovšem
Apollinairovi rozhodně blíž a čistě umělecky v tomto malém angloamerickém
souboji vyhrává.
Pak je tedy Mikulka básník a divadelní recenzování jej není hodno. Mírná Markéto Mírná, kdyby někdo roky špinil Vaši práci, do které vkládáte spoustu sil a snad i umu, tolik mírná byste nebyla, sorry.
OdpovědětVymazatJsou to Kristové jiné víry a jiných bohoslužeb
OdpovědětVymazatNižší Kristové temných nadějí a tužeb...
:-)
Milí pánové Drábku a Králi,
OdpovědětVymazatmyslím, že to opravdu nemáte zapotřebí. Kam se ztratil Váš humor? Bohužel jste si naběhli a místo jádra věci se teď bude řešit, že jste nezdvořáci a nebo že nemáte dost nadhledu a nesnesete trochu kritiky. Za podstatné bych spíš považovala, že když loni touhle dobrou přivezli podobnou ptákovinu pod názvem Španělská muška na německý festival do Prahy, mohli se všichni kritici zbláznit křikem, že takhle tedy jo! Když více méně totéž, ale mnohem nápaditěji, navíc i jako přirozené rozvinutí vlastní poetiky uděláte vy, tedy čeští divadelníci, pošlou vás nejspíš do pekel. To mi přijde smutné. A ještě smutnější je, že dramaturgie Národního divadla maří vaším talentem na takovou hloupost jako je Jedenácté přikázání. Nutno ovšem přiznat, že jsem dlouho nezažila, že by herci na jevišti ND hráli s takovým nadšením (tedy až na evidentně nedůvěřivé duo Boušková + Maryška). Nebyl to můj šálek čaje, ale cítila jsem, že ND zase žije :-)
Katko, soulasím s Vámi. A za příměr ke Španělské mušce děkuju. Boušková s Maryškou jsou total v pohodě, soubor byl jednotnej a hravej naprosto. A s Šamberkem to pro mě byla naopak svoboda. A pana Mikulku jsem nechal roky být a asertivně snášel hanění. Nejsem hysterka, co by ryčela při prvním škrábnutí. David Drábek.
OdpovědětVymazatPaní Volná,
OdpovědětVymazatjá naopak vřele nesouhlasím s postojem, který navrhujete. A možná byste se divila, kolik velikánů Umění se pustilo nejen do slovních, ale i "pěstních" rozepří. Takže nám by to mohlo být odpuštěno ...
Nicméně nikdy jsme nijak velice nereagovali na zápornou kritiku, nebylo ani jak. Ale když se na Mikulkův text podíváte, tak právě s nadhledem člověk vnímá tu ironii, zapšklost a nenávist k naší - cca - 3-měsíční práci. Analýza původního textu, nová koncepce, improvizace s herci, ustálení textu, příprava scény a kostýmů, příprava a produkce hudby, korepetice, choreografie ... zcela odpovědně jsme inscenaci nachystali tak, jak jsme nejlépe uměli. A dostat od Mikulky takto přes držku, to se nám zdá jako nefér. A víme, že toto není oficiální tisk, jenom blog. A proto i naše reakce může být brána jako naše odblokování na blogu.
Víte - Váš názor mi trochu připomíná některé posluchače či spotřebitele hudby: přepálím si/poslechnu Vaše CD, však nic nekradu. Když se mi nebude líbit, tak si ho alespoň nemusím kupovat a ušetřím. TEDY naprostá neúcta k práci hudebníka a jeho týmu. Takže to, co považujete za podstatné, je pouze obal problému. Kondom. PODSTATNÁ je neúcta k práci, kterou ten druhý projevil.
Fundovaná recenze s analýzou textu, filmu, nového Drábkova textu a zhodnocení představení jako celku - TO BY BYL NÁZOR, na který člověk nemůže být naštván. Takže Vaše poznámka o ztrátě humoru - tu si, prosím, nechte od cesty. Víte - určité hodnoty je třeba bránit! A na tom se nikdy nic nezmění.
A ruku na srdce - jak by bylo Vám, kdyby někdo takto dehonestoval Vaši práci? Nevím, co děláte, ale pokuste se si to představit.
Darek Král.
Nechci být jediný,
OdpovědětVymazatkdo zde obhajuje kritické řemeslo, ale - pane Králi - co popisujete není autorova neúcta k Vaší práci, ale úděl kritiky. Ta jen těžko může hodnotit míru práce, kterou jste do díla vložil, ale jen a jen dílo samé. Mluvím zcela obecně - ostatně Jedenácté přikázání jsem zatím neviděl, ale už kvůli této při je nevynechám - ale kdyby kritik měl do hodnocení zahrnovat i čas a práci, kterou tvůrce do díla vložil, zřejmě by z toho lépe u něj vyšel Salieri než Mozart. Tím - jak znovu upozorňuju - netvrdím, že Vladimír Mikulka přesně charakterizoval problém inscenace, ale bráním jej, že na to i touto formou měl a má právo.
Vaše reakce je jistě taky právoplatná (a čtenářsky přitažlivá), jak správně upozorňujete v úvodu (jen ty pěstní souboje bych do toho netahal), a otevírá to, co často u nás v umění chybí - zaujatou při o dílo.
Předpokládám, že odpověď Vám Vladimír Mikulka dá svým textem v LN, a proto zde neodpovídá. Trochu mne jen překvapuje, že se (zatím) neodblokovali ostatní kritici. Od toho snad tento blog je. Docela by mne jejich názor zajímal.
Vladimíre,
OdpovědětVymazat1) pěstní souboje by měl vyvovávat člověk, který buď tělem bránil v osmašedesátém průjezdu tanků či s milicemi v devětaosmdesátém mlátil gymnazisty v průjezdech. My jsme s Drábkem 2 kráte zvedli činku a třikráte byli na semináři Úvod do politické teorie ...
Nezapomeňte, prosím, že my jsme s Davidem obor divadelněkritický vystudovali, a proto vodu v této oblasti až zase tak moc nešlapeme. JÁ SI STÁLE STOJÍM za názorem, že ten "rozbuškový" text JE neúcta k naší práci: Myslím si, že recenzent by měl vždy článek - názor koncipovat tak, aby tam bylo vše potřebné, ALE HLAVNĚ jistá úcta k "protivníkově" práci. A opakuji - ať je jeho stanovisko pozitivní či negativní - to už je na koleji vedlejší ...
A také vím, že MIkulkův text není oficiální text - a proto možná je takto pojat - zcela "out of" principy recenzenství. Ale proto i náš názor a stavění barikád je zcela v souladu s bojůvkou na tomto blogu. A jsem na 99% přesvědčen, že recenze v LN nic z tohoto obsahovat nebude - ta by měla být "férplej". Se tedy domnívám ... DK.
Souhlasím (s výlučností tohoto blogu),
OdpovědětVymazatnerozumím (analogii s rokem 1968/9) a nesouhlasím s tou neúctou. Satira a zesměšnění nemusí znamenat hned přezírání, neúctu či pohrdání (z Mikulkovy reakce toto rozhodně nečtu - netradiční, ale velmi vtipnou a razantní formou upozorňuje na přemíru - dle něj zřejmě křečovitého - humoru přebíjejícího předlohu, o ničem jiném nepíše).
Už se těším na Vaše představení, abych mohl napsat vlastní básničku...
:-)
... a dostáváme se k jádru kolie: máme prostě jiný názor. A to nevadí. A to vůbec neškodí.
OdpovědětVymazatJá zase marně hledám Mikulkovu "vtipnou" formu ... pokud se tomuto pisatel směje, řehtá a hýká, měl by dle mého užívat více vitamínů a proteinů vlasových. A pokud je navíc jeho textík takto sarkastickej a dle našeho názoru i zlej, vyslouží si pouze reakci, kterou jsme předvedli.
Je jasné - a znovu si to opakujeme -, že s Davidem reagujeme na kýchnutí na internetu, my jako odpověď také posmrkneme.
Jasná, ucelená a hlavně oficiální bude recenze v Lidových novinách. Co mě zaráží - proč zrovna TOHOTO recenzenta někdo pověří psaním reflexe na práci Davida, potažmo na naši práci, když už je několik let zřejmé, že Mikulkův a náš humor se galakticky míjejí?? (A vůbec názor na divadlo) ...
Horší je, pokud se do toho autor cpe sám, aby si zajistil - s vystřiženou recenzí pod modrým polštářkem - pár klidných a spokojených nocí ... DK.
100x
OdpovědětVymazatArgumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě
(Přinejmenším Vladimír Just nicméně tuto užitečnou poučku za trest stokrát opisovat nemusí, protože ji už nejméně stokrát připomenul v různých polemikách a recenzích. Stačí, když se jí pokusí také sám řídit.)
Možná je tomu tak proto,
OdpovědětVymazatže sama tvorba Davida Drábka je iracionální, přesněji brání se racionálnímu uchopení. Nevím jak pro ostatní, ale pro mne jsou Drábkovy práce z jedné strany vesměs až příliš pop-kulturní (tedy počítají se znalostí a možná až perverzní zalíbeností ve zvrácenostech pop-kultury, s jejímiž prvky a odkazy Drábek pracuje), z další jsou silně emotivní (možná až intuitivní) se spoustou schválností a bizarností a z ještě další z nich cítím ambice nějakého zásadního (o)hlasu, kterého se ale dobírám jen těžce a spíše tápavě. Proto je myslím dobré, najde-li se někdo, komu toto nedělá problém (Just). Racionálně najít nějaká důsledněji rozpracovávaná téma v Drábkových inscenacích je myslím si velmi těžké, lze-li to vůbec. A ošidné. Jiná pak stránka jsou jeho dramata...
Nejlépe je argumenty vynechat zcela, že Vladimíre? :-)
OdpovědětVymazatLíbí se mi téma, které nabídl Vojtěch.
Pane Mikulko, stejně jako Bart Simpson měl byste i Vy tuto větu opsat stokrát.
OdpovědětVymazatIch verstehe nicht
OdpovědětVymazatTvá reakce je - vynechám-li osoby diskutující i ty, o nichž se diskutuje - k jakému tématu, Vladimíre?
A co dělat, je-li tématem sama osoba nebo je-li téma s osobou neoddělitelné spjaté?
Hoďme to však za hlavu.
Je dobré, že ses konečně ozval.
K věci.
K věci?!
K věci
K věci!?
K věci
K věci??
Držte už hubu, blbci
Blbci?
Blbci
Blbci?!
Blbci
Jó, blbci!??
Jo, všici! A bum
Líbí se mi v LN Jany Machalické zvolání: " kde je výpověď?" a Vladimíra Mikulky povzdech, že Drábkovi na "jakémsi ucelenějším smyslu prakticky nezáleží" . Nevím, jak kdo, ale já tyhle atributy od situační frašky neočekávám. A jestli je někdo najde v původním Šamberkovi, ráda se nechám překvapit.
OdpovědětVymazatSpíš než povzdech jsem to myslel jako úvodní konstatování typické Drábkovy "besídkovité" metody - semele všechno, co ho napadne, v podstatě bez ohledu na předlohu. Není to nic obdivuhodného, pokud by ale dokázal být ve výsledném eintopfu setrvale vtipný, vem to čert. Můj hlavní problém s Drábkem totiž spočívá v tom, že mi jeho humor připadá v lepším případě infantilní, v horším upachtěný a trapný. Ale tady se opravdu dostáváme na mez, kde se už dost dobře nedá racionálně argumentovat.
OdpovědětVymazatTeď to nemyslím jako urážlivou ironii, ale jako určitý extrém: velké spoustě lidí se zcela upřímně líbí Troška a na jeho komediích se královsky baví. Nedělám si nejmenší iluze, že bych jim dokázal nějak vysvětlit, proč jejich nadšení nesdílím. Ostatně sám Troška i jeho oddaní fanoušci se třeba v případě Babovřesků proti "nenávistným kritikům" bránili dost obdobným způsobem jako zde David Drábek a Darek Král.
Mimochodem: ve zmiňovaném sloupku Jany Machalické mě zarazila především zmínka o Monty Pythonech. Jsem jejich oddaný fanoušek a troufám si tvrdit, že je to podstatou i úrovní něco naprosto odlišného od toho, co kdy předváděl David Drábek.
Tak to by "Vaše" Monty Pythony těšilo, že jste jejich fanoušek... Víte, berte to jako nabobství, ale v mých hrách je druhů humoru vcelku štědré množství a smrskávat jeho úroveň na besídkovskou a troškovskou, to už musíte mít opravdu rudo před očima, Mikulko. Navíc u adaptací Figarovy svatby, Richarda III. i toho Šamberka vycházím z předloh propracovaně, a podle znalců typu Hilského i věrně a empaticky. A nějak se mi nechce věřit, že by všichni, co inscenace rozkryli či se jimi bavili, byli jednobuněční tupci. DD.
OdpovědětVymazatVýborně! Takže Vladimír Mikulka zde položil základní kámen k další debatě: "Argumentovat se má k tématu, nikoli k osobě". Inu, dobrá. Máme tedy s nadhledem argumentovat, nevnášet osobní vazby, antipatie či "patie".
OdpovědětVymazatUdělám tedy to, co jsem cca 23 let neudělal - hodím Davida přes palubu. Beztak před časem utrousil, že želatina je pro něj zásadnější, než já ...
Proč tedy, Vladimíre Mikulko, v antidrábkovském afektu, který je už opravdu posedlostí, negujete vždy šmahem i ostatní tvůrce při dané inscenaci? To je přeci v tu chvíli "o osobě, ne o tématu"!.
David je pro mě zcela zásadní osobnost. Životní. Partnerská. Nechci si ani představovat, jak by tomu bylo, kdyby tomu tak nebylo. Ale o hudbě, kterou mu k inscenacím přináším, se v podstatě VŮBEC nebavíme. Prostě si určíme termín, já chodím na zkoušky, skládám, produkuju a v daný termín dorazím s "plackou" a David se rád nechává překvapit. Má hrozně rád, když už mu inscenace cca 14 dní před premiérou nějak začne "žít" a do toho si vnese a zasadí hudbu.
Simona Rybáková, naprostý fenomén, pracuje také odloučeně, od Davida určitě "pochytí" vše potřebné, ale ONA určuje vše zásadní, vtipné, noblesí a fascinující v oblasti kostýmů.
A Martin Chocholoušek? Jeho scénické vize jsou fantastické a pozor - často v dialogu těchto dvou pánů nejčastěji vznikají základní platformy pro danou inscenaci: například oni dva Racka umístili za polární kruh, oni dva v Šamberkovi objevili ponorku, létající stroj a zorb!
Co tím vším chci říct? Že David JE fantastickej dramatik a režisér, ale sám také často bourá sebestředný postoj a tím naplňuje pravidlo "dobrého režiséra" podle Miloše Formana: "Nemusíš nic moc umět, musíš si pouze umět vybrat lidi".
Bohužel - z Mikulkova "osudověpřítažlivého" postoje vůči Davidovi si pár facek odnášíme i my. A tento postoj přece není "o tématu"! To je čistě "o osobě".
(Takže, prosím, předem vylučuji argument, že David autoritářsky staví Martinu Chocholouškovi maketu scény, přešívá Simoně Rybákové kanýrové sukně a mně v partituře vše "hodí" o oktávu "vejš").
A teď si dovolím ten "osobnostní" postoj - všechny naše inscenace mám od srdce rád.
DK.
PS: A ještě jsem fatálně vynechal přínosy všech herců: Figarova svatba a 11. přikázání vznikali na základě improvizací ... režisérsko-hereckých.
tak
OdpovědětVymazatdobře, porušuji bobříka mlčení. Nebude-li to dobré pro něco jiného, pak alespoň
proto, aby vám přibyl terč.
U pravidelného spolupracovníka Lidových novin, Respektu ad. nevidíte „žádnou
publikační činnost“?
Dlouholetý redaktor Divadelních novin a momentálně redaktor Světa a divadla je
vám „snaživý a jízlivý příštipkář“?
Říká vám něco Divadelní revue?
Opravdu netušíte jaký je rozdíl mezi kritikem a teatrologem?
Jste vůbec schopen vidět a vnímat něco jiného než sebe sama a své divadlo?
Sledování této diskuse je pro mne jedním velkým zklamáním. Věřte prosím, že
jsem o vás byl soudil lépe.
Dobrá tedy, zkusme vyjmenovat, čím DD kritiky jeho tvorby (mezi něž se také počítám) tolik popuzuje. Besídkový charakter psaní, který jen velmi málo (či vůbec) nehledí na celek, tím skutečně nebude. V prvé řadě popuzuje, jak je DD pro jakýkoli nápad ochoten "prodat babičku", jak - a podtrhněme to slovo - nerozlišuje. Chytré, infantilní, poetické (surreálné), lidové - všechno jedno. Člověk se nemůže neptat, čím to je, proč to ten jinak rozumně hovořící muž dělá - že by si to neuvědomoval? A nebo tím chce "jenom" co nejvíc vyjít vstříc svým posluchačům? Aby získal co nejširší ohlas?
OdpovědětVymazatS tím souvisí druhá zásadní popuzující věc: DD obsedantní zabývání se pop-kulturou. Jenomže při takové intenzivní míře zájmu může tu pop-kulturu ironizovat a "závorkovat" jak chce - a ona mu stejně (bezděčně?) vleze pod kůži, až přijme její výrazivo (naplno se to myslím projevilo až v případě muzikálu Ještěři).
A tu se pomalu dostávám k meritu věci. Říkám si: jestlipak on ten DD vlastně součástí té pop-kultury nechce být? Jestlipak on vlastně intenzivně netouží hřát se na výsluní zájmu o svoji tvorbu (a samozřejmě i osobu)? A je pro to ochoten udělat cokoli?
Čímž se dostávám k třetí silně popuzující věci (tentokrát - pozor - rázu osobního): myslím, že DD trpí zvýšenou mírou narcisismu; potřebou zabývat se vlastní osobou (a zase - čert to vem, je-li to nějak "zazávorkováno" či nikoli). A vůbec se proto nedivím, že v okamžiku, když se dotyčnému poštěstí pracovat na "prvé scéně", kdy mu logicky na výsledku velmi záleží a kdy také ve zvýšené míře vnímá, jak na jeho práci budou reagovat druzí - a on se setká s negativním ohlasem, reaguje tak popuzeně, či - řeknu to naplno - hulvátsky.
Mikulka, Škorpil, Švejda - letitá mordparta. Už jste na tomhle blogu propírali moje soukromí - zda jsem rozvedený, jak to mám s dcerou. Teď tady házíte do jednoho pytle všechny moje hry a inscenace, i když nevěřím, že je všechny detailněji znáte. Zklamání ze mě? Po tolika letech averze? Ale jděte. Narcistní jistě trochu budu. Ale poptejte se v divadlech, zda jsem hulvát či zduřelé ego. Jen už mě prostě, pánové, serete. A nedělejte teď citlivky, dámy v cukrárně s malíčkem zvednutým při pití kakaa. Roky haníte mou práci, veřejně jí zhrdáte, a já se na obranu ozval v jediné blogové diskusi. DD.
OdpovědětVymazat... začínají se stavět barikády na obou znesvářených stranách. A proč ne ... Na jedné straně stojí samozvaní umělci, na straně druhé samozvaní kritikové, recenzenti s neomylným pocitem výlučnosti. Pane Škorpil - "sledování této diskuse je pro Vás velkým zklamáním"? A proč? Že se někdo pokouší i jinak než "mluvou z jeviště" hájit svou práci a své postoje? Nebo třeba slovy Jana Wericha (k obdobnému tématu): "Že jeden už vyrost' z kalhot, ve kterých mu bylo možno sráti na hlavu?". Víte, vy chcete od umělce, aby předvedl dílo a jen dílo a Vy - jako recenzent - vše vševědoucně okomentujete. Neomylně. Hlavně, aby umělec držel ústa či hubu mimo jeviště. Neboť mimo divadlo už nemá žádná práva. To ale není zcela možné. Zvláště, když vnášíte další "antipatie" do této diskuse tím, že zcela iracionálně napadáte Davida slovy: "Říká vám něco Divadelní revue? Opravdu netušíte jaký je rozdíl mezi kritikem a teatrologem?". Sám stoprocentně víte, že David TOTO ví! Oba, opakuji OBA jsme teatrologii a filmologii vystudovali, takže na té Vaší barikádě jsme pár obědů z "ešusů" zhltli. Postoj Váš je pouze a ZCELA ironický, sarkastický a - odpusťte - zlý. Je to asi tak, jako bych se Vás zeptal - Máte vůbec cit pro divadlo, umění vůbec, když ho nedělate?? Ale napsat vážně toto nemůžu, neb je to pouze výpad a vím, že "cosi" cítit musíte, když se - jako my - věnujete umění a kultuře, která - obecně vzato - jest nevýdělečnou v porovnání s právnickou či manažerskou praxí. Stejně tak větu "Jste vůbec schopen vidět a vnímat něco jiného než sebe sama a své divadlo?" snad nemůžete myslet vážně!?! Kde berete tu drzost takto hodnotit člověka, který se s ÚCTOU věnuje své práci a SAMOZŘEJMĚ na prvním místě vnímá SVÉ divadelní, umělecké cíle. Nezlobte se na mě, ale nerozumím tomu, jak si to můžete dovolit - pokud se jako každý kritik zašťiťujete svou nestranností. A bohužel výlučností, kterou Vám Umberto Eco svými postuláty o kriticích poskytl. ústa či hubu mimo jeviště. Neboť mimo divadlo už nemá žádná práva. To ale není zcela možné. Zvláště, když vnášíte další "antipatie" do této diskuse tím, že zcela iracionálně napadáte Davida slovy: "Říká vám něco Divadelní revue? Opravdu netušíte jaký je rozdíl mezi kritikem a teatrologem?". Sám stoprocentně víte, že David TOTO ví! Oba, opakuji OBA jsme teatrologii a filmologii vystudovali, takže na té Vaší barikádě jsme pár obědů z "ešusů" zhltli. Postoj Váš je pouze a ZCELA ironický, sarkastický a - odpusťte - zlý. Je to asi tak, jako bych se Vás zeptal - Máte vůbec cit pro divadlo, umění vůbec, když ho nedělate?? Ale napsat vážně toto nemůžu, neb je to pouze výpad a vím, že "cosi" cítit musíte, když se - jako my - věnujete umění a kultuře, která - obecně vzato - jest nevýdělečnou v porovnání s právnickou či manažerskou praxí. Stejně tak větu "Jste vůbec schopen vidět a vnímat něco jiného než sebe sama a své divadlo?" snad nemůžete myslet vážně!?! Kde berete tu drzost takto hodnotit člověka, který se s ÚCTOU věnuje své práci a SAMOZŘEJMĚ na prvním místě vnímá SVÉ divadelní, umělecké cíle. Nezlobte se na mě, ale nerozumím tomu, jak si to můžete dovolit - pokud se jako každý kritik zašťiťujete svou nestranností. A bohužel výlučností, kterou Vám Umberto Eco svými postuláty o kriticích poskytl. Proč trochu nevážíte slova? Inu proto, že recenzenti jsou lidé a samozřejmě brání sebe a svůj cejch bratří. A činíte tak vášnivě, takže lidsky a také zaslepeně. Jako my, kteří hájíme svou práci, kterou považujeme za dobrou. A hájit ji chceme. I takto, vyskytla-li se na tomto blogu možnost ... DK.
OdpovědětVymazatPánové recenzenti Škorpile a Švejdo. Tedy - hodně silné café na to, že máte být opravdu nestranní ... nečiníte třeba i vy chybu, že se takto necháváte unášet emocemi a takto plivete? To je síla.
OdpovědětVymazatZajímalo by mě opravdu, jak tento váš postoj budou vnímat ostatní recenzenti. Protože tady se naplno projevu NĚCO, co má posléze vliv na všechny ohlasy, které na DD píšete. Je pro mě šokující, že až takto zle reagujete. Jak se zloba dere ven. A proč ji vlastně takovou máte? Není to pouze naštvání na sebe sama? Na vlastní nemožnost uspět??
Davide, to je právě ten hrozný omyl, že máte dojem, že to je osobní. U značné části české kritiky máte už léta pozici jako málokdo jiný - a tak je snad jedině v pořádku a myslím i zdravé, že se čas od času ozve nějaký protihlas, do systematické likvidace "mordpartou" to má věru daleko a Vám to přece nijak neuškodí. (Kdy o vás psal naposledy Vladimír? Před třema lety někde na blogu o Noci oživlých mrtvol, jestli se nepletu? A víte, kolik Vladimírových článků o Vašich inscenacích eviduje databáze IDU? Za jedenáct let sedm, z toho tři pouze na webu, tomu říkám kanonáda.) Chápu, že když si řeknete, že to osobní je, je mnohem snazší se s tím vyrovnat. Sám jsem to od Vás a zejména od Darka ošklivě schytal loni, když moje "pochvalná recenze s výhradami" na Richarda III. nebyla dost pochvalná. Vladimír má výhodu, že si tyhle útoky nepřipouští, kdežto já z toho tehdy byl dva týdny úplně rozvezený. Z celé téhle kauzy je mi taky dost smutno - není to přece jen zbytečné? S pěkným pozdravem
OdpovědětVymazatMichal
To je počteníčko! Raději bych diskutovala na věcnější téma (a že jich kolem Drábkova divadla k debatě je!), ale na téhle stoce, kterou vytékají různé animozity, je taky leccos občerstvujícího. :-) Možná neuškodí, když někdo občas do naha svlékne naše příštipkářství. Ze skleníčku občas nevidíme, že svět tam venku je jiný, než se jeví z vydýchaného teplíčka. Neškodí, když nám někdo připomene, že o ty naše velesoudy nikdo zas tak moc nestojí. Recenze čte ještě mnohem míň lidí, než jich chodí do divadla a ani je nikdo moc tisknout nechce. A kdyby Drábkové a jiní nedělali divadlo, nebylo by o čem psát. Z principu naší práce jsme závislí my na nich, oni na nás ne. Takže vlastně nás může těšit, když se někdo tak krásně rozčílí jako D+D:-)
OdpovědětVymazatČert vem tu Mikulkovu hecířskou tapetku na začátku téhle diskuse. Nestojí za řeč. Ale fakt je, že Vladimírova recenze v LN se argumenty netrápí. Co mi stále zůstává záhadou, a vůbec se nedivím, že to rozčiluje i Drábka, proč ji ten seriózní Mikulka, který si zakládá na své pověsti a jinak odvádí minimálně respektovatelnou recenzní práci, vůbec psal? Přece i slepý musel vidět, že herci v Jedenáctém přikázání hrají na národní poměry výjimečně dobře a s chutí. Že by za to režisér Drábek nemohl? A nezmínit ty skvělé hráče ani slovem, když jindy s inženýrskou exaktností pečlivě rozebírá mnohem zanedbatelnější kousky? Stejně udivující ovšem pro mě je Davidova prudká reakce. Že by Drábek bral Mikulkovo psaní vážněji, než by si sám přál? Samozřejmě to, že se jedná o jeho činoherní debut v
Národním, dává té šermovačce tu správnou šťávu. Pro Vladimíra bezesporu krásná příležitost zasadit svým pohrdáním sokovi, byť by to bylo trochu nefér, ale zvlášť bolestný šťouch. Tu přece nemohl nevyužít. A David mu na kudlu ve své samčí do sebe zahleděnosti krásně vletěl, místo aby ho ztrestal přezíravým mlčením jako obtížnou mouchu. Doufám, že tuhle příhodu David, až vychladne, zahrne do některé své příští hry, protože má jednu moc hezkou vlastnost, o které jako jeho kamarádka dobře vím - umí se vysmát sám sobě. Že zároveň tuhle svou schopnost trochu exhibuje, už jaksi patří k jeho divadelnické přirozenosti.:-)
Ano, jsem osel. Vymetám tady bulvární bulváry, místo abych se šel projít k Berounce nebo nasekat dříví. Máš pravdu, Marie. Vytáhnu si z břicha Mikulkovu kudlu ve tvaru zrezlé rybičky, cáknu na to kysličník, a přestanu vyvádět. I když těch pár hodin wrestlingu nebylo k zahození... DD.
OdpovědětVymazatAle milý Michale, ono to nepřehlédnutelně osobní je.:-) Vladimír svou averzi k Drábkovu divadlu nikdy neskrýval. A kdo ho zahlédl o pauze ve Stavovském, jak brázdí foyer bledý jako křída, ani nemůže pochybovat o tom, že je autentická. To je úplně normální. Taky vím o pár lidech, jejichž práce mě hluboce irituje. Pokud o ní mám psát, tak se buď zapřu a pokusím se v sobě ty pudy potlačit a tu iritaci racionálně vyargumentovat. Ale pokud to jen trochu jde, tak se psaní o jejich práci vyhnu, což Vladimír v podstatě dělal - i proto jste našel tak málo recenzí na Drábkovy věci. Pitvorné je, že svolil - nabídl, že se ujme recenzování Davidova národního debutu ve Stavovském a pak se ani vědomě nepokusil svůj soud jakkoliv argumentovat. Dokonce i tady jasně napsal:"Můj hlavní problém s Drábkem totiž spočívá v tom, že mi jeho humor připadá v lepším případě infantilní, v horším upachtěný a trapný. Ale tady se opravdu dostáváme na mez, kde se už dost dobře nedá racionálně argumentovat." No, za těchto okolností asi recenzi, která navíc je z pochopitelných důvodů pro Drábka citlivější, než "jen" hradecké představení, psát neměl. Snad si to aspoň sladce užil :-)
OdpovědětVymazatAle to směšuješ (osobní) názor na něčí poetiku s osobními urážkami, to je přece něco úplně jiného. A nepochybuju o tom, že Královy bonmoty o masturbaci opravdu prospěly kultivaci českého divadelního prostředí, fakt že jo.
OdpovědětVymazatAd Marie Reslová (a Vladimír Just)
OdpovědětVymazatKritici občas o některých inscenacích napíší něco ošklivého a tvůrci na oplátku napíší něco ošklivého o těch kriticích. Intenzita i úroveň reakcí závisí na míře temperamentu a vkusu. Co víc k tomu napsat. Co mě ovšem zaráží a vlastně i trochu straší, je způsob, jakým tu argumentuje Marie Reslová (a předtím také Vladimír Just).
Z toho, co píšeš, Marie, vlastně vyplývá jeden jediný závěr: Mikulka nemá rád Drábka (přesněji řečeno jeho poetiku – osobně ho vůbec neznám) a proto by o něm neměl psát. Budiž. Drábkova poetika mi opravdu není – jemně řečeno – blízká. Tobě a Justovi je naopak – jemně řečeno – velmi blízká. Znamená to, že o Drábkovi přestanete psát? To je přece naprosto logický důsledek tohoto způsobu uvažování. Mně zatemňuje mysl nenávist, vám dvěma zase láska... Máme se tu snad šermovat ve smyslu „ty nenávidíš Drábka víc, než já ho miluji“?
Já vím, ty přece o Drábkovi nepíšeš jako jeho nekritický fanoušek, ty prostě jen spravedlivě oceňuješ kvalitu jeho inscenací. Budiž, nic proti tomu. Jenže i já si o sobě myslím, že jen spravedlivě oceňuji kvalitu Drábkových inscenací. Kdo nás objektivně rozsoudí a jednomu z nás doporučí, aby své názory na Drábka již více nepublikoval? Ty? Nebo Vladimír Just? Nebo dokonce sám Drábek? Obávám se,
že nezbývá, než aby každý jednoduše psal, co si myslí.
A trochu od hlavního tématu ještě jedna věc, která mi poněkud leze na nervy. Nečiní mi žádné velké potěšení Drábka „pronásledovat“ a kdyby mě Lidovky na Jedenácté přikázání neposlaly, vůbec bych na tu premiéru nešel. Připomínám to pouze proto, že se tu pořád dokola objevují věty typu „nemohl si nechat ujít příležitost Drábka
napálit“. Ale i kdybych o něm psal pravidelně, bylo by to snad úplně normální ne? Jsem profesionální kritik a píšu jak o tvůrcích, kteří mi jsou blízcí, tak o těch, kteří mi blízcí nejsou.
Reaguji pouze na tvoji první větu, že se Drábek mýlí, když považuje Mikulkovu averzi za osobní. Z mého pohledu - několikrát jsem s Vladimírem na to téma mluvila - je jeho osobní názor na Drábkovy inscenace velmi personifikovaný. Ostatně recenze v LN o tom svědčí výmluvně.
OdpovědětVymazatKe Královým bonmotům jsem se ani jednou nevyjádřila, nevím, proč mi něco takového podsouváš. To taky není fér, Michale! :-)
Pořád čekám, kdy se objeví nějaká věcná poznámka k inscenaci, a ono se to pořád točí kolem "masturbace". V lepším případě psychoanalytického rozboru Drábkovy osobnosti (Švejda). Proč nikdo z Drábkových kritiků zasvěceně a brilantně neoponuje Justovu pajánu? Moje recenze k dispozici zde:http://art.ihned.cz/divadlo/c1-61338360-recenze-jedenacte-prikazani-david-drabek-stavovske-divadlo .
Ten povzdech nad bonmoty už nebyl na Tebe, to byla volná asociace, kterou jsem k tomu v rychlosti nalepil, pardon.
OdpovědětVymazatNevím, jak se pozná, že je Vladimírův "osobní názor na Drábkovy inscenace velmi personifikovaný", vlastně nevím, co si pod tím představit. Jediné vysvětlení, které mě napadá, (totiž že spíš napíše "Drábek dělá to a to" než že "v inscenaci je to a to") je spíš stylistický projev jakéhokoliv náhledu na výraznou tvůrčí poetiku a kdyby tentýž postup používal pochvalně, nikomu to divné připadat nebude. (Mně to teda nepřipadá divné ani tady, ale to nechme stranou. Mimochodem, když se Darek Král ohání tím, že před dvaceti lety vystudoval v Olomouci TDDU a že tedy kritice rozumí, snad by mohl taky tušit něco o tom, co znamená implikovaný tvůrce, resp. implikovaný režisér.) Každopádně jde o to, že bariéru od kritiky/polemiky k nevkusným osobním urážkám tu rozhodně nepřekročil Vladimír a že jakákoliv snaha vyvolat dojem, že to je závistivec, který jde Drábkovi cíleně po krku, to nezastře. Nebo aspoň doufám, že ne.
Ale jistě, když se v recenzi opřeš ještě o něco jiného než osobní dojem, moc ráda si ji přečtu jako čtu jiné tvé recenze... :-)
OdpovědětVymazatAle jo, v tomhle s tebou souhlasím. Darka moc neznám, Davida dobře, a uznávám, že je přecitlivělej, miluje ty svoje věci láskou nekritickou, je při tom směšnej a umí tím jít pěkně na nervy. Mohla bych vyprávět... Jednou jsme se pořádně pohádali, mimochodem právě tehdy, když jsem mu řekla svůj názor na text Ještěrů. Od té doby ve věci hodnocení jeho věcí udržujeme zdvořilý odstup. Jenže v tomhle prostě nemůžeš tvůrci a kritikovi měřit stejně. U toho prvního je histriónství téměř profesním předpokladem a ti, kteří to nedávají najevo veřejně (většinou jen takticky nebo ze zbabělosti nebo z dobrého vychování) se vyřádí doma. Vladimír Just třeba dostával krásné dopisy od Petra Lébla, kterého svého času nemilosrdně stíral. Petr mu veřejně nadával do nemytých foxteriérů. A vidíš, dneska Just Lébla uznává jako geniálního tvůrce... Od kritika se asi spíš než emoce očekává vyargumentovaný názor. Já ho prostě v té Vladimírově recenzi, na rozdíl od jiných jeho prací, postrádám. Je to hodně nápadné a protože si nemyslím, že to představení o kterém psal, bylo ve srovnání s jinou českou divadelní produkcí tak příšerné, nemám jiné vysvětlení, než že je to tak schválně. Ale nějak to neprožívám, jen jsem to tady chtěla trochu vyvážit. Dyť je to celé docela legrace.
OdpovědětVymazatNo jasně, mohlo se tu týden diskutovat o Drábkově divadle i o Vladimírově recenzi (byť meze mně, byl jsem týden pracovně v zahraničí a na Přikázání se dostanu až v lednu) a obojí by to bývalo zajímavější - ale pánové to hned na začátku otočili do úplně jiné polohy. A v jedné věci se neshodnem: mně to jako "docela legrace" vůbec nepřijde, naopak je mi z toho nevýslovně smutno a přesně v těchhle momentech mám chuť se na to celé vybodnout a zahrabat se někam do archivu nebo zase začít překládat. Howgh. :-)
OdpovědětVymazatNic nebránilo zdejším palcovačům to obrátit zas k věci. Jenže ono je pohodlnější přihlížet boxu a fandit. :-)Jestli ti mohu mateřsky radit, vybodni se na to a překládej. Tuhle práci může člověk dělat jako koníček, ale pro chlapa to není důstojné povolání. Dříve nebo později se začne brát příliš vážně a začne být směšný. Ne každý je totiž Karel Král. Dobře to vyřešil Vojtěch, dělá normální novinařinu a divadlo jako bokovku. Vztah mezi kritikem a divadelníkem je ze své podstaty patologický, něco jako vězeň a věznitel nebo kriminálník a policajt. :-)
OdpovědětVymazathehe, jak se tady píše, jak je komu čí poetika blízká, tak občas ocením smysl pro humor Drábkův, sem tam i Mikulkův, ale v oblasti "smyslu pro smutek" se teda s Michalem Zahálkou míjím zcela fatálně! Holt, there is no business like show-business.
OdpovědětVymazatjako nejzásadnější zjištění z této pestrobarevné debaty mi vychází přiznání Švejdovo, že nejodpornější na Drábkovi je jeho znalost, užívání a snad i příklon k popkultuře. znalost popkultury pokládám za součást všeobencho vzdělání (ano, a u člověka žijícího v roce 2013 za o něco zásadnější součást než třeba orientaci v české literatuře 19.století (a v tý se mimochodem docela slušně vyznám, haha, záměrně nepíšu o fyzice), na Drábkovi, jakkoli k jeho věcem mám tuny výhrad a ne vždy se trefíme vzájemně do vkusu a humoru - za nejlepší jeho věc za poslední léta stále pokládám Noc oživlých mrtvol - oceňuju právě tu odvahu s popkulturou obcovat. Švejdovo přiznání, že je popkulturu pokládá za cosi špinavého, co do vznešeného divadla nepatří, mě nepřestává fascinovat.
OdpovědětVymazatVykládáte si, Vojtěchu, má slova, jak se Vám hodí. Kde jsem napsal, že pop-kulturu pokládám za cosi špinavého, co do vznešeného divadla nepatří? Že na DD je nejodpornější jeho znalost, užívání a snad i příklon k popkultuře? Použil jsem slovo obsedantní - česky nutkavé, vtíravé. A zkusil jsem odpovědět, k čemu ona obsedantnost vede a co by tak mohlo být její příčinou.
OdpovědětVymazatTak ja neviem, ale už to tu padlo tuším od Michala Zahálku. Ak má režisér vyhranenú poetiku (povedané obdivne) alebo inými slovami robí všetko rovnako (povedané neobdivne), tak je asi logické, že ten, komu to sadne, to bude chváliť opakovane a naopak. Vladimír Mikulka napísal na neformálny blog textík, ktorý vec glosuje (skoro drábkovsky), ale dočkal sa vulgárneho, trápneho, urazeného útoku. Čakal by som, že David Drábek dokáže kontrovať vtipnejšie, sarkastickejšie, literárnejšie. Jeho pokus "po angloamericku" žiaľ nevyznieva vtipne, ale urputne.
OdpovědětVymazatZačínám mít pocit, pane Zahálka, že teď jsem se stal vaším červeným hadrem já! Akorat nechápu vaši drzost prohlásit, že jste to ode mě "schytal za to, že recenze na R3 nebyla dost pochvalná"??? Co mi to, proboha, podsouváte?? To jsem vám psal?? Přečtěte si po sobě, co píšete, prosím!
OdpovědětVymazatA pokud píšu o našem studiu teorie divadla, tak se tím věru nechlubím. Pouze jsem naznačil, že jsem se na tu vaši "stranu" podíval. JÁ na vaši ANO!
Ten trapný či hulvátský výpad vyhřezl z mého kanónu, pane Leška. Nezaměňovat, prosím D & D.
OdpovědětVymazatDarku, ty popkulturní primitive, jdem pít s herci a do náručí hereček, tady je nuda. David.
OdpovědětVymazatNe, pane Král (když neskloňovat, tak neskloňovat), to jste mi nepsal, psal jste mi něco podstatně horšího. Červeným hadrem Vy osobně nejste, nefanděte si - jen Vaše opakované vulgární výpady, které na rozdíl od podstatně inteligentnějších Davidových vstupů nejsem s to skousnout. Tím bych se s touto trudnou debatou rád rozloučil, přeju pěkné dny.
OdpovědětVymazatVidíte, pane Zahálka. Prostě jste to také nezvládl. Nezvládl jste své ego. Nejste zralý pro jakýkoliv názorový odstup:
OdpovědětVymazat1) nic horšího jsem vám rozhodně psát nemohl. Nedokážu si to představit, co bych po vás mohl chtít. Více pochvalnou recenzi? /směvné ...
2) vaše vyjádření: "Červeným hadrem Vy osobně nejste, nefanděte si" - člověk vám stoupl na bolístku?? Já bych si měl fandit "čemukoliv" s vámi spojeného? Michale, opravdu ne. Tak, jako já jsem pro vás nic nedokázal, vy pro mě naprosto ne - svou teatrologickou činností opravdu ne. Je pro mě důležitější mechanik pro výměnu pneumatik. A berte to osobně, ale ne zle.
3 vulgární výpad jsem v této diskusi učinil JEDEN, a to proti Mikulkovi a znovu bych ho opakoval. Není důvod cokoliv brát zpět.
4) Je nadmíru jasné, že hlavní osobou z naší strany JE David Drábek a vězte, že já s tím problém nemám. Děláme divadlo, David ho skvěle píše a režíruje. Já pouze komponuji hudbu. Své další hudební projekty, ve kterých se realizuji, nejsou s divadlem nijak spjaty. Takže ano, nemám problém (dokonce jsem hrdý) na Davidovy inteligentnější odpovědi. Tady jste čepel zlomil příliš brzy, nemám s tím problém.
5) O pár odstavců výše píšete, že byste se mohl zahrabat do archívu ... ano, je to možné. Mnohdy nechápu smysl této činnosti a v několika případech jsou to určitě jen "funkce pro funkci". Nevím - dělejte, co umíte. Překládejte, pište recenze. Chci však říct, že vaši poslední reakci jste osobnostně a psychicky nezvládl, a to mě mrzí nejvíc. Nejste schopen nebo zralý objektivně zřít jakékoliv téma.
A z toho jasně plyne váš další "kritický" pohled na moji hudbu v recenzích, které možná na naše inscenace budete psát. Také je možné, že si fandím, opět, a budete mě ignorovat. Počítám s tím a jdu do toho, sám jsem to zapříčinil.
Nicméně, pokud chcete být vnímavý, nedivte se tím pádem ŽÁDNÝM výpadům (jak od Davida, tak ode mne): vy jste v posledním príspěvku trochu slušněji předvedl to stejné. Jelikož jste "pouze" člověk. S city.
Hezký den také. DK.
"Jenomže při takové intenzivní míře zájmu může tu pop-kulturu ironizovat a "závorkovat" jak chce - a ona mu stejně (bezděčně?) vleze pod kůži, až přijme její výrazivo (naplno se to myslím projevilo až v případě muzikálu Ještěři)." - z toho jasně čtu, že popkulturu lze leda ironizovat nebo "závorkovat" (co to vlastně je?), ale ne se jí reálně zabývat nebo ji, nedejbůh, přijímat a prožívat.
OdpovědětVymazat:-) Mně teda ještě z Martinova rozboru zaujala věta: "Jestlipak on vlastně intenzivně netouží hřát se na výsluní zájmu o svoji tvorbu (a samozřejmě i osobu)?", která Drábka jakoby usvědčuje z nízkých pohnutek. Jenže může být u divadelníka něco přirozenějšího?
OdpovědětVymazatPane Drábek?? Kde berete tu drzost mi tykat?? Važte slova nebo ve veškeré mé další hudbě pro Vás, Mistře, budu ignorovat tón C !!! A myslím to vážně! (Mimo jiné - vždy jsem si myslel, že herečky Národního divadla neumějí tančit na stole ... nicméně na kreaci Davida Matáska s paraplíčkem nemají).Stavovské divadlo must go on!!
OdpovědětVymazatZa tou větou je ale ještě jedna, ve které říkám: " a je pro to ochoten udělat cokoli". Samozřejmě, každý chce být slavný, o tom není třeba diskutovat, otázka ale je, za jakou cenu. Kam až je umělec ochoten v nárocích na svou tvorbu jít, aby si tu přízeň diváků získal? Také jste v jedné ze svých reakcí zmínila Ještěry. Ještě nějakých deset let předtím se v Kostlivci v silonkách v Mončičákovi všem těm vlezlým stupidním hitům posmíval - a najednou je v Ještěrech sám plodí...
OdpovědětVymazatReflexe pop-kultury je jedním leitmotivů DD tvorby. Reflektuje ji tím, Vojtěchu, že ji ironizuje (= závorkuje). Jenomže není zdaleka první ani poslední (viz Pražská Pětka, viz generace Kolečka a Špinara), komu se ta hranice mezi tím, co je ironie a co už je "pouhé" přijímání, postupem času jaksi rozmlžuje. Oni by Ti tvůrci, říkám si, v té pop-kultuře či šoubyznysu tak trochu chtěli i tak trochu nechtěli být. Že?... Nevím, mohu použít slova jako "hodnotová orientace"? "Vyznávání určitých hodnot"?
Nechci se vůbec k předchozímu vyjadřovat, ale už "nemohu mlčet". Vladimír byl mnou požádán, aby napsal recenzi. Můžete mi to věřit nebo ne, ale vůbec jsem netušila, že mezi ním a DD probíhá nějaká querilla, pouze vím, že DD polemizoval s DN, ale kdo v tom figuroval, netuším, protože tento list čtu málo. Obvinění, že byl Vladimír zjednán na nějaký splach je dětinské. Je pravidelný a žádaný přispěvatel a já v pátek odjížděla. A i kdybych to věděla, stejně bych ho poslala, protože je to kritik s názorem a ten může mít v LN jaký chce. Nese svou kůži na trh jako ten, kdo s ní jde na jeviště. Kdo neunese kritiku, ať jde k poště, milý Davide. Tam bude mít klid u razítek. A nechoďte na mně prosím s tím, že je to kritika nefundovaná, špatná a tak podobně. Je to prostě názor a jako takový je třeba ho přijmout. A vy s dovolením s tím máte problém a to i v mnohem mírnější formě. Musíte se smířit, že všichni před vámi nepadají v němém úžasu, už jste u divadla dost dlouho, abyste věděl jak to chodí.
OdpovědětVymazatTak teď jsem do toho taky zabředla a nechci, protože debata je nesmyslná a pošetilá a nikam nevede a nic nového neříká. Souhlasím s Marií - lépe by bylo bavit se o tom se je v inscenaci dobré a co špatné.
Teď jsem klikla blbě a místo na "odpovědět" jsem ti dala palec dolů :-) Promiň, jsem nějaká vyčerpaná. Chtěla jsem jen napsat, že za celou dobu tě tu ale opravdu nikdo nevinil z toho, žes snad ty zadala recenzi schválně... Nicméně - čistě profesionálně (když se Vladimír sám označil za profesionála) - jaké bylo zadání? Poznámka? Glosa? Sloupek? Nebo důkladná otvíráková recenze? Názor člověk musí akceptovat, jak jinak (on Vladimír nejspíš dobře ví, jak jsem to myslela, když jsem napsala, že pokud nechtěl svůj názor argumentovat, neměl ho do rubriky recenze v LN psát). Ale to, co vyšlo v LN, prostě není normální recenze. Myslím, že to víš, jinak bys neměla potřebu to ve svém sloupku aspoň trochu uvádět na pravou míru - když už jsi recenzi zadala někomu jinému. :-)
OdpovědětVymazatPaní Kateřino, to je ovšem pouze váš výklad a i kdyby, tak gramatika určitě není hlavním tématem této diskuze.
OdpovědětVymazatAle pokud se vám ulevilo a máte ze svého příspěvku radost a pocit zadostiučinění, užijte si to. Přiznám se, že celá tato "aférka" byla pro mě a Davida velmi cenná. Z hlediska naší dvojice.
A pokud pouze bráníte pana Zahálka, je třeba to respektovat.
Hezký den. DK.
Martine, prosím Vás, je třeba neuvádět nepravdu!!! David Drábek NENÍ autorem ani jedné písně muzikálu Ještěři. Autory těch - podle vás - "vlezlých stupidních hitů" jsou Tom Belko a já (text/hudba). Myslím, že je trochu "podpásové" někoho takto špinit, aniž by se ověřovala fakta.
OdpovědětVymazatKde je mnou napsáno, že "kritice rozumím", pane Zahálka? Měl byste se v první řadě naučit nelhat. Nebo lépe citovat. Napsal jsem, že jsme tu fakultu vystudovali. Pokud takto ležérně pracujete s fakty či fabulujete ve snaze spor vyostřit, je to na člověka pracujícího v oblasti periodik velmi lehkovážné...
OdpovědětVymazatŠvejdo, písně z Ještěrů jsou podle vás kýčovité sračky? Stupidní? Náklad rozprodaný, v Českém rozhlase pravidelně hráno... Která z těch písní je ten odpad? A i Kolečko a Špinar po krk v žumpě popkultury??? Chudáci zbloudilí... Ještě že nás slabé orientujete směrem k VYSOKÉMU UMĚNÍ, guru Švejdo... Nabízí se ovšem existenciální dotaz: "KDO JE ŠVEJDA?" Bez pomoci Mouchy z Jedenáctého přikázání bych si na tu otázku nedokázal odpovědět... Drábek.
OdpovědětVymazatJano, víte, napsat se to dá i takto: Kdo neumí napsat kritiku, ať jde k poště. A k Jedenáctému přikázání je to tedy v Lidovkách slabota. Já svým psaním vyprodám divadlo, Vy noviny těžko. Tak proč bych chodil k poště? Půjdu, až mě diváci odzívají. To si paksbalím fidlátka během chvilky, to mi věřte. A nejsem žádný masochistický prosebník, co má povinnost držet klapačku přeci. Proč bych se na tomhle bizarním blogu neozval? David.
OdpovědětVymazatJe určitě lepší vždy emoce nechat vychladnout - ovšem i tak se ptám (i sám sebe), kde se ve vás bere to sebevědomí označit moje skladby za "vzlezlé stupidní hity"? Či spíše PROČ máte o sobě tak velké mínění, že si toto dovolíte?
OdpovědětVymazatVíte, rád bych si poslechl něco od vás. Nebo od pana Zahálky či Mikulky bych chtěl vidět nějaký diváky "narvaný" divadelní spektákl. Kdo ve vás usadil ten pocit VÝLUČNOSTI?? A zvláště u vás, když takto útočíte na mou hudbu.
Dobře, tedy po "angloamericku", kdy si především chlapi ze Států potřebují "přeměřit své pinďoury":
- na portále i-divadlo byla moje hudba z vinohradské Věci Makropulos označena za jeden z nejlepších hudebně-scénických počinů roku.
- moje hudba (už ne divadelní) byla v rámci cen Anděl 2003 nominována na Objev roku, i když v konkurenci s Radůzou a Divokým Billem nominaci neproměnila.
TOTO nejsou úspěchy v anketách popularity, toto je ocenění od kritiků. Z té vaší "branže"!! Ano, kdyby se jednalo POUZE o popularitu u posluchačů, tak jsem (za ten svůj mimodivadelní projekt Maya) prodal desetitisíce CD u Universal Music, měl jsem a mám v rotacích skladby po rádiích, a to VČETNĚ přetřásaných Ještěrů (jejichž náklad se mimojiné také rozprodal). Ale tento poslední odstaveček je o popularitě u diváků/posluchačů ... to nemáte rádi ...
Takže se znovu dožaduji: uslyším od vás nějaké "nevlezlé nestupidní" hity?
DK
Co si
OdpovědětVymazatto dovoluješ tady plácat o nějakejch hitech, ty nýmande? Žádný cédéčko jsem od
tebe v životě neviděl, v rádiu tě hrajou tak možná ve tři ráno a na
nějaký tvý dinosaury tak akorát sere pes! Místo aby sis tu poměřoval pinďoura
s nějakejma jinejma nýmandama o kterejch nikdo nikdy neslyšel, zkus napsat
pořádnou pecku ty vejtaho ! Jestli to svedeš! něco jako je muj Nonstop, kterej
si dodnes zpívaj všechny holky u táboráků i na diskoškách! A jaký to sou holky,
krásný a chytrý ne jako ty vymaštěný pizdy, na který si chceš tahat triko ty
nulo.
Michal David
Tak tedy ještě do druhé nohy, ať se nám z blogu šlape hezky domů. Pane Mikulko, v Lidových novinách máte chybu už v názvu. Věta "Vojtěch je MI cucflek" věru nezazní. Ale chápu, že zaujatost zatemňuje sluch. Ferdík do děje zasáhe hned pětkrát, nikoliv pouze na počátku a v závěru, jak tvrdíte. A u Šamberka se objeví marnotratně pouze na začátku, jak nepochybně jako znalec předlohy víte."Sáhodlouhá parodie " písně Hledám děvče na neděli se nenachází v druhé, nýbrž v první půli představení. Divím se dále, že se vám do recenze nevešla jediná zmínka o hereckých výkonech - to už je dnes anachronismus, zbytečnost? Zato jste předvedl kouzelnou ekvilibristiku ve větě: "Manželka hlavního hrdiny předstírá, že je jeho dvanáctiletá dcera, což doprovází vytrvalým běháním po způsobu batolat." Pane Mikulko, až se potkáme, ukážete mi, jak běhají batolata? A až se proběhnete + documláte si palec, tak mi povězte něco o stavbě a výpovědi Šamberkova originálu. V čem jsme naši inscenaci zavedli oproti původní situační komedii? Na malé ploše jste nasekal chyb jak maku. Pokud o vás Vláďa Hulec soudí, že jste kritik pečlivý a erudovaný, rád bych to někdy pocítil na "vlastní kůži" u hodnocení mých inscenací. DD.
OdpovědětVymazatDomnívám se, že Mikulka už reagovat nebude ... i když proč vlastně by měl? Vzájemně jsme se poplivali na tomto blogu všichni a on se - v afektu a naddimenzovaně - vypotil v Lidových novinách.
OdpovědětVymazatTomuto všemu, co se událo, jsem ovšem velmi rád. Nesouhlasím totiž s paní Machalickou (jakkoliv ji mohu uznávat jako recenzentku), že umělec je nucen přijmout kritiku ve formě, jak ji Mikulka podal. Děláme (dobře - neseme kůži na trh) divadlo 20 let a NIKDY jsme písemně nereagovali na žádnou recenzi a - věru - všechny kladné nebyly. Ale vesměs to byly recenze či pokusy o ně nestranné.
Přesto nevím, kdo a kdy "uzákonil", že umělec se nesmí vyjadřovat k práci recenzentově!! Co to je za předsudek?? Kde recenzent bere odvahu umělci nařizovat, co MUSÍ přijmout?? A zhodnotit umělcův nesouhlas s recenzí formou: "Musíte se smířit, že všichni před vámi nepadají v němém úžasu ..."! Kde se vzala ta povýšenost kritiků??
Dobře - OTOČME TO: 1) recenzenti, prosím, nevyjadřujte se, laskavě, k divadelním inscenacím. 2) Pokud, milí recenzenti, neunesete názor tvůrcův, jděte na přepážku k poště (mimojiné - i odsouzení či ponížení této profese od divadelního kritika o něčem svědčí). 3) Milí kritikové, smiřte se s tím, že před vámi nepadáme v němém úžasu!
Právě jsem si asi do budoucna vykoledoval pár znamenitých ohlasů na svou hudbu ... nebo ignoraci.
DK
Darku, Davide,
OdpovědětVymazatvidím to právě opačně. Je velmi dobře, že jste se ozvali a že diskuse - ať byla jakákoli - proběhla. Součástí divadla jsou také diskuse nad ním. A třeba i hádky, až kosti praští. Ticho a mlčení jsou daleko pitomější.
Zdravím
vh
Vladimíre,
OdpovědětVymazatjsem za Váš názor velmi rád. A určitě i David.
Zdravím Vás. DK.
Vladimíre Mikulko,
OdpovědětVymazatprosím stokrát opsat:
číst dříve než začnu apriorně soudit
číst dříve než začnu apriorně soudit
číst dříve než začnu apriorně soudit
číst dříve než začnu apriorně soudit
číst dříve než začnu apriorně soudit
číst dříve než začnu apriorně soudit
číst dříve než začnu apriorně soudit------
Mohl jsem také napsat:
chápat dříve než začnu apriorně soudit
chápat dříve než začnu apriorně soudit---
ale to by bylo, neboť Vás mám za chápavého, příliš urážlivé, a příliš bych se přizpůsoboval dost nechutnému osobnímu tónu zdejší polemiky, a to oboustranně, jak ze strany napadených umělců, tak nerozborné jednoty Mikulkovy mediální kritické ochranky, která by snad napříště, aby se to už nepletlo, měla psát pod společným pseudonymem :-), takže zůstanu u toho, že jste asi Vladimíre pozorně nečetl, co jsem napsal. Neargumentoval jsem k Vaší osobě (a když jsem ji kvůli kontextu a konstatování své osobní nezaujatosti zmínil, pak výhradně v kladném smyslu, nikoli polemicky), ale argumentoval jsem výhradně k Vašim NÁZORŮM na Drábka. Ty názory - publikované veřejně i sdílené v osobních rozhovorech s Vámi - nikoli Vy osobně - vykazují opravdu, a to i v této debatě, výrazné rysy idiosynkrazie. Odsoudíte-li bez jakýchkoli věcných důkazů čtvrtstoletí činnosti a dvě desítky her významného českého dramatika, oceňovaného a hraného doma i za hranicemi jako málokdo z jeho kolegů, za jeho humor v lepším případě jako "infantilu", v horším "upachtěnce a trapouna" (máte to, pravda, v adjetivním, nikoli substantivním tvaru), pak to opravdu není Váš kritický soud, ale Vaše diagnóza. Ač se s Marií Reslovou shodnu na málo čem, i z téhle pro úroveň české kritiky dost ostudné debaty vyplývá, že i Marie má s Vámi (opakuji: s Vašimi averzními názory na Drábka) stejné zkušenosti jako já. Je úžasné, jak zde vehementně diskutují o Drábkově inscenaci lidé, kteří jen tak mimochodem poznamenají, že ji neviděli, a neméně úžasné je, že si u mnoha mých recenzí Drábkových inscenací p. Varyš nevšiml, že žádná z nich není bez kritických připomínek. Takže i pro něho platí: Číst dříve než.....Ale to už bych se opakoval.
Po zhlédnutí silvestrovského představení Jedenáctého přikázání mi přijde výše uvedené shrnutí páně Mikulky vtipně výstižné.
OdpovědětVymazatTuto hru jsme, z poloviny, viděli v neděli 2.3.2014. Bylo to hrozné, o přestávce jsme museli odejít (a nebyli jsme sami). Jako kdyby se nemohli rozhodnout, jestli to má být komedie, fraška, zkouška, kdo na jevišti bude vypadat ubožeji nebo nechutněji nebo naopak místy pocta hercům první republiky (při čtení jejich jmen mne jen napadalo, "tak tihle všichni se teď v hrobě obrací"). Herci neuvěřitelně přehrávali a vrcholem všeho vtipu bylo nahlas 11x vysloveno h...., což opravdu nebylo vtipné.
OdpovědětVymazatTu hodinu ztraceného času už nám nikdo nevrátí... Prosím, takovéto hry už nedělejte. Bylo to, jako kdyby někdo zkombinoval to nejhorší z Kameňáku, Líbáš jako bůh, Jak se krotí krokodýli a podobných mistrovských děl. Opravdu řachanda.
Po shlédnutí tohoto představení jsme si řekli, že nejenže neobnovíme předplatné, ale na činohru Stavovského divadla už bez doporučení dobrých známých nikdy nepůjdeme.