V zásadě bych na okraj inscenace na motivy knihy Pavla
Klusáka Uvnitř banánu mohl napsat
něco podobného, co jsem poznamenal už v reakci na Medvěda s motorovou pilou. Obě inscenace mají obdobná pozitiva
i negativa. Na jedné straně stojí tentokrát herectví Davida Petrželky, Kateřiny
Císařové a Anny Kameníkové, muzikálnost většiny obsazených a hudba Martina
Kyšperského r/evokující kreace muzikálních outsiderů a exotů.
Na straně druhé je pak snad už příliš ohraný formát leporela monologů, dialogů a situací kroužících
kolem ústředního tématu či motivu, který zdánlivě může trvat neomezeně dlouho,
nebo také klidně skončit už před hodinou. Tentokrát ještě „komplikovaný“
poměrně klišovitým obrazem mysli psychicky narušeného hrdiny jako bezvýchodného
a absurdního hotelu zabydleného podivnými figurami a zbytečně nastaveným
sentimentálním koncem, doslovujících nejen to, co už inscenace dosud jasně
naznačila, ale i to, co je obsaženo v nápadité aranži písně
People Are Strange, jejíž flétnové
finále si jasně říká o to být vynikajícím un/happy endem.
Na osobní rovině
musím přiznat že „Banán“ je mi bližší posmutnělou a vykloubenou atmosférou než
jasněji čitelný „Medvěd“, nicméně obdobný režijně-dramaturgický zádrhel vidím
v obou.
více o inscenaci
foto KIVA
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme