Prakticky všechny monology jsou herci zahrány v přesné, uměřeně posazené, poutavé figuře: od hromotluckého Hanti Miroslava Hanuše, somnambulní Tanečnice Jaroslavy Pokorného, kuchařky „krev a mlíko“ Michaely Doležalové až po třeba éterickou Hedvičku Veroniky Lazorčákové. Mají své kouzlo. Režisér Jan Borna (dohromady s Miroslavem Hanušem) volí svůj oblíbený žánr retro, inscenaci prostřednictvím různých (zvukových, scénografických a jiných) odkazů ukotvuje kdesi na pomezí padesátých a šedesátých let, to však není podstatné – vlastně jen s pomocí herců (jejich monologů) se mu daří zpřítomnit poezii Hrabalových textů.Trochu zázrak. Rozporuplnější inscenaci abych pohledal.
neber to jako kritiku, ale v čem je tedy ta inscenace rozporuplná? to mi nějak není jasné
OdpovědětVymazatNenápaditý, nedramatický tvar - a ty monology přesto velice dobře fungují.
OdpovědětVymazatNACHTKRITIK V ZASTOUPENÍ. Měl jsem objednané lístky, ale nakonec jsem na premiéru jít nemohl, takže jsem poslal rodiče. Ráno dorazil tento mail:
OdpovědětVymazat"...absolvovali jsme divadlo. Hodnotíme jako zdárné. Jen si myslíme, že některé části ( spec. k dopisům staré ženy- nepamatuji si už název té části) se nám zdál příliš zdlouhavý a nejméně se nám líbilo provedení úplně prvé povídky. Celkem na dvojku."
Je to trochu dohadování o slovíčka, ale pokud to teda dobře "funguje", tak by jeden vcelku logicky dospěl k názoru, že je ten tvar v pořádku, ne?
OdpovědětVymazatJednotlivosti fungují, to ale ještě nutně neznamená, že funguje celek. Zkusím to říct ještě takto: režiséři šli v případě celkové kompozice příliš omšelou cestou. Zvolit jako rámec prostředí sběrny... Když jsem po vstupu do sálu viděl, jak realisticky je toto prostředí vyvedeno a jak si tam M. Hanuš jako Hanťa něco šmudlá, lekl jsem se, že z toho bude taková ta známá nesnesitelná přehlídka bodrého hrabalovského pábení. A ona, ejhle, (v těch jednotlivostech) poezie!
OdpovědětVymazatNo, ale ony tam žádné povídky nebyly. Nebo jsem byla v jiném divadle?
OdpovědětVymazatByly tam scény, založené na povídkách BH (namátkou: Baron Prášil, Podvodníci, Smrt pana Baltisbergra). I na to pověstné razítko z Ostře sledovaných vlaků došlo, že.
OdpovědětVymazat