Divadlo inspirované a divadlo naučené
Tři herci a jeden muzikant dobře (a v různých jazycích) zpívají a rapují, komunikují s publikem, předvedou pár masek i celou řadu nápadů, občas trochu infantilních a občas se zábavnou absurdností mířících za roh. Jmenuje se to Raut, a tak se hraje loutkové divadélko s pečivem místo maňásků. Inspirací byly La Fontainovy bajky, a tak je refrénovitě připomenuto, že máme letos čtyřsté výročí jeho narození. (Dojde i na pár vcelku prvoplánových satirických narážek na Miloše Zemana, ty jsou ale tak trochu z jiného světa).
Celé je to udělané vlastně docela slušně - jenže cosi podstatného chybí. Takové to, čemu se kvůli absenci přesnějšího výraziva říkává jiskra nebo charisma. Takže si jeden neustále představuje, jak by tohle představení vypadalo, kdyby ho celé odehrál (na scéně nepřítomný) režisér Matija Solce. Jiskra nebo charisma jsou totiž v jeho pojetí divadla tím úplně nejpodstatnějším, a nejsou-li přítomny, zůstane jen prázdná skořápka. Je to vůči trojici na jevišti trochu kruté, ale Raut by mohl sloužit jako ilustrační pomůcka pro předvádění zásadního rozdílu mezi divadlem skutečně inspirovaným a divadlem pouze naučeným.
více informací o inscenaci zde , píše o ní i Martin Švejda zde
Foto Tomáš Glasberger
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme