Vlci? Jací vlci?
Včera jsem si tu postěžoval na hodně obvyklou slabinu novocirkusových produkcí spočívající v chabém propojení divadla a artistických čísel, dnes nastal čas postěžovat si na inscenaci, která se divadlu vyhýbá bezpečným obloukem (i když anotace sugeruje cosi trochu jiného: „Ve dvou kontrastních dějstvích se vlci vyvíjejí z rušivých sil chaosu v divokou smečku, jejíž intenzivní choreografie mezi akrobacií a tancem přetéká syrovou energií“).