Lze to přičíst na vrub i nevýrazným a jednotvárným výkonům herců: toporně bloumavý Rank Jana Huška, zbytečně realisticky procítěný Krogstad Radka Valenty, jednostrunně karikaturní panička Nora Terezy Dočkalové; nejzajímavější je Kateřina Holánová jako přísná, životem zocelená "poslední spravedlivá" paní Lindová - nelze si však nevšimnout, že projev Holánové je režijně zřetelně tvarován podle herectví Lucie Trmíkové.
Po přestávce (od třetího dějství) Nebeský natáhne přes scénu provazochodecký provaz, s nímž jako s dělící čárou mezi různými "světy" se odehrají pragmatické námluvy paní Lindové s Krogstadem; poté po něm na scénu (po návratu Nory a Torvalda z bálu) přijde Rank a po jeho odchodu, již "definitivním", se provaz přetrhne a Torvald jde otevřít Krogstadtův dopis... A teprve výstupem Torvalda a Nory Nebeského inscenace konečně nabere na obrátkách a dostane až nečekaný sugestivní tah: groteskně obludný Torvald v nátělníku a ve slipech nemilosrdně majetnicky a machisticky smýkající Norou a sebestředně přemýšlející, co s ním bude; následné Nořino prozření, kdy Dočkalová odloží svou karikaturní masku a z její, civilně podané, Nory se stane dojemná, vpravdě dnešní ženská, "která pochopila"; i finále s přesvědčováním Torvalda Nory, aby zůstala, a její odmítání, jehož patos Nebeský vtipně shodí "převedením" do zpěvního, muzikálového čísla, aby nakonec napětí, jak to mezi nimi vlastně dopadne, prodloužil emotivním zjevením betlémské hvězdy na pozadí scény (děj hry se odehrává o Vánocích) a zazněním písně Byla cesta, byla ušlapaná...
Po přestáce se na Nebeského Noru rozhodně vyplatí jít.
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme