Druhý den aneb Sprcha
Druhý den Ost-ra-varu snad ani být neměl. Přinesl totiž jedno zklamání za druhým. Nejdřív Zajíc v pytli, sympaticky rozjetý hostující kabaret, který se bohužel záhy překlopil do banálních parodií, podbízivého „cikánského“ humoru nebo do výstupu, jehož hlavním vtipem bylo načůrat do piva divačce se zavázanýma očima. A pak dvě hlavní položky odpoledního programu. Nešťastný pokus Arény o „odvázanou“ inscenaci Ženy a panenky na téma ženského údělu následoval neméně nešťastný pokus NDM o vážnou a inscenačně umírněnou „problémovku“ Smrtihlav o zamlčené vině celé jedné generace.
Co do stylu byly ty dva opusy úplně odlišné, jedno však měly společné: neschopnost zaujmout, donutit diváka vzít předváděné téma vážně. Trochu paradoxní je, že groteskní, sytě barevné umělohmotné skotačení arénovských hereček, prokládané podivnými písněmi, vyznělo nakonec ještě těžkopádněji než mnohomluvná a intenzivně uspávající konverzace herců NDM na poněkud prošlé téma viny za nacistické zločiny.
Text vyšel ve festivalovém Zpravodaji č. 3 (kompletní Zpravodaj k nalezení zde)
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme