sobota 25. října 2014

Mikulka: Požitkáři (Divadlo Na zábradlí)

Před závorkou: bylo velmi příjemné představení, nefalšovaně zábavné, výtvarně působivé a herecky solidní. Nelze se však vyhnout určitým pochybnostem, především s ohledem na to, jaké to vlastně celé mělo jádro. Série absurdních výstupů, podivných dialogů, groteska, a pod tím vším stále přítomný motiv smrti. Mikulášek s Viceníkovou a Cpinem tohle umí jako málokdo - ale asi jsem nebyl sám, komu chybělo, že se to vlastně celé nikam nedobralo (a nejspíš ani dobrat nechtělo), že zůstalo jen u groteskně absurdních výstupů.

Požitkáři svou nezávazně etudovitou strukturou navazují na Havelkovo Šílenství (vedou si, myslím, o poznání lépe)  a v trochu jiném ohledu také na starší Buržoazii. Jenže zatímco v případě Buržoazie bylo v závěru inscenace „poslání“ sděleno až příliš natvrdo, tady se k neprospěchu věci nedostavilo vůbec.

Recenze vyšla v SADu 2/2015
Více informací o inscenaci zde

9 komentářů :

  1. Pokud lze o představení o smrti říci, že je krásné, tak o Požitkářích to platí zcela. Energické, výrazně červené zbarvení scény, herecké
    výkony, které díky improvizacím při tvorbě představení hodně čerpají z vlastního vnímání samotných postav, to dodává představení již při premiéře lehkost a hereckou jistotu. Samotné téma smrti, o kterém se v Čechách v podstatě nemluví, je více než odlehčené v podobě černého, ironického humoru, který ale nutí i k zamyšlení.



    Neuvěřitelně jsem se bavila, zároveň mě mrazilo a někdy jsem
    se i zasnila, a to jsem ve hře s tématem smrti nečekala, nebo v případě Mikuláška asi spíš ano:)
    A za to děkuji. Ještě jednou - krásné představení na téma smrti.

    A to, že představení nemá, jak třeba v případě Buržoazie
    jasné sdělení na konci celé hry, je vlastně dobře, protože divadlo má
    nastavovat zrcadlo, má podněcovat otázky a to Požitkáři pro mě splňují. Odpovědi si musí každý divák poskytnout sám.

    OdpovědětVymazat
  2. No, zrovna se o tom přátelsky dohadujeme s Jakubem Škorpilem pod jeho článkem... ostatně s tím, co píšete Vy, z větší části souhlasím (včetně toho, že nejsem ani trochu příznivcem "jasného sdělení v závěru"). Ale navzdory tomu si myslím, že co se týče tématu smrti, šlo v Požitkářích spíš o to "odlehčování" než o "zamyšlení". A že ta inscenace, jakkoli sympatická, vlastně k tématu smrti nic tak moc podstatného neřekla.

    OdpovědětVymazat
  3. Napadá někoho, proč se ta inscenace jmenuje Požitkáři?

    OdpovědětVymazat
  4. i proto protože se odehrává "po žití".

    OdpovědětVymazat
  5. To mě tedy nenapadlo... Musím se nad sebou zamyslet.

    OdpovědětVymazat
  6. Fakt? To mě teda taky netrklo, ale zní to dobře...

    OdpovědětVymazat
  7. si piště že to tak je. já jsem totiž interpretační démon.

    OdpovědětVymazat
  8. Kateřina Kykalová31. října 2014 v 15:11

    Pokud si dobře pamatuji, ještě v létě DNz inscenaci inzerovalo pod názvem Labužníci a v krátké anotaci bylo jako hlavní téma zmíněno skutečně jídlo a labužnictví ve smyslu jakéhosi bezúčelného mrhání časem.

    OdpovědětVymazat
  9. Je to teda řehole, ta interpretace :)


    Ale tak zas úplně si to s Jakubovým výkladem neodporuje, pokud se změní téma, odrazí se to ve změně titulu....

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme