Švejda: Élektra (Divadlo v Dlouhé)

Nad jedním tématem inscenačního textu 

Inscenační verze Sofoklovy Élektry v Divadle v Dlouhé - Otčenáškova úprava nového překladu Hany Burešové za "filologické spolupráce" Aleny Sarkissian (předpokládám ale, že tato práce šla ruku v ruce) - otevírá, alespoň pro mě, téma, které je nanejvýš aktuální (a které, proč to neříct, se i mě jakožto externího recenzenta Lidových novin osobně dotýká): prostřednictvím vztahu bojácné a přizpůsobivé Chrysothemis a zásadové a nekompromisní Élektry téma práce či činnosti financované Andrejem Babišem. Tedy: je či není možné přistoupit na to, že tvoji práci platí - přímo či nepřímo - tato krajně problematická a nedůvěryhodná osoba?

foto Martin Špelda

Chysothemis jako by zaujímala postoj: ano, je to možné - ale pak je vhodné (lepší) být k vládci loajální; Élektřin přístup je jednoznačně odmítavý - dotyčného je třeba naprosto nekompromisně odstranit. Chór se staví na stranu Élektry, považuje její postoj za správný. Orestes, který se vrací domů pomstít zabitého otce - odstranit současného "Babiše" (matku Klytaiméstru a jejího stávajícího manžela Aigistha) - však horlivou a nenávist v sobě živicí sestru krotí ve smyslu "příliš mluvíš - podstatné je jednat". Élektřin přístup v tomto ohledu připomíná jednání lidí např. kolem časopisu Revolver Revue (ale třeba i kolegy Mikulky): měřítkem jejich uvažování je Babiš a nic než Babiš.
Samotná inscenace Hany Burešové ovšem dotyčné téma nerozeznívá. Zůstává jen u obecného zdůraznění Élektřiny zásadovosti vůči zlovolné moci a současnost do ní vstupuje jen velmi mírně, tak říkajíc "akademicky". Skoda.
O aktuálních inscenacích antických her či parafrází antických her jsem napsal článek pod názvem Antika dnes do Světa a divadla 6/2018