Divadelní parazitování
Jen málokdy se stane, aby bylo tak zoufale nepochopitelné, proč k nějaké konkrétní inscenaci vůbec došlo. Thalia Theater Hamburg představil ve Vinohradském divadle svou variaci na Čechovův Višňový sad - a bylo to něco tak nejapného, že se skoro ani nechce věřit. Konec konců i s ohledem na prestiž festivalu, v jehož rámci renomovaná německá scéna v Praze hrála.
Takže konkrétně. Dörte Hansen a Antú Romero Nunese vzali v podstatě kompletní Višňový sad, přejmenovali postavy a některé zcela nesmyslně sloučili či bez ohledu na důsledky na logiku celkové situace „proměnili“. Z komorného Firse se tak stala babička, matka Raněvské; v jedné scéně (zařazené bez kontextu a tudíž naprosto zbytečně) ale hraje místní dívku, sváděnou světáckým sluhou. Stejně nesmyslná je samotná změna titulu, nepřináší vůbec nic, tedy kromě toho, že se místo o sušených višních mluví o jablečném džemu. Část postav je legračně vymaškařená a většina z nich se opakovaně dopouští humoru, který bývá poněkud xenofobně označován jako „německý“. Občas dojde na nahodilou a často až slaboduchou aktualizaci (omlouvám se za ošklivý výraz, ale jinak se to snad ani pojmenovat nedá). Obávám se, že i tady bylo hlavním důvodem přesvědčení, že to bude neodolatelně vtipné. Příklad za všechny: kdosi mimo řečí prohodí, že se rolníci bouřili, protože jim vypadla wi-fi. (Důsledky na dění taková modernizace nemá, ohledně výsledků dražby se samosebou čeká, až dorazí vlak s Lopachinem). Platí se Eury a místo Paříže je Berlín.
Velmi intenzivní pocit ztraceného času jsem měl už ve středu na více než tříhodinovém představení Bláznivá touha po útěše, dovedu si ale představit, že takový typ grafomansky rozplizlého divadla může odolnější diváky alespoň místy bavit. Navíc to je autorská záležitost. Tady se ale jedná o úplně jinou kávu: to, že jakýsi odlesk síly Čechovova mistrovského kusu zůstane zachován i v dílku tohoto ražení nemění nic na tom, že hamburský Jabloňový sad je odstrašujícím příkladem inscenačně planého, přitom ale zcela bezostyšného parazitování na jedné z nejlepších her světové dramatiky.
VLADIMÍR MIKULKA
o festivalu budeme psát v SADu 1/2026
foto web Thalia Theater
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme