Lucie Trmíková, Alois Švehlík a David Prachař recitovali úryvky Čepových textů o stáří, umírání a smrti (povětšinou vážně, jen občas s trochou umírněné klauniády). Tu a tam zazpívali píseň s efektním živým klavírním doprovodem Martina Dohnala (bohužel dost mizerně). Za zády jim malíř Igor Korpaczewski postupně maloval velkoformátový obraz.
A já se celou dobu téměř násilím nutil, abych je poslouchal, abych nezačal myslet na něco jiného. Je mi to upřímně líto, ale Dvojí domov je už několikátá inscenace Jana Nebeského v řadě, která postrádá to, kvůli čemu jsem „na něj“ vždycky rád chodíval: intenzivní divadelní magii.
více informací o inscenaci zde
foto Fabiána Mertová
více informací o inscenaci zde
foto Fabiána Mertová
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme