Cherry Man,
napsaný pro pražské Národní divadlo, je Vyrypajevovým loučením. Doslova to říká
v rozhovoru v programu a ve stejném duchu končí i text sám: „Epocha, ve které se psaly a inscenovaly
podobné divadelní hry, skončila. Navždy.“ Co ale jsou ony „podobné
divadelní hry“ není moc jasné.
Tom a Jerry (pun zjevně intended) jsou povrchní
a k nesnesení afektovaní Američané, Suzanne a Daniel Afroameričané a
bývalí sluhové. Jen tedy Daniel je už tak nějak mrtvý, protože se ve vězení zabil
zřejmě z lásky k překrásné Astře, kterou zneužil jen pár minut před
dosažením plnoletosti. A Bernard, stárnoucí Tomův strýc, se zbláznil, považuje
se za rasistického ruského sluhu (rozuměj Firse) a trousí pseudofilosofické
věty o višních. Neděje se toho vlastně moc a to, co se stane, se nesluší takto
brzo prozrazovat. Hra je plná situačních i slovních fórků, které občas až moc
chtivě parodují žánrová a stylová klišé a občas jsou rádoby šokující svou „nekorektností“
(u níž je však až moc patrné, že ji nikdo nemyslí vážně). A je tu i trochu toho
mystična, tajemna a neurčitosti. Režie Kashy Jandáčkové tento chaos ještě spíše
podtrhává a zvýrazňuje, než aby přidávala na tajemnosti ubíráním prvoplánové
čitelnosti jednotlivostí. Není to sice přímo proslavený cukrářský výrobek dvou
domácích zvířat, ale zhruba takhle nějak si představuji ve hře zmiňovaný guláš
z holubů.
foto Martin Špelda
více o inscenaci zde
na to, jaká epocha skončila, se pokusím
přijít v příštím čísle SADu
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme